Nazývá se „Aquatika“ a je chloubou vnitrozemského města Karlovac, který se svými 56 tisíci obyvateli stojí v zemi na devátém místě. A pro turisty má zvláštní význam, protože leží na dálnici spojující chorvatskou metropoli Záhřeb s pobřežím Jadranu. Znamená to, že převážná většina turistů směřujících z České republiky autem do Dalmácie či oblasti Kvarneru, projíždí tímto městem.

Karlovac má přitom co turistům nabídnout. A není to jen známé „Karlovačko pivo“, který produkuje zdejší pivovar „Karlovačka pivara“, dnes součást nizozemského Heineken Group. Město se nachází 55 kilometrů jihozápadně od Záhřebu, na soutoku čtyř unikátních krasových řek: Kupy, Korany, Dobry a Mrežnice, Bylo založen v 16. století jako obranná pevnost proti Turkům a dostalo jméno po svém zakladateli, rakouském arcivévodovi Karlu Habsburském. Renesanční jádro s centrálním náměstím a pravoúhlými ulicemi bylo obehnáno opevněním a příkopy ve tvaru šesticípé hvězdy – odtud pochází název pevnosti – Hvězda (Zvijezda). Na místě příkopů a na březích řek se nyní rozkládají parky, a proto bývá Karlovac nazýván „město parků a zeleně“. Z nejvýznamnějším historických památek jmenujme romantický hrad Dubovac z 13. století, františkánský klášter s uměleckou sbírkou a frankopanský palác (nejstarší palác ve městě), kde jsou nyní vystaveny sbírky Městského muzea.

Loni v říjnu získal Karlovac první sladkovodní akvárium v Chorvatsku, které se rázem stalo atrakcí číslo jedna. Je současně pozoruhodným „muzeem řek“ a střediskem výzkumu říčních toků v krasové oblasti. Aquatika chce být nejen přitažlivým turistickým cílem, ale i ekologickou a vzdělávací institucí.

Komplex „Aquatika“ tvoří 25 bazénů, které přinášejí konkrétní představu o typické krasové řece a jejích obyvatelích. Je koncipován jako volná procházka povodím fiktivní krasové řeky od jejího pramene – vyvěračky na povrchu v krasovém polji až po ústí do většího toku. Zaujímá plochu přibližně 5 000 metrů čtverečných. V průběhu jejího toku se proměňuje fauna i flora a změnami prochází i celá ekologická soustava.

Autorem architektonického ztvárnění projektu je záhřebské studio 3LHD. Budova akvária je zakomponována do přírodního rámce v bezprostřední blízkosti řeky Korany. Je zapuštěná do země a z vnější strany překryta zatravněnými náspy zeminy. Inspirací projektu byla mimo jiné karlovacká historická pevnost Hvězda, její náspy a valy.

V akváriích mohou návštěvníci vidět a sledovat na 100 druhů ryb, z toho je přibližně 40 procent endemických. Část ve zdejších řekách stále žije, některé ve volné přírodě vymřely. Připočítáme-li i ostatní vodní živočichy, žije tu v nových prosklených domovech na 5 000 živých tvorů. Všechno je tu autentické, včetně zvuků dopadajících vodních kapek. Velkou atrakcí je prosklený tunel, v němž může návštěvník pozorovat ryby z různých stran, takže má pocit jakoby se ponořil do vody.

Návštěvníci si mohou v bazénech prohlédnout různé druhy pstruhů, hlavatku obecnou, největší evropskou lososovitou rybu, lipana podhorního, kapra obecného, ostroretku stěhovavou, jelce tlouště, parmu obecnou, sumce velkého, cejna perleťového, plotici obecnou, štiku obecnou, okouna říčního, bolena dravého, ouklej obecnou, ale i některé vzácné ryby, například neretvanskou hlavatku nebo endemický druh jelce, který byl dosud zjištěn na jediném místě – u Ogulinu. Pro mnohé bude jistě překvapením akvárium s invazivními druhy ryb a vodních živočichů.

Velkou zvláštností je akvárium s jeseterem sibiřským, který žije ve speciálním akváriu s migrujícími druhy ryb. Tento jeseter žil původně v chorvatských řekách Sávě a Kupě, nakonec však jen v Dunaji, ale i tam po vybudování obrovské přehrady Železná vrata v soutěsce Djerdap vymřel, protože přehradní zeď mu znemožnila migraci za potravou i přístup na trdliště. Jeseter sibiřský sice dosahuje neuvěřitelné délky a hmotnosti (největší kdy ulovený volně žijící exemplář vážil 3,5 tuny), ovšem za jiných podmínek. Zatím karlovacký jeseter váží 15 kilogramů a sami vědci jsou zvědavi na to, jako hmotnosti za akvarijních podmínek dosáhne.

Vědci se v jednou z akvárií pokoušejí rozmnožit ty druhy ryb, které jsou ve volné přírodě silně ohroženy vymřením. A budoucnost pak ukáže, zda je bude možno vypouštět do volné přírody.

Ze strany veřejnosti se vyskytly připomínky, zda projektu nehrozí nebezpečí zápal, protože se nachází v záplavovém území řeky Korany. Podle tvůrců projektu se s touto možností od samého začátku počítalo a jsou vytvořeny takové podmínky, že bazény přežijí případné záplavy bez jakýchkoli problémů.

Slavnostního otevření komplexu pro veřejnost se zúčastnily některé přední osobnosti veřejného a politického života, včetně premiéra Plenkoviće. Ministryně místního rozvoje a evropských fondů zdůraznila, že prakticky veškeré náklady na realizaci tohoto náročného projektu byly pokryty z evropských fondů. Jednalo se o částku 36 milionů kun.

Otevírací doba:

• Letní obdobi (1.04. – 31.10.): 10:00 – 20:00 hod.
• Zimní období (1.11. – 31.3.): 10:00 – 18:00 hod.

Vstupné:

• Dospělí: 60 kun,
• Děti a mládež 3-18 let: 35 kun,
• Studenti a udůchodci: 40 kun,
• Rodinná vstupenka 3 (2 dospělí a 1 dítě): 120 kun,
• Rodinná vstupenka 4 (2 dospělí a 2 děti): 120 kun,
• Rodinná vstupenka – další dítě: 15 kun.

Informace: Aquatika – Slatkovodni akvarij Karlovac

Zdroj informací:

• Ministerstvo cestovního ruchu (Ministarstvo turizma): www.mint.hr
• Jutarnji List: www.jutarnji.hr
• Aquatika – Slatkovodni akvarij Karlovac: www.aquariumkarlovac.com