Pokračuje dokumentování tradičních jadranských rybářských lodí

Sdružení "Palagruža" z rybářského městečka Komiža na západním pobřeží ostrova Vis usiluje od svého založení v roce 2012 o zdokumentování tradičních lodí, které kdysi tvořily flotilu komižských rybářských plavidel. U zrodu tohoto záměru stála gajeta falkuš

Chorvatsko... Články ... Aktuality ... Pokračuje…
Publikováno: 01.12.2015
1.12.2015

Sdružení "Palagruža" z rybářského městečka Komiža na západním pobřeží ostrova Vis usiluje od svého založení v roce 2012 o zdokumentování tradičních lodí, které kdysi tvořily flotilu komižských rybářských plavidel. U zrodu tohoto záměru stála gajeta falkuša s názvem "Jaglica", která byla před deseti lety nalezena v Komiži. Do té doby se mělo za to, že poslední gajetou typu falkuša byla loď jménem Cicibela, která se v roce 1986 potopila v bouři u ostrůvku Biševo. Po důkladném pátrání členové sdružení našli na Jadranu ještě čtyři další lodě – původně dřevěné falkuše, které jsou však většinou zmodernizované - opatřené laminátovým povrchem. Také bylo objeveno mnoho originální dílů, např. vesla, stěžně, plachty a falky.

Falkuša
Falkuša

Komižská falkuša je nejatraktivnější chorvatská historická rybářská loď. Je to typ gajety, která se používala pro rybolov na otevřeném moři na ostrovech Vis, Palagruža a Korčula. Byla to štíhlá loď 9 metrů dlouhá s maximální rychlostí do 8 uzlů za hodinu, s nosností 5,5 tuny nákladu ryb. Měla jednu latinskou plachtu a dvě až čtyři vesla (veslovalo se vestoje). Posádku tvořilo až pět mužů. Aby se na loď vešlo více ryb, mohly se podle potřeby zvýšit boky lodi o bočnice – dřevěné desky tzv. falky (odtud název falkuša), jimiž se boky lodi zvýšily až o půl metru.

Falkuše byly běžně používanou rybářskou lodí v uvedené oblasti ještě ve druhé polovině 20. století, ale jejich zlatým obdobím bylo 18. století. Právě komižská gajeta – falkuša bývala jedinou lodí postavenou speciálně pro rybolov na otevřeném moři – komižští rybáři ji právě bočnicemi – falkami přizpůsobovali pro rybolov tažných ryb v oblasti Palagružské ostrovní skupiny.

Falkuša
Komiža, falkuša "Comeza Lisboa"

Pro dokumentaci všech dochovaných gajet typu falkuša se používá 3D laserové skenování. Díky nejmodernější technologii se tak pro budoucnost zachovává do všech podrobností věrný a originální tvar lodě. Dokumentace pak slouží mimo jiné i ke stavbě replik, které byly zatím postaveny tři. Nejslavnější "Comeza Lisboa" z roku 1997, která byla vyrobena pro Světovou výstavu Expo 98 v Lisabonu. Pravidelně se účastní "Festivalu moře - Rota Palagruzona" v Komiži (podrobněji: Obnovení historické regaty Rota Palagruzona na trase Komiža – Palagruža) i různých evropských setkání tradičních plavidel. Druhá je "Mikula", dílo betinského stavitele lodí Milana Jadrešiće, a třetí "Palagruža", která je projektem firmy "Vis Adventure" k obohacení kulturní a turistické nabídky ostrova Visu.

Připravuje se skenování další tradiční lodě z Komiže, a to leutu "Pruga Biševo", která leta zajišťovala spojení Visu s ostrovem Biševo, a dřevěných lodí z proslavených dílen v Betině na ostrově Murteru. Zájem však je i na dalších místech Jadranu. Sdružení Palagruža by v souvislosti s pořizováním této dokumentace chtěla získat podporu Evropských fondů.

Falkuša
Komiža, falkuša "Comeza Lisboa" na startu regaty
Rota Palagruzona

K obnově Jaglice sdružení "Palagruža" přizvalo Mate Radovana z Lumbardy na Korčule, který je uznávaným meštrem či kalafatem, tedy tesařem řídícím stavbu lodí. Přípravy ani realizace nebyly jednoduché, protože záleží na každém nepatrném detailu a především na kvalitě všech materiálů. Staví se postaru, bez smůly. Základním materiálem je dřevo dubu cesmínovitého, nejlépe z ostrova Sveti Andrija (též Svetac), které je houževnaté, tvrdé a pevné - ideální pro žebra trupu. Dřevo z Korčuly je podstatně měkčí a hodí se na opláštění trupu lodi, ale je obtížné je najít zdravé. Na jednotlivé díly lodě jsou zase vhodné jiné druhy dřevin.

Jednoduché to není ani s termínem pokácení vybraného stromu. Má to být před začátkem podzimních dešťů, když má dřevo nejméně vody, poměrně snadno se pak suší a loď z něj zhotovená se pak nerozesychá. Také je důležité, aby dřevo nemělo suky. Je vždy lépe používat dřevo z jednoho velkého stromu, než se dvou malých, protože jejich kvalita se může lišit.

Sdružení "Palagruža" usiluje o propagaci starých řemesel a o vytvoření takové prezentace tradičních jadranských plavidel včetně elektronické dokumentace v digitálních médiích, která by byla dostupná kdekoli na světě.


Zdroj informací:

Mohlo by vás zajímat