www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Tematické články » Cesta za vínem po střední a jižní Dalmácii

Vysílání       Radiožurnálu
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava
Reklama




Na "Sabatině 2013" byla vyhlášena nejlepší chorvatská vína
Chorvatské ostrovní produkty v roce 2009
Chorvatské ostrovní produkty v roce 2007

Cesta za vínem po střední a jižní Dalmácii

aktualizace 10.12.2009

Měsíc září a začátek října jsou obdobím, kdy návštěvník jadranského přímoří může na vlastní oči pozorovat a zažít ruch, shon a zvláštní atmosféru provázející vinobraní, přípravu sudů a sklípků na novou úrodu, rituály a obyčeje, které jsou s tím spojené, poslouchat místní odborníky-vinaře, kteří mohou hodiny povídat o své oblíbené odrůdě, o jejích přednostech, chuti, vůni, barvě, a v neposlední řadě může návštěvník i ochutnat hrozny, které v plné zralosti nastupují cestu ke zpracování ve vzácný nápoj.

Pelješac
Pelješac, vinná réva odrůdy plavac mali

Víno není v Dalmácii jen tak nějaký produkt. Od nejstarších dob ovlivňovalo vinohradnictví a vinařství spolu s pěstováním olivovníků, rybařením a mořeplavbou osudy zdejších kmenů a národů, ať již to byli od konce 2. tisíciletí př. n. l. Ilyrové, nebo ve 4. stol. př. n. l. Řekové. zakládající na Jadranu své první osady, či Římané, kteří začali oblast ovládat od 2. stol. př. n. l. Je zajímavé, že víno, které vyráběli Řekové na dnešním ostrově Vis (byla to řecká kolonie Issa), bylo považováno za nejlepší v celém antickém světě.

Víno měl ve velké oblibě i Dalmatinec římský císař Dioklecián (tematický článek: Split a Diokleciánův palác), který údajně dokonce sám pěstoval v zahradě svého paláce v dnešním Splitu vinnou révu a zeleninu. I chorvatská knížata a králové patřili k milovníkům tohoto moku. K rozvoji a pokroku ve vinohradnictví a vinařství došlo hlavně v době, kdy dalmatská města víceméně samostatně spravovala své záležitosti.

Hvar
Hvar, malé vinice ve vnitrozemí

Zájem v Evropě o víno zatlačil na některých místech poněkud do pozadí olivovníky ve prospěch vinné révy, resp. jejich pěstování omezil. Vůbec největší prosperitu však vinařství na Jadranu zažilo v druhé polovině 19. stol., kdy západoevropské vinice, především francouzské, zpustošil a prakticky úplně zničil révokaz, nebezpečný škůdce vinohradů, který byl do Evropy zavlečen z Ameriky. Pro Dalmácii se tak otevřel obrovský západoevropský trh. Aby stačili vyhovět poptávce po víně, začali obyvatelé chorvatského jadranského pobřeží i ostrovů zakládat další, nové vinice.

Ale révokaz udeřil i na Jadranu a vinice, staré i nové, propadly zkáze. Situaci ještě ztížila tzv. vinná doložka, která znamenala zvýhodnění italských vín. Ztráta živobytí pro desetitisíce obyvatel postižených krajů donutila zejména obyvatele přímoří k hromadnému vystěhování za možností obživy, především do Jižní a Severní Ameriky. Celé lodní flotily odvážely vystěhovalce do Chile, Peru, do USA a Kanady. Doma ležely vinice po desetiletí ladem, zubožené, zničené, zarostlé, a některé, zvláště na ostrovech (na Brači, Hvaru a jinde) nebyly již nikdy obnoveny. Ke cti opět přišly olivovníky, ale pomalu se vzpamatovávalo i pěstování vinné révy.

Hvar
Hvar, Plavac Hvar z vinařského podniku Svirće

V 90. letech minulého století se situace výrazně změnila. V samostatném chorvatském státě byly položeny základy pro další modernizaci a rozvoj pěstování vinné révy a výroby vína, a to především zřizováním a podporou menších soukromých rodinných podniků, které v kvalitě a kvantitě velmi dobře doplňovaly produkci tradičních vinařských velkozávodů.

