- Ráb, antická Arba, byl již dlouho před Římany osídlen ilyrským kmenem Liburnů (ve 4. stol. př. n. l.). Název ostrova pochází z ilyrského slova "arb", což znamená temný, zelený, zalesněný.
- Římané, kteří zde vládli od 2. stol. př. n. l., Arbu povýšili na municipium a začátkem letopočtu ji velmi důkladně opevnili, postavili stavby typické pro římská města. To málo, co zbylo z té doby a bylo nalezeno při archeologickém průzkumu (pozůstatky přepychových římských letohrádků, vil a usedlostí i opevnění) je uloženo v lapidáriu Knížecího paláce ve městě Rábu.
- V době stěhování národů město podlehlo nájezdům Slovanů a Avarů a bylo zpustošeno.
- Z dalšího, tj. byzantského období a ani z následujícího panství chorvatsko-uherských králů, se nezachovalo mnoho.
- Ostrovu, především však městu Rábu, vtiskla pak výrazné rysy dvě další období, a to téměř samostatná městská komuna a doba benátského panství, které trvalo od roku 1409 až do pádu Benátské republiky v roku 1797. Město bylo obehnáno mohutnými hradbami a těšilo se prosperitě.
- Ostrov byl v letech 1449 - 1456 postižen morovou epidemií, která drasticky snížila počet obyvatel.
- Berlínský kongres přisoudil Ráb Rakousku, ale ani po stu letech se s tím Italové nechtěli smířit a po první světové válce ostrov jednoduše zabrali. Zatímco v Istrii a na sousedním Cresu a Lošinji se jim podařilo svou okupaci uhájit, Ráb museli podle Rapallské smlouvy z r. 1920 vyklidit.
- V roce 1921 se připojil k Chorvatsku v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
- V letech 1941 až 19456 byl okupován Itálií a Německem.
- Po druhé světové válce se stal součástí socialistické Jugoslávie.
- V roce 1993 vyhlásilo Chorvatsko samostatnost a od té doby je chorvatský.
- Díky historickým a s nimi spojeným ekonomickým i dalším okolnostem zůstala většina původních architektonických celků bez jakýchkoli rušivých zásahů a změn i v dalších údobích, a je tak dodnes předmětem obdivu návštěvníků ostrova.
