Rozšíření chorvatské dálniční sítě v r. 2004 a v dalších letech

Chorvatsko... Články ... Témata ... Rozšíření…
Publikováno: 12.07.2004

V přehledu uvádíme pouze ty dálnice či dálniční úseky, které se využívají pro cesty na Jadran.

Rok 2004

  • dálnice Záhřeb - Split

    Chorvatská dálniční síť se v roce 2004 rozšíří především o nové úseky dálnice Záhřeb - Split, kterou Chorvaté nazývají Dalmatina. Do 30. června 2004 má být dáno do provozu dalších 177 km této dálnice.

    V severní, tj. lické části dálnice bude otevřen dálniční úsek: jižní portál tunelu Mala Kapela - Brinje - Žuta Lokva - Perušić - Gospić - Gornja Ploča, kde naváže na již otevřený úsek Gornja Ploča - Zadar II. (v provozu od 30.6.2003). Tunel Mala Kapela bude dostavěn až v roce 2005, čímž bude i dokončena celá severní část dálnice. Celková délka nového úseku bude 96 km.

    V jižní, tj. jadranské části dálnice budou dány do provozu dva úseky: Zadar II - Benkovac - Pirovac (o délce 36 km) a Vrpolje - Dugopolje (u Splitu) (o délce 45 km). V této jižní části dálnice bude chybět pouze úsek Pirovac - Skradin - most přes řeku Krku - Šibenik - Vrpolje (celkem 33,5 km).

    Letos tedy motoristé budou moci využít dálnici od Záhřebu až po Pirovac, pouze s jednou výjimkou, jíž bude objížďka celého staveniště tunelu Mala Kapela, a to po obyčejné regionální silnici.


  • Budovaná dálnice Záhřeb - Split

  • dálnice Záhřeb - Rijeka

    V roce 2004 by měla být zcela dokončena dálnice ze Záhřebu do Rijeky. Zatím jsou v provozu úseky Záhřeb - Bosiljevo a Vrbovsko - Rijeka. V červnu 2004 by měl být dán do provozu poslední chybějící úsek Bosiljevo - Vrbovsko (15,3 km). Celá dálnice bude velkým přínosem, neboť jízda po silnici přes hornatý Gorski kotar byla náročná a pomalá. Cesta autem by tak měla trvat pouhých 75 min.

    Je třeba upozornit, že celá dálnice Záhřeb - Rijeka není dálnicí v pravém slova smyslu - o plném profilu, se třemi jízdními pruhy v obou směrech. Část dálnice má pouze poloviční profil - je tedy pouze polovina dálnice, jeden její směr. Chorvaté jí říkají "poluautocesta", v naší terminologii silnice pro motorová vozidla. Poloviční profil má dálnice prakticky přes celou oblast Gorského Kotaru - od Vrbovska až téměř k Rijece, s výjimkou krátkého úseku u Kupjaku. Až bude dokončen i poslední úsek Vrbovsko - Bosiljevo, bude celková délka dálnice Záhřeb - Rijeka 146 km, z toho 86 km o plném profilu a 60 km o polovičním profilu. V Chorvatsku bude v nejbližší době vypsáno výběrové řízení na výstavbu zbývajících 60 km plného profilu dálnice.

  • dálnice Rijeka - Rupa

    V r.2003 se začala budovat dálnice z Matulji u Rijeky na sever do obce Rupa u hraničního přechodu se Slovinskem (přes Jušići, Jurdani, Permani) dlouhá 16,3 km. Celá má být hotova do konce roku 2004. Po dokončení bude mít dálnice návaznost na istrijskou dálniční soustavu, tzv. Istrijský ypsilon (přes dálniční uzel Matulji), dále na dálnici Rijeka - Záhřeb (přes dálniční uzel Orehovica) a až bude vybudována dálnice Rijeka - Žuta Lokva, bude spojena i s dálnicí Záhřeb - Split.

    Problémem zůstává úsek z obce Rupa k hraničnímu přechodu Rupa/Jelšane (1,5 km), kde je nutná spolupráce se slovinskou stranou a další pokračování dálnice Slovinskem až k dálnici Lublaň - Koper. Ve slovinských plánech pro rok 2004 není tato výstavba zahrnuta.


  • Rok 2005

    V r. 2005 bude dokončena celá dálnice Záhřeb - Split, dlouhá 375,7 km. V severní, tj. lické části dálnice bude otevřen tunel Mala Kapela dlouhý 5780, nejdelší tunel celé dálnice. V jižní, tj. jadranské části dálnice bude dán do provozu poslední chybějící úsek Pirovac - Skradin - Šibenik - Vrpolje (celkem 33,5 km) s mostem přes řeku Krku u Skradinu (dlouhý 391 m, vysoký 66 m). Dále budou pokračovat práce na jejím pokračování přes Ploče a Neum (území Bosny a Hercegoviny) do Dubrovníka. První úsek Dugopolje - Bisko by měl být zprovozněn v létě roku 2005.


    Rok 2006 a plány na další léta

    Na dálnici Záhřeb - Macelj (na sever od Záhřebu k hranicím se Slovinskem) bude dokončen úsek dálnice z Krapiny k hraničnímu přechodu Macelj na chorvatsko-slovinské hranici. Na hranicích by měla navazovat na slovinskou dálnici do Mariboru, až i ta bude dobudována.

    V r. 2006 bude uvedena do provozu celá dálniční soustava v Istrii, tzn. dokončena výstavba západního ramene tzv. Istrijského ypsilonu (dálnice vedoucí vnitrozemím Istrie od městečka Buje na severu až do Puly na jihu). Zbývá postavit posledních 45 km. V provozu je zatím východní rameno "ypsilonu" vedoucí k tunelu Učka a do Rijeky, dálniční uzel Kanfanar a jižní část "ypsilonu" do Vodnjanu. Celá istrijská dálniční soustava je tvořena dálnicí o polovičním profilu (chorv. poluautocesta, česky by se mohlo říci "polodálnice"). Je tedy pouze polovina dálnice, pouze jeden její směr.

    Do roku 2008 má být dobudováno pokračování dálnice z chorvatsko-slovinských hranic v úseku Rijeka - Žuta Lokva, která bude součástí významné evropské komunikace, "Jadransko-jónské dálnice". Některé její úseky jsou již v provozu.

    Na jaře r. 2003 rozhodla chorvatská vláda o tom, že se v r. 2005 začne budovat pokračování dálnice Záhřeb - Split do Dubrovníku (Dugopolje - Šestanovac - Ploče - Opuzen - Neum - Osojnik u Dubrovníku). Z Dubrovníka směrem na jih bude navazovat nová rychlostní silnice k hraničnímu přechodu Debeli brijeg na chorvatsko-černohorské hranici. Trasa této komunikace přes Neum znamená, že povede přes část území Republiky Bosna a Hercegovina, což bude mít i pro tuto republiku velký význam. Výstavba ve zdejším velmi obtížném terénu bude velmi složitá a finančně náročná. Na tomto úseku dlouhém 75 km povede více než 40 % trasy tunely a viadukty.

    Do roku 2008 má být postaven nový mostu z pevniny na poloostrov Pelješac (z osady Komarna u obce Klek na severovýchodní pobřeží poloostrova Pelješac), na tento most navazovat rychlostní komunikace přes poloostrov Pelješac do Stonu, odkud se má mostem přes mořskou úžinu vrátit z poloostrova zpět na pevninu. O výstavbě rozhodla chorvatská vláda na začátku ledna 2004.


    Mohlo by vás zajímat