Začátkem července otevřela hotelová skupina Bluesun obnovený Jadran v letovisku Tučepi a hned se zařadil mezi nejluxusnější hotelu na chorvatském pobřeží. Rekonstrukce stála 12 milionů eur a podle smlouvy ho pět let budou využívat hosté jedné z největších cestovních kanceláří – německé TUI. Hotel také nese název "TUI Blue Jadran".
Pětihvězdičkový hotel má 161 komfortních pokojů a 11 apartmánů tři bazény, tři restaurace a bary, luxusní wellness centrum, fitness park a další vybavení, které odpovídá této hotelové kategorii. Hosté si mohou užívat krásný výhled na moře jak z balkonů svých pokojů, tak z rozlehlé terasy na střeše restaurace, která bývala vždy symbolem tohoto hotelu.
V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století patřil hotel Jadran v letovisku Tučepi na Makarské riviéře k nejprestižnějším a nejžádanějším destinacím v Dalmácii. I turisté z tehdejšího Československa začali v šedesátých letech znovu objevovat místa na jugoslávském jadranském pobřeží, která učarovala za první republiky jejich rodičům.
Moderní hotel Jadran byl postaven na začátku padesátých let podle projektu architekta Branka Bona ve stylu Bauhaus v tehdy malém letovisku Tučepi v bezprostřední blízkosti proslulé Makarské a patřil k tehdejším symbolům dalmatského cestovního ruchu. Od roku 1948 jej stavěli němečtí váleční zajatci. Zpočátku sloužil jen k rekreaci jugoslávských komunistických prominentů a od poloviny padesátých let pak volnému cestovnímu ruchu. Impozantní stavba hotelu na jedinečné lokalitě přímo na mořském břehu poskytující veškerý tehdy požadovaný komfort se mohla pochlubit i vlastní nádhernou pláží z drobných oblázků a hrubého písku, typickou pro zdejší podbiokovský region.
Čas plynul a následující nový turistický boom na Jadranu přinesl novou hotelovou výstavbu, která byla již v souladu s podstatně vyššími nároky návštěvníků na služby a pohodlí. A tak se v roce 1989 připravovala komplexní rekonstrukce hotelu Jadran, této někdejší tučepské chlouby. Ale než mohla začít, došlo v Jugoslávii k převratným politickým událostem, k rozpadu státu a k občanské válce. A starý hotel sloužil pak po léta jako ubytovna pro uprchlíky z těch krajů Chorvatska, kde se odehrávaly nejtěžší boje a kde statisíce lidí ztratily své domovy.
Po letech, po odchodu běženců zůstal Jadran zdevastovaný mimo provoz. Je pochopitelné, že nechyběli movití zájemci, kteří chtěli opět valorizovat jedinečnou polohu Jadranu a jeho slavnou minulost. Ukázalo se však, že to nebude jednoduché. Zájemci se střídali – byl mezi nimi např. turecký hotelový řetězec Rixos, Rusové, litevský podnikatel a další. Problémem nebyla prodejní cena, i když již ta počáteční byla vysoká. Hlavní překážkou bylo získat stavební povolení, které by umožňovalo rozšířit kapacitu stávajícího hotelu tak, aby se provoz rekonstruovaného nebo případně nově postaveného hotelu vyplatil. Situaci ještě zkomplikovalo rozhodnutí památkářů o ochraně hotelu jako významného díla stavebního odkazu poloviny minulého století. Nebylo jednoduché skloubit požadavky památkářů s ekonomickými zájmy zájemců – investorů. A hotelovému řetězci Bluesun a jeho architektce Lee Aviani se to nakonec velmi úspěšně podařilo.
Fotogalerie (Večernji list): Jak vypadal hotel Jadran v padesátých letech
Vstup do On-Line katalogu CK Vítkovice Tours: Tučepi
Zdroj informací:
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
