www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Tematické články » Karnevaly na pobřeží Jadranu

Vysílání       Radiožurnálu
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava
Reklama




Karnevaly na pobřeží Jadranu

aktualizace 21.1.2016

Kde se vzaly v mnohých evropských zemích velké lidové slavnosti, při nichž v době od ledna do konce února desetitisíce lidí v roztodivných maskách křepčí, halasí, hrají na různé často podivné nástroje nebo zvoní na zvonce, které mají zavěšeny na těle?

Jsou to pozůstatky prastarých obyčejů, které v některých oblastech úplně nevymizely, ale naopak se dočkaly znovuzrození a během poslední doby se vyvinuly v atraktivní podívanou pro četné diváky.


Dnes jako před staletími se doba, kdy masky ožívají, řídí církevním rokem. Tato doba známá jako masopust předchází před postní dobou. Postní doba trvá 40 dní a vrcholí Velikonocemi, které jsou svátky pohyblivými, tj. podle určitých církví zavedených pravidel se konají v době od konce března do konce dubna, každý rok v jinou dobu, tedy nepravidelně. Tím se posouvá i doba před dobou postní, tedy masopust, tj. období masek a maškarních průvodů. Začíná různě podle regionů, přibližně však od ledna do tzv. Popeleční středy, tj. prvního postního dne. Dnešní masopustní slavnosti nebývají však o mnoho delší než posledních 14 dní před Popeleční středou, přičemž hlavní oslavy obvykle připadají na poslední masopustní sobotu a neděli.

Masopust má však kořeny ještě mnohem starší, předkřesťanské. Tyto lidové slavnosti patrně souvisely s oslavou konce zimy a začátku jarních polních prací. Právě zimu měly zahánět různé až strašidelné masky a rámus, který je vždy doprovázel.

Jedním z regionů, kde mají masopustní zvyky a obyčeje starou, velmi barvitou tradici, která se dochovala bez větších proměn až do našich dnů, je oblast Kvarneru a přilehlá část Chorvatského přímoří. Jedním z hlavních masopustních tradičních středisek je městečko Kastav a jeho okolí (severozápadně od Rijeky), odkud pocházejí i nejznámější a nejpopulárnější lidové maškary, tzv. zvončaři (chorvatsky zvončari). Mladí muži - zvončaři jsou oblečeni do bílých kalhot, modrobílých pruhovaných trik a ovčích kožešin, na hlavě mají různé pokrývky, které se podle místa původbu liší: od obrovských zvířecích masek (Halubajski zvončari) až po klobouky obložené květinami (Zvonećanski zvončari) nebo zdobené papírovými třásněmi (Žejanski zvončari), které spadají až na zem. Jejich nezbytným vybavením jsou zvonce (po nich dostali své pojmenování) malé i větší, které mají zavěšeny u pasu a dělají jimi pekelný rámus. Aby tohoto hluku bylo ještě víc, doprovázejí je harmoniky a tzv. sopely, což jsou jakési píšťaly, typické pro Kvarner. V roce 2009 byl "Masopustní průvod zvonkařů" zařazen mezi Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO.


Podobni zvončařům jsou zdejší dondolaši, kteří se maskou od zvončařů vůbec neliší, jen se odlišují tím, že v minulosti rámusili vlastně na objednávku, nikoli spontánně. Najímali si je zdejší bohatí majitelé stád ovcí, aby hlukem, který dělali, vyhnali z okolních lesů divokou zvěř, která se tam přes zimu usadila. Do takto "vyčištěných" a bezpečných lesních porostů pak mohliou sedláci klidně vyhnat svá stáda na celou sezónu.

Zvončaři i dondolaši spolu s dalšími maskami obcházejí vesnice a osady a ve všech staveních jsou ochotně přijímáni a pohoštěni hlavně masopustními dobrotami. Pohoštění se neobejde bez domácího vína, případně něčeho ostřejšího, a fritulí, což jsou vlastně naše koblihy, které jsou ostatně rovněž masopustním pečivem.

Podle masek místní okamžitě poznají, odkud maska pochází - někdy se vzájemně liší třeba jen pestrobarevnými pentlemi a stuhami, nebo roztodivnými papírovými klobouky či čepicemi.

Ve druhé polovině 20. století se masopustní veselí v tomto regionu začalo stěhovat z vesnic do měst a získávalo si stále větší počet fanoušků. V roce 1982 se konal ve Rijece první nesmělý pokus zorganizovat karneval. Aktivně se ho zúčastnily jen tři nevelké maskované skupinky a celou akci tehdy sledovalo pár stovek rijeckých obyvatel. Ale pak začala karnevalová horečka nabývat na síle. V roce 1995 se Rijeka stala řádným členem Evropské asociace karnevalových měst (FECC), což podnítilo další rozmach karnevalových akcí. Masky se šijí a připravují již po dlouhé měsíce před karnevalem., nacvičují se zpěvy, různé scénky spjaté se starými zvyky, připravuje se výzdoba pro trasu maškarního průvodu a vymýšlejí se i náměty pro alegorické vozy tak, aby byly pro diváky co nejpřitažlivější.

K rijeckému karnevalu dnes neodmyslitelně patří i dětský karneval s velkým průvodem dětských masek a dalším programem. Koná se vždy týden před hlavním karnevalem.

A jak vypadal rijecký karneval v posledních letech a co je přichystáno pro letošní karnevalový rej?

Loňský 32. karneval byl opět mimořádně úspěšný. Mezinárodného karnevalového průvodu se zúčastnilo se ho kolem 10 000 masek ve 112 karnevalových skupinách a 80 alegorických vozů. Přijelo také devět karnevalových skupin za zahraničí, např. z Itálie, Maďarska, Slovinska, Černé Hory, Srbska, Makedonie a USA. Velký průvod v ulicích Rijeky sledovaly desetitisíce diváků. Do Dětského karnevalového průvodu se zapojilo 4 900 dětí předškolního a školního věku v 61 karnevalových skupinách.


Rijecký karneval s heslem "Buď, čím chceš! Přijď na rijecký karneval!" (Budi što želiš! Dodji na riječki karneval!) však zdaleka není jen přehlídkou masek a maškar a karnevalovým průvodem, byť velmi barvitým a přitažlivým. Současný karneval zastřešuje celou řadu akcí - národopisných, sportovních, kulturních, společenských i zábavních. Velmi bohatý program je plný maškarních průvodů, bálů, různých "Carnival Party", zábavních programů, koncertů, výstav, soutěží, her a sportovních klání.

Letošní 30. jubilejní karneval začal jako vždy volbou královny karnevalu a předáním klíčů města "mistrovi" (meštar) karnevalu (22. ledna), čímž symbolicky převzal vládu nad městem.

Veselou podívanou pro diváky bude tradiční bláznivý závod Maškarní autorally Pariz-Bakar, který odstartuje v sobotu 23. ledna v 10:30 hod. od restaurace Pariz v Rijece a jeho cíl bude ve 20 km vzdáleném Bakaru.

Dětský karnevalový průvod (Dječja karnevalska povorka) projde městem v sobotu 30. ledna.

Vyvrcholením však bude 7. února, tj. o masopustní neděli, Mezinárodní karnevalový průvod (Medjunarodna karnevalska povorka), který bude živě přenášet chorvatská televize a natáčet budou televizní štáby mnoha evropských zemí. Jako diváci přijíždějí nejen Chorvati ze všech koutů země, ale i karnevaloví nadšenci z mnoha zemí Evropy, kde mají karnevaly určitou tradici.

Večer bude patřit pálení tzv. Pustu, čímž se úplně končí tradiční masopustní období. "Pust" je velká loutka, kterou místní karnevalový tribunál soudí za všechny neúspěchy, neštěstí a smutné události, k nimž v místě došlo v uplynulém roce. "Pust" je za to odsouzen k smrti a upálen.

V období od poloviny ledna do masopustní neděle probíhají karnevalové oslavy i na jiných místech kvarnerské oblasti: v Opatiji, Lovranu, Kastavu nebo Crikvenici (Maškare Crikvenica). Z dalmatských měst jmenujme např. Zadar (Zadarski karneval), Split (Spli'ski krnjeval) nebo Makarskou (Makarski zimski karneval).

Dalším městem na Jadranu, kde došlo v poslední době k obnovení karnevalové tradice, je jihodalmatský Dubrovník. Již ve 14. století dovolili dubrovničtí patriciové prostému lidu vyrobit si masky, které ovšem musely odpovídat dobrým mravům, a uspořádat masopustní průvod. Ten pak zahajoval sám kníže. I zdejší karneval má svá specifika, především historické masky. Letos se karneval v Dubrovníku koná pod názvem Dubrovački karnevo od 7. do 9. února a hlavním místem karnevalového veselí je samozřejmě hlavní městská třída - Stradun.

Na jihodalmatském ostrově Lastovo se tradice Lastovského masopustu (Lastovski Poklad) udržela již více než 500 let a připomíná svými zvyky úspěšnou obranu města Lastovo před útokem maurských pirátů. Z kopce nad městem se spouští po třistametrovém laně figurína Masopustu, které přitom vybuchují petardy připevněné na botách. Když se to podaří třikrát za sebou, čeká obyvatele Lastova úspěšný rok.

Zdroj informací:




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová


Foto převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení
www.htz.hr
www.htz.hr