Podle názoru stále většího počtu návštěvníků si dovedl Záhřeb, téměř milionové město, uchovat svou identitu, své kulturně historické bohatství, ale i svou romantiku.

Jak se o tom návštěvník Záhřebu může přesvědčit na každém kroku, je Záhřeb svými historickými tradicemi, svými kulturními vazbami a především svou urbanistickou tvářností městem, patřícím plně do kulturního okruhu Střední Evropy Od 11. stol. se rozvíjel jako hospodářské, kulturní a duchovní středisko této části Evropy.

Katedrála v Záhřebu

Historické staré části Záhřebu, tj. Gornji a Donji Grad, byly v 19. a začátkem 20. stol. doplněny reprezentativními budovami divadel, muzeí, výstavních síní a dalších kulturních a vědeckých institucí, jakož i veřejných budov, zasazených do uklidňující zeleně jedinečné parkové soustavy přímo v srdci města, která se nazývá „Zelená podkova“ a dalších parkových ploch. Parky jako Maksimir nebo krásná Botanická zahrada mohou svou rekreační i estetickou hodnotou směle soutěžit s mnohem známějšími parky v některých západoevropských metropolích. Neobvyklá je i bezprostřední blízkost horského masivu Medvednica dosahující výšky přes 1000 metrů, který je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou z centra Záhřebu, lanovkou nebo po pohodlné silnici až na vrchol.

Pro zahraniční hosty je Záhřeb přitažlivý i svým bohatým kulturním životem a širokým výběrem svých kulturních institucí. Je tu mimo jiné na dvacet divadel a koncertních síní, na 60 muzeí a uměleckých galerií,několik desítek kin a multikin. Přitom třeba některá muzea a galerie patří mezi přední kulturní instituce specifického zaměření v celoevropském rámci.

Alespoň za kratší návštěvu a prohlídku stojí např. Muzeum Mimara na Rooseveltově náměstí, kde je trvale vystaveno na 1 500 uměleckých předmětů vysoké hodnoty od prehistorické doby do 20. stol., které za svůj život shromáždil velký chorvatský mecenáš umění A. Miramara. Doporučuje se navštívit alespoň nakrátko Strossmayerovu galerii na Zrinského náměstí se sbírkou evropského malířství 14. až 19. stol., kterou z vlastních prostředků za svůj život nakoupil další chorvatský velikán, biskup J.J.Strossmayer. Pro většinu českých návštěvníků bude objevem Muzeum naivního umění v ulici Cirilometodska 3; chorvatští naivní malíři, jejichž díla (přes tisíc obrazů) jsou v muzeu vystavena, patří mezi nejžádanější umělce svého žánru a jejich díla nechybějí v nejprestižnějších světových galeriích.

A ještě jednu galerii by si český návštěvník Záhřebu neměl nechat ujít, a to dům a ateliér největšího chorvatského sochaře první poloviny 20.stol., Ivana Meštroviće (Mletačka ul. 6 – 8). Ostatně do jeho blízkosti většina návštěvníků chorvatského hlavního města tak jako tak zavítá, neboť pár kroků odtud je srdce starého Záhřebu, Markovo náměstí (Markov trg) v Horním městě (Gornji Grad) s parléřovským kostelem sv. Marka, s někdejším sídlem chorvatských bánů Banovi dvori (dnes sídlo chorvatské vlády), s chorvatským sněmem a s dalšími významnými chorvatskými veřejnými budovami.

Záhřeb vyniká četnými pomníky a památníky významných chorvatských osobností dávné i nedaleké minulosti. Je jich tu mnohem víc než u nás, mnohé jsou velmi nápadité a zvláštní. Chorvati k nim mají niterný vztah. Z těch trochu starším patří k nejpozoruhodnějším pomníky od I. Meštroviće – např. Studna života před Chorvatským národním divadlem nebo J. J. Strossmayera za Strossmayerovou galerií, jezdecký pomník chorvatského krále Tomislava před hlavním nádražím nebo rovněž jezdecký pomník bána Jelačiće na Jelačićově náměstí.

Socha spisovatele A. Šenoi

Z novějších upoutávají pozornost ty netradiční, např. socha básníka a spisovatele A. G. Matoše, jak sedí na lavičce na Strossmayerově promenádě, či socha spisovatele A. Šenoi, opřeného o sloup v blízkosti svého rodného domu. Záhřebčani tímto způsobem vyjadřují svůj blízký vztah ke svým umělcům a zdejší výtvarníci si hledají k realizaci pomníků vlastní neotřelý výraz.

Zvláštní půvab dodávají Záhřebu jeho kavárny pod širým nebem – zahrádky v ulicích, na pěších zónách, na terasách a v pasážích nových avantgardních budov. Jako jedno z nejpřitažlivějších míst je možno doporučit moderní kavárnu na Bogovićově ulici.

Rozhodně stojí za to ochutnat v některé z četných restaurací výborné záhřebské speciality i pochoutky z jiných, hlavně vnitrozemských částí Chorvatska, stejně jako kvalitní chorvatská vína. Záhřeb je též městem mezinárodních kongresů, veletrhů, symposií, obchodních setkání. K těmto účelům je velmi dobře, moderně vybaven.

Velkému zájmu zahraničních návštěvníků se těší i známé kulturní a národopisní akce, např. Bienale moderní avantgardní hudby, Mezinárodní festival animovaného filmu, divadelní festival Eurokaz, Mezinárodní festival loutkových scén, tradiční světová výstava květin Floraart, z národopisných akcí tradiční Přehlídka národopisu (Smotra folklora), mimořádně bohatá a pestrá podívaná. Za zmínku stojí i chvályhodná skutečnost, že Zábřeb je velmi bezpečným městem, v denních i nočních hodinách.

Co se fotbalu týče, tak v Záhřebu se nachází hned tři prvoligové kluby hrající nejvyšší chorvatskou ligu Prva HNL. Z evropských pohárů již známý klub Dinamo Záhřeb hraje svá utkání společně s Lokomotivou Záhřeb na jednom stadioně. Jedná se o největší chorvatský prvoligový Stadion Maksimir, který pojme až 35 123 sedících diváků. Dalším prvoligovým týmem je NK Záhřeb hrající na menším stadioně Kranjčevićeva, který má kapacitu necelých 9 tisíc diváků. Pro zajímavost si můžete prohlédnout všechny chorvatské fotbalové stadiony.

Záhřeb, stadion Maksimir

Související články Pěkný výlet do přírody ze Záhřebu