V prosinci loňského roku začaly rekonstrukční práce na pevnosti sv. Mikuláše (Tvrdjava sv. Nikole) v Šibeniku. Je to ta pevnost, která stojí osamoceně na ostrůvku u vjezdu do průlivu sv. Antonína (Kanal sv. Ante) z mořské strany a v minulosti měla za úkol chránit šibenický přístav.

Šibenik, pevnost sv. Mikuláše

Pevnost sv. Mikuláše je opravdu mimořádná kulturně historická památka, která již od poloviny 16. století chrání směrem od moře město Šibenik. Byla postavena na obranu před tureckým útokem z moře podle plánu významného benátského stavitele vojenských objektů Giana Girolama Sanmicheliho. Na východním Jadranu je to jediná pevnost tohoto typu (na italském pobřeží je jich jen několik) a v chorvatském vnitrozemí lze najít jen jedinou, a to ve městě Sisak.

V současné době bagry odstraňují zeminu a stavební materiál na jižní straně pevnosti, který pochází z předchozích vyčišťovacích akcí, a také násep, který umožňoval návštěvníkům přístup z pevniny. Pokud se, jak se předpokládá, objeví pod vrstvami zeminy zazděná bývalá brána pro vstup do pevnosti z pevniny, bude obnovena. Přesun techniky a odvoz vytěženého materiálu se provádí výhradně po moři. Také se musí zbourat objekty a přístavby v areálu, které do pevnosti nepatří. Demoliční práce probíhají s maximální opatrností, aby nedošlo k žádnému poškození historické pevnosti.

Šibenik, průliv sv. Antonína
s pevností sv. Mikuláše

Po dokončení přípravných prací a následného průzkumu bude upraven projekt přístupu do pevnosti z pevniny a vybudována lávka pro pěší.

Po dobu oprav se návštěvníci dostanou do pevnosti jen po moři. Pro pěší procházky mohli dosud používat nízký nezpevněný násep ze sousedního ostrůvku Školjić, kam byla lávka vybudována v roce 2013 v rámci projektu výstavby stezky podél průlivu sv. Antonína (podrobněji v článku: 13. července 2013 byla otevřena stezka kolem šibenického průlivu sv. Antonína).

Šibenická pevnost sv. Mikuláše je součástí projektu tří jadranských zemí (Itálie, Chorvatska a Černé Hory) s názvem „Benátské obranné stavby 15. až 17. století“, jehož cílem je podat společnou nominaci na zápis do Seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO.

Zdroj informací:

• Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr