Uprostřed vesnice se dochovaly mohutné pozůstatky velké starokřesťanské baziliky sv. Jana Křtitele z 5.-6.stol. (částečně do výše krovů), jedné z nejvýznamnšjích památek té doby v Dalmácii. Její součástí bylo baptisterium, které v 9. a 10.stol benediktini částečnou dostavbou upravili v klášterní svatyni (původně chátrající bazilika v té době již opuštěna). Je to vedle plně zachovalého baptisteria při Eufraziově bazilice v Poreči druhá, byť jen zčásti dochovaná křestní kaple v Chorvatsku. Zůstaly v ní i fragmenty fresek z doby vzniku, tj. z 5. - 6. stol. V 18. a 19.stol následovala další přestavba, resp. rozšíření o lodi a kaple. Ze starokřesťanské baziliky se dochovala dodnes pozoruhodná křtitelnice, která později posloužila jako hrob místního světce, sv.Jana z Povlji. U kostela stojí opevněná věž ze 16.stol. postavená na ochranu před Turky, dvakrát později stavebně upravovaná.
 Povlja, pozůstatky baziliky sv. Jana Křtitele |
Cenná písemná památka odtud je tzv. nadpraží z Povlji (Povljanski prag)z 12. stol., které tvořilo nadpraží brány v jižní zdi kostela. Je na něm vytesán chorvatský nápis v cyrilici. Dnes je umístěn v Muzeu chorvatských archeologických památek ve Splitu. Nadpraží tvoří masivní vápancový kvádr, který po staletí sloužil jako lavička před kostelem, pak si ho odnesl jeden místní občan a zazdil ho jako nadpraží do svého sklípku, kde si ho všiml archeolog Frane Bulić a ten se pak zasloužil o jeho přenesení do muzea.
Na místě, které se nazývá Žalo, jsou zbytky římských staveb.
 Povlja, apsida baziliky |
