Domácí pálenku pokládají Chorvati nejen za výborný alkoholický nápoj, ale i za přírodní lék, osvědčený zejména při žaludečních potížích, při nachlazení, chřipce a mnoha dalších chorobách a potížích. Ale v první řadě si ji cení jako jedinečný ranní životabudič, jako aperitiv, jako nezbytný doprovod pršutu (viz tematický článek: Co je to vlastně pršut?), kulenu či některého z kvalitních sýrů, před obědem, po obědě i večer, zkrátka domácí pálenka - rakije (rakija) nesmí chybět na stole při nejrůznějších příležitostech.
 Obchod s vínem a rakijí v Jelse na ostrově Hvaru |
Ale není pálenka jako pálenka. Liší se jak základní surovinou, z níž se destiluje, tak i případnými přísadami, ale i podle místa svého původu. Mezi ty klasické domácí pálenky, které jsou domovem v určitých oblastech Chorvatska, patří:
Travarica
Jak již sám její název napovídá, je to destilát s výtažky určitých trav - bylin. Její domovskou oblastí jsou přímořské části Chorvatska.
Existuje velký počet druhů travarice, podle toho, jaké byliny jsou jejími přísadami, případně, jak dlouho se tyto byliny nechávají v pálence vyluhovat. Nejčastěji to bývají routa a máta, ale častá je i šalvěj, rozmarýn, levandule, smil, jalovec, vavřín i mnohé jiné, v nejrůznějších kombinacích. Právě tyto byliny dodávají travarici její typickou žlutavou nebo nazelenalou barvu.
Má-li být pálenka používána především jako lék, přidává se do ní pelyněk. Intenzita příchuti a barvy závisí na tom, jak dlouho se pelyněk nechá vyluhovat - čím je výluh silnější, tím je prý destilát účinnější. Tato travarica s pelyňkem má údajně vynikající účinek jako masážní emulze při bolestech zad.
Slivovice (šljivovica)
Pálenka ze švestek je domovem v severních a severovýchodních oblastech Chorvatska. Jen málokdy tato pálenka skutečně intenzivněji voní po švestkách. Avšak i když typickou příchuť po švestkách nemá, vždycky je to velmi kvalitní destilát. Podle domácího obyvatelstva je slivovice stoprocentně účinný lék při žaludečních potížích, pomáhá však i při jiných zdravotních problémech.
Loza (též lozovača)
Je to pálenka z vinných hroznů. V poslední době se však častěji objevuje ochucená - jako travarica. Jako čistý destilát je oblíbená zejména u těch, kdo dávají přednost čistým klasickým pálenkám, bez jakýchkoliv přísad.
Trochu méně kvalitní loza se nazývá komovica. Vyrábí se ze zbytků druhou destilací.
Hruškovice (kruškovica, též viljamovka)
Je to pálenka z hrušek, a to z odrůdy Williamsova - mutace zelená i červená. Pochází ze severovýchodní části Chorvatska. Je to velmi kvalitní a oblíbená pálenka, které znalci dávají mnohdy přednost před ostatními destiláty. Velmi se cení její ovocná příchuť, kterou si hruškovice zachovává bez ohledu na obsah alkoholu.
Hruškovici si mnohdy lidé pletou s hruškovcem (kruškovac), což je likér z hrušek (z hrušky Williamsovy - červené mutace). Má načervenalou barvu a pije se v Chorvatsku s trochou mléka.
Ořechovice (orahovica)
Je to pálenka rozšířená a oblíbená v celém Chorvatsku. Má nízký obsah alkoholu a bývá často uváděna jako likér. Má tmavší hnědou barvu, která často kolísá podle toho, jak dlouho byly ořechy v pálence naloženy.
Vzhledem k tomu, že ořechy samy jsou velmi zdravé, připisuje se i ořechovici blahodárný vliv při žaludečních potížích. Chuť ořechovice je hořko-sladká.
Medica
Jinak se jí také říká "medová rakije" (medna, též medova rakija). Je to známá istrijská specialita - do destilátu se přidává propolis.
Ze všech rakijí se nejvíce blíží likéru; obsah alkoholu se v ní pohybuje mezi 15 až 25 stupni, výjimečně 30. Díky sladké příjemné chuti se velmi dobře pije a může tak být při větší konzumaci nebezpečná. Vždyť se přece jen jedná o dost silný alkoholický nápoj.
Doporučuje se dávat si pozor na to, aby medica byla originální istrijský výrobek, což je zárukou kvality.
Anýzovka (mastika)
Pálí se v Chorvatsku jen v malé míře. Jinak je to průmyslově vyráběný destilát, velmi rozšířený na celém Balkáně - Makedonii, Řecku, Turecku a jinde. V Makedonii a Bulharsku se jí říká mastika, v Řecku ouzo, v Turecku raki.
Většinou se míchá s vodou. Po smíchání se mléčně zakalí a její mentolová chuť je pak ještě výraznější. Pije se po malých dávkách - po jednom deci.
Chorvati ji pálí jen pro její údajné léčivé účinky - na žaludek a dýchací orgány.
U našich občanů se mastika nikdy netěšila zvláštní oblibě. Přiváželi si ji spíše jako raritu.