Ve středodalmatském přímoří se rozlišují tři vinařské oblasti: pobřeží, ostrovy a přilehlé vnitrozemí. Každá z nich má svá specifika a nezaměnitelná vína.

Nejprve se za víny vydáme na dalmatské pobřeží. Vinohrady tu najdeme všude. Střídají je jen města a vesnice, pásy borových lesů a místy i zarostlé neobdělávané staré vinice, které však v poslední době valem mizí.

Pelješac
Pelješac, vinařství Matuško v Potomje

Pěstuje se tu odrůda plavac mali, autochtonní dalmatská odrůda těžkého červeného vína, která je i dnes v celé Dalmácii nejrozšířenější. Je to odrůda, která se v průběhu staletí plně přizpůsobila půdním krasovým podmínkám Dalmácie a jejímu klimatu a našla své pevné místo i v tak nepříznivých lokalitách, kde by se žádné jiné odrůdě nemohlo dařit. Má-li dost slunce, potřebuje jen minimum závlahy, takže jí dalmatské podmínky plně vyhovují. Velmi dobrou pověst si mezi bílými víny na pobřeží získala maraština. Mezi znalci vína mají zde velmi dobré jméno vína z podoblasti Omišská riviéra - kolem vesnic Mimice, Pisak a Marušići, ze strmých svahů těsně nad mořem, které jsou po celé léto vystaveny paprskům slunce.

Vis
Vis, vinice u městečka Komiža

O vínech z ostrovů lze říci, že každý ostrov je vlastně specifickou vinorodou oblastí; všechny však produkují vína vysoké kvality.

Klimatické podmínky Hvaru, ostrova s nejvyšší insolací (délkou slunečního svitu za rok) na Jadranu a nazývaného pro mimořádně příznivé podnebí "chorvatskou Madeirou", jsou ideální pro pěstování vinné révy. Hvarské vinařství zahrnuje produkci ze dvou oblastí, vzájemně se značně lišících. Je to jednak okolí Starého Gradu a Jelsy, tedy oblast severu ostrova, a oblast jeho jižních svahů.

První z nich, kolem Starého Gradu a Jelsy, navazuje vlastně na dávnou tradici řecké kolonie Faros, která byla předchůdkyní Starého Gradu. Dnes se na zdejších rozsáhlých vinicích plantážového typu pěstují hlavně autochtonní bílé odrůdy: bogdanuša, cetinka a mekuja, které se v jiných oblastech vyskytují jen výjimečně, a maraština, trbljan a další. Úplnou zvláštností je odrůda zvaná drnekuša, která je opravdu unikátní na celém světě. Pozoruhodný je sám název odrůdy bogdanuša, což znamená "bohem daný" - údajně se dříve toto víno pilo jen o velkých církevních svátcích. Vína z autochtonních odrůd vinné révy jsou spíš zelenavě žlutá, příjemně natrpklá, z ostatních odrůd jsou zlatožlutá, velmi harmonické chuti.

Vis
Vis, vinný sklep v bývalém armádním bunkru

Vinice v jižní části ostrova jsou divočejší. Nejsou tu žádné velkoplošné vinohrady, nýbrž vinice na svazích, spadajících směrem k moři tak prudce, že je obtížné je vůbec obdělávat - a když už, tak jen ručně. Přístup k nim je mnohdy možný jen tunelem od vesnice Pitve k obci Zavala, v některých lokalitách je přístup od moře z vesnic Sveta Nedjelja a Ivan Dolac. Produkuje se tu ohnivě rudé víno plavac, harmonické, těžké, slabě natrpklé. U Milny na Hvaru v západní části se pěstuje hlavně bílá odrůda - maraština. Z Paklených ostrovů proti městu Hvar pochází bílé víno pošip.

Na Brači si vinaři nejvíc cení vinohradů nad letoviskem Bol v jižní části ostrova. Vinice na terasách a příkrých svazích, které spadají až ke krásným bolským plážím, jsou vystaveny slunci po celé dny. Špičkové zdejší víno tmavočervený plavac je těžké, příjemně natrpklé, se specifickým buketem. Z Murvice na Brači pochází jeden z nejkvalitnějších druhů vína plavac.

