www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Aktuality » Krapinský pračlověk ve světle nových objevů

Diskuzní fórum
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava



Krapinský pračlověk ve světle nových objevů

27.11.2015
Krapina
Krapina

Krapina, chorvatsko město v regionu zvaném Chorvatské Záhoří (Hrvatsko Zagorje) leží na dálnici Záhřeb – Macelj spojující Záhřeb s hraničním přechodem Macelj do Slovinska (57 severně od Záhřebu). Není to velké město (má 15 500 obyvatel), ale rozhodně stojí za malé odbočení z dálnice a kratší pobyt. Je to totiž proslulé paleolitické naleziště pozůstatků neandrtálského člověka, jedno z nejvýznamnějších vůbec. Po otevření Muzea krapinských neandrtálců v roce 2010 (podrobněji v článku: Zastávka v novém "Muzeu krapinských neandrtálců" v Krapině) se opět dostalo do centra mediální pozornosti, a to nálezem části šperku – náhrdelníku nebo náramku z drápů dravého ptáka – orla mořského. Na tamějším archeologickém nalezišti jej identifikovala skupina archeologů ze Záhřebu, kteří tu prováděli průzkum zaměřený na paleontologii a geologii. Průzkum byl součástí společného projektu záhřebské univerzity a univerzity v americkém Kansasu. Skupina vědců zveřejnila tyto výsledky ve vědeckém časopise PloS ONE.

V odborné veřejnosti je tento objev pokládán za naprosto mimořádný. Dosud se mělo za to, že neandrtálci byli úplně primitivní a neobratní, nebyli schopni plánovité pečlivé práce a neměli smysl pro rozpoznání krásy ornamentu.

Vědci prokázali, že na zhotovení kompletního šperku bylo zapotřebí nejméně tří exemplářů orla, což znamenalo, že neandrtálci museli ptáky ulovit, uschovat jejich drápy a teprve pak zamýšlený šperk vyrobit. Předpokládá se, že části orlích kostí byly vzájemně navázány tenkým proužkem kůže nebo spletenou travinou, případně proutkem. Zhotovený šperk pak neandrtálci nosili na svém těle. Vědci k tomu došli na základě prozkoumání nalezených pozůstatků šperku – stopy po opracování a vzájemném tření kostí;přitom kosti vykazovaly pozůstatky lidského potu. Podle dosavadního zkoumání byl orlí šperk zhotoven před přibližně 130 tisíci lety. Znamená to, že Homo sapiens nebyl jediným rodem, který používal různých symbolů a nástrojů.

Bez ohledu na desítky let předsudků a určité diskriminace neandrtálců a jejich schopností se ukazuje, že neandrtálci nebyli tak úplně primitivní, jak se soudilo, že byli určitým způsobem pokročilejší. A nový objev u Krapiny to dosvědčuje.

Sám nález uvedených pozůstatků není úplně nejnovější, ale teprve nyní na nich byl při podrobném zkoumání nalezeny stopy opracování a další manipulace s nimi a byla určena doba jejich vzniku.

Neandrtálci, jak známo, byli homonidi, nejbližší příbuzní rodu Homo sapiens. První neandrtálec byl nalezen v roce 1856 ve starém dole u obce Neanderthal v Německu (odtud jejich jeméno). Jejich populace nebyla nikdy velká a žila na území geograficky známém (od Atlantiku do Uzbekistánu, od severní Evropy na Blízký východ). Podle stávajících zkoumání žili neandrtálci po určitou dobu souběžně s Homo sapiens. Okolnosti jejich zániku nebyly dosud úplně vysvětleny. Jejich záni spadá do doby, kdy se evropské klima začalo ochlazovat (nástup začátku doby ledové), ale nepředpokládá se, že nástup doby ledové byl příčinou jejich vymření.

U Krapiny, v jeskyních na tzv. Hušnjakově kopci žili neandrtálci před přibližně 130 tisíci lety. Na celém území tohoto paleoparku, které se pokládá za nejvýznamnější světové naleziště těchto homonidů, se našlo mnoho pozůstatků,k především kostí, a to jak samotných neandrtálců, tak i zvířat, jimiž se živili (i lidských kostí svědčících o jejich občasném kanibalizmu). Nalezené pozůstatky jsou k vidění v Muzeu krapinských neandrtálců v Krapině. Velmi zajímavá expozice přibližuje moderním multimediálním způsobem jejich život, včetně postav v životní velikosti.

Informace: Muzej krapinskih neandertalaca: www.mkn.mhz.hr


Zdroj informací:




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová