 Kaštely, v popředí Kaštel Gomilica |
Významný britský architekt Stuart Hall objevil prý v Chorvatsku sedm perel. Takto totiž označuje sedm někdejších obcí v Kaštelském zálivu, mezi Splitem a Trogirem. Byly původně samostatné a teprve koncem 20. století se spojily v jednu obec, město Kaštely (chorv. Kaštela). První nevelké osady vyrostly v bezprostřední blízkosti kaštelů, tedy opevněných zámků, které si tu v 15. a 16. století dala postavit trogirská a dalmatská šlechta a církevní vrchnost z těchto měst (pět bylo šlechtických a dva církevní). Byly to: Kaštel Štafilić, Kaštel Novi, Kaštel Stari, Kaštel Lukšić, Kaštel Kambelovac, Kaštel Gomilica a Kaštel Sućurac. Zámky se dochovaly do našich časů; každý z nich je něčím zvlášť zajímavý a přitažlivý.
Předností Kaštelů je blízké letiště (Letiště Split), které se nachází na katastru osady Resnik, a dále jejich výhodná poloha: z jedné strany je jejich sousedem Trogir, jehož historické jádro je zapsáno v seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO, z druhé strany Solin (antické město Salona – Salonae) a Split, který se rovněž pyšní pro svůj Diokleciánův palác stejným zápisem.
K oblibě Kaštelů přispívaly vždy pěkné pláže – většinou přírodní oblázkové nebo písečné či skalnaté, ale též krásná okolí příroda. Velké přírodní bohatství představují zdejší dvě zdejší botanické zahrady; ta starší se nachází v blízkosti základní školy v Kaštelu Lukšići a tvoří ji převážně středomořské rostlinstvo. Ta druhá je jedinečná a je to tzv. Biblická zahrada v Kaštelu Lukšići, tedy tematická zahrada, svým zaměřením jediná v Chorvatsku (v Evropě jsou jen tři biblické zahrady). Nazývá se Stomorija, podle tamějšího kostelíku Panny Marie ze Stomorije (podrobněji v článku: Biblická zahrada Stomorija v Kaštelech). Palmy vysázené v oblasti resnického letiště nejsou sice botanickou zahradou, ale svým počtem v jedné lokalitě představuje nepřehlédnutelnou přírodní oázu. Na půdě Kaštelů dosud žije a roste jedna z nejstarších oliv na chorvatském Jadranu. Podle místních odborníků byla prý zasazena někdy v době Diokleciánovy vlády, tedy na přelomu 3. a 4. století našeho letopočtu. Kaštely mají bohaté zemědělské zázemí tvořené hlavně zahradami, sady a vinohrady. Velmi oblíbené a ceněné je zdejší červené víno crljenak kaštelanski která má svůj původ ve světové proslulé odrůdě zinfandel. K malebnosti Kaštelů přispívá horský hřbet pohoří Kozjak, dosahující až téměř 800 metrů, které tvoří pohledový závěr lokality.
Kaštely by tedy měly všechny předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Ostatně historie turizmu v Kaštelech je dlouhá a bohatá. Přitom Češi, tak jako v mnoha jadranských letoviscích, stáli u jeho zrodu. Český lékař MUDr. Šoulavý tu v někdejším letohrádku Galeuša založil v roce 1909 první penzion pro klientelu z Čech a střední Evropy. Až do druhé světové války se zde cestovní ruch úspěšně rozvíjel, však po válce přinesla socialistická Jugoslávie industrializaci, která pohřbila další turistický rozvoj lokality. V někdejších Kaštelech vyrostly totiž průmyslové podniky silně znečišťující životní prostřední a okolní moře. Zdejší cementárna, výroba plastů a železárny způsobily, že návštěvníků výrazně ubývalo, přestože právě v té době, v 60. a 70. letech 20. století, zažívalo celé chorvatské přímoří turistický boom. Stagnovala proto i výstavba kvalitnějších ubytovacích zařízení.