Pelješac
Pelješac, vinařství Matuško v Potomje

Ostrov Vis, po desítky let nepřístupný zahraničním turistům, vítá dnes návštěvníky sklenkou svého nejznamenitějšího vína, bílé vugavy. Podle názoru některých odborníků je to nejstarší zdejší odrůda. Pěstovala se prý už za starých Řeků, kteří tu ve 4. stol. př. n. l. založili první řeckou kolonii ma Jadranu. Vugava, nebo jak jí místní říkají bugava, je největší chloubou vinařů z Visu i Komiže - má krásnou zlatožlutou barvu, zvláštní aroma a jedinečnou medovou příchuť. Ale výtečný je i zdejší červený plavac.

Jeden nevelký ostrov v Jadranu považují mnozí specialisté za vinařský ráj. Jde o ostrov Biševo v blízkosti Visu. Největší vinohrady jsou ve středu ostrova na písčitých poljích, ale nejkvalitnější víno dozrává na vinicích směrem k mořským břehům. Zde je pěstuje výhradně odrůda plavac mali. Víno z ní má nádhernou rubínovou barvu, výrazné aroma, vysoký obsah alkoholu a příjemnou natrpklost.

Korčula
Korčula, vinice u vesnice Čara

Dalmatský ostrovní vinařský ráj doplňují ještě dva významné jihodalmatské vinařské ostrovy - Korčula a Lastovo. Korčula se může právem chlubit třemi významnými bílými víny. Jsou to pošip, rukatac (místní název pro maraštinu) a grk. První dva se pěstují ve střední části ostrova, grk na písčité půdě v okolí Lumbardy. Ale ke slovu tu přicházejí i červená vína - plavac a admiral. Na Lastovu se pěstují dvě autochtonní odrůdy vinné révy, ladesta a augusta insula, z nichž je víno v bílé i červené variantě.

K ostrovním oblastem se většinou počítá i poloostrov Pelješac, proslulý dvěma lokalitami - Dingačem a Postupem. Vína z nich, především dingač, patří k evropské elitě. Značkový dingač náleží mezi deset nejlepších odrůdových vín na světě. Ze zdejší odrůdy plavac mali se vyrábí carsko vino (carské víno), kneževo vino (knížecí víno) a pelješacká žuljana.

Další významnou dalmatskou vinařskou oblastí je Dalmatské Záhoří. Rozkládá se v dalmatském vnitrozemí, odděleno od moře pohořími Biokovo a Mosor. Vinná réva se tu pěstuje jednak na plantážích na Imotském a Prološském polji, jednak na krasových svazích Biokova, kde se mnohdy dokonce pne po skalách a po terasách nebo roste v nevelkých závrtech s trochou úrodnou prstí, ale kolem dokola je pustý kras.

Pelješac
Pelješac, vinný sklípek v Postupu

Na Imotském polji se převážně pěstuje kujundžuša, odrůda neznámého původu a považovaná zde za autochtonní. Je tu velmi rozšířena, místní jí říkají "císařovna a světice". Typem je to jakýsi přechod od těžkých vín středomořských k lehčím vnitrozemským. Bílé víno z této odrůdy je velmi harmonické, lehčí, s příjemným buketem.

Na Prološském polji jsou nové výsadby vinné révy jednak autochtonních, jednak evropských odrůd. Červená vína se tu vyrábějí z odrůd imotski vranac a plavina, ale čím dál tím víc se uplatňují odrůdy cabernet, sauvignon a merlot.

V Dalmatském Záhoří je ještě jeden vinorodý region, a to kolem městečka Vrgorac. Na Vrgorackém polji (místně se mu též říká Jezero, protože bývalo často částečně zaplavováno) se na vinicích plantážového typu pěstují jednak tradiční odrůdy - blatina, zlatarica, trnjak, plavina a další, tak i nově zavedené, jako je sauvignon, cabernet, merlot a jiné. Vrgoracké polje bývá i dnes někdy zaplaveno, takže se návštěvníkovi tohoto kraje naskytne občas při vinobraní kuriózní pohled: vinné hrozny se sklízejí z vody, na člunech.

Tento výčet vín ve střední a jižní Dalmácii zdaleka není úplný. Jsou tu i další místa, z nichž pocházejí výborná, znalci ceněná vína - ostrov Šolta, Kaštelské polje a mnohá jiná.




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová


Fotografie 1 a 2 převzaty z materiálů Chorvatského turistického sdružení
www.htz.hr
www.htz.hr