Poloostrov Prevlaka byl od r. 1419 až do zániku Dubrovnické republiky začátkem 19. stol. součástí Dubrovnické republiky, která tuto východní část oblasti Konavle koupila od hercegovského feudála Sandalja Hraniće.
Pro svou významnou strategickou polohu při vstupu do nejdůležitějšího jihojadranského zálivu byla na Prevlace již za Rakouska, tedy po r. 1813, vybudována vojenská základna s mohutnou pevností na mysu Oštro, která se v poměrně dobrém stavu zachovala dodnes.
Po vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v r. 1918 (později Království Jugoslávie) byla Prevlaka postupně budována jako významná námořní základna jugoslávské armády, s obrovským podzemním labyrintem chodeb a místností - ubytovacích zařízení, skladišť a dalším zařízení pro potřeby armády, o nichž chorvatské obyvatelstvo z okolí nemělo ani zdání. V 90. letech minulého století se tato vojenská základna stala hlavním centrem, odkud byla řízena srbsko-černohorská agrese proti právě vzniklému chorvatskému nezávislému státu.
V září 1992 byla jugoslávská armáda pod mezinárodním tlakem nucena vyklidit Prevlaku a opustit zdejší chorvatské území. Na dalších 10 let byli na Prevlaku dosazeni pozorovatelé OSN, kteří ji v r. 2001 předali definitivně jako demilitarizovanou zónu Chorvatské republice.