Ráznou změnu přinesl až rozpad Jugoslávie, respektive vytvoření samostatné Chorvatské republiky. Úřady Splitsko-dalmatské župy rozhodly o tom, že značně devastované Kaštely zbaví hlavní zátěže průmyslové výroby a začaly toto rozhodnutí důsledně realizovat. K výraznému zlepšení ekologické situace přispěly i pozitivní změny ve splitském přístavu a probíhající projekt výstavby kanalizační sítě. Návrat cestovního ruchu do Kaštelského zálivu se však zatím nekonal, přestože blízký Trogir každoročně navštíví stovky tisíc turistů. Silně zastavěné území obce Kaštela je stále izolováno mezi vojenskou leteckou základnou Divulje na západě a opuštěným komplexem bývalé chemičky na východě. Přesto lze evidovat menší úspěchy. V průběhu posledních deseti let byly opraveny mnohé historické památky, zámky a kostely, místní orgány samosprávy začaly pořádat kulturní a zábavní akce, byla otevřena Marina Kaštela v Kaštelu Gomilica apod.
A tak architekt Stuart Hall, absolvent univerzity v Gilfordu, který při svém povolání procestoval celý svět a pětadvacet let úspěšně podnikal v Norsku, našel nakonec ve "spících" Kaštelech domov, objevil "sedm perel", usadil se tu, renovoval starý kamenný dalmatský domek a výrazně se zasazoval a zasazuje o turistické znovuzrození této půvabné lokality. Stal se iniciátorem projektu "Sedm perel" (Sedam bisera), který má vnést nový život do Kaštelů. Cílem projektu je přispět k architektonickému, kulturnímu, ekologickému a ekonomickému růstu této živé perspektivní turistické oblasti. Projektu se zúčastní i profesor z krakovské univerzity architekt Piotr Gajewski a osmnáct mladých architektů z celého světa, které Hallovy plány nadchly a kteří se spolu s jeho duchovním otcem zasazují o jeho uskutečnění. Hall je přesvědčen, že oblasti má obrovský turistický potenciál, který zatím leží ladem, významné kulturní bohatství, dosud nedoceněné. Kaštelům podle něho chyběly dosud i veškeré aktivity, nezbytné pro turistický rozvoj. Chyběl tu třeba i přijatelný lokální přístav, kde by mohla kotvit menší plavidla. Rozhodl se proto vypracovat podrobnou studii s rozborem turistických možností lokality, kterou konzultoval s odpovědnými zástupci města Kaštela a Splitsko-dalmatské župy. Hall se svým projektem seznámil i mezinárodní fórum architektů, které o ně projevilo velký zájem.
Z námětů projektu vzbudil největší zájem návrh na vytvoření cesty ze Solinu u Splitu, od říčky Jadro do Trogiru, která má být dlouhá dvacet kilometrů. Jejím největším přínosem by byla možnost vycházek – pěšího spojení Trogiru s Kaštely, a to kolem moře, které zatím neexistuje. Přitom a mnozí z nich mají zájem o pěší procházku kolem moře do blízkého letoviska. Problematický je zatím i přístup lodí z Trogiru do Kaštelů, protože kvůli mostu z pevniny na ostrov Čiovo se musí celý tento ostrov obeplouvat.
Projekt akcentuje též vytvoření divadla v přírodě, amfiteátru na vodě, dále též vytvoření dobrého dopravního spojení se sousedními městy, vybudování sportovních terénů, přístavu a mnoho dalších zlepšení.
S projektem se od počátku mohla seznámit široká veřejnost, neboť cílem autora projektu je získat i její zájem a podporu.
Pro realizaci projektu je mimořádně důležitá úzká spolupráce chorvatských vrcholných orgánů s župními a místními úřady tak, aby se projekt mohl ucházet o finanční prostředky z fondů Evropské unie. Zatím o projekt projevily zájem i některé významné veřejně činné osobnosti, které mohou výrazně přispět k jeho realizaci.
Zdroj informací:
- deník Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
- Projekt 7bisera: www.7bisera.info
