Dějiny Stonu jsou velmi staré. Sahají svými počátky až do římských dob. Ve středověku byl biskupským sídlem. Na plánovitém budování a opevňování Stonu se výrazně podílela Dubrovnická republika. Ston byl totiž jako celý poloostrov Pelješac od první poloviny 14. stol. její součástí. Vybavila jej také různými sociálními a jinými, na svou dobu velmi pokrokovými zařízeními. Dubrovnická republika měla na Stonu mimořádný zájem pro jeho velmi výnosné saliny. Současně představoval po strategické stránce předsunutou výspu této republiky. Stavbou mohutného a důmyslného pevnostního systému byli ve 14. - 17. stol. pověřováni věhlasní stavitelé z mnoha evropských zemí.
Hradby byly původně dlouhé 7 km, z toho se dochovalo přes 5 km. Tzv. Velká zeď (Veliki zid) mezi městečky Ston a Mali Ston spojovala tři velké k pevnosti: Veliki Kaštio ve Stonu, Pozvizd (též Podzvizd) na vrcholku kopce nad Stonem ve výšce 224 m n. m. a pevnost Koruna Malém Ston, a to ve dvou pásech, z nich jeden vedl přes Pozvizd a druhý východněji, po úbočí kopce. Hradby jsou zpevněné 10 kulatými věžemi, 31 hranolovými věžemi a 6 polokruhovými bastiony. Opevnění kolem vlastního města dosahuje délky kolem kilometru.V r. 1996 postihlo Ston ničivé zemětřesení, které obrátilo historický střed městečka v sutiny. Ston utrpěl i menší škody ve válce v letech 1991/92. Rekonstrukce hlavních památek je dnes již téměř dokončena.
