Ostrov Vis

Průvodce Visem

Ostrov ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů, rozloha 90,3 km2, asi 4300 obyvatel. Nejvyšším bodem je Hum (587 m) na jihozápadě ostrova. V červenci činí objem vodních srážek jen 40 mm a průměrná teplota je 24 st.C, což přestavuje velmi mírné a příjemné klima. Část vnitrozemí tvoří úrodné pole, zemědělsky plně využívané (vinná réva, ovoce, zelenina, olivovníky). Hlavní význam má rybolov (zpracování ryb v Komiže).

V historické době (od 6.stol.př.n.l.) osídlen Liburny, které pak vystřídali Řekové. Dionysos ze Syrakus tu založil zač. 4.stol.př.n.l. první řeckou kolonii v jadranském přímoří, která se jmenovala Issa (na místě městečka Visu). Issa se stala samostatným svobodným městem (polis) a zakládala své další kolonie Tragurion (Trogir), Epetion (Stobreč) a další. Před koncem letopočtu ji však ovládli Římané, byla pak zničena při stěhování národů. Znovuosídlen Chorvaty, Vis pak sdílel osudy ostatních chorvatských osad.

Za napoleonských válek tu měli svůj opěrný bod Angličané – z jejich pěti pevností zůstaly dnes jen zříceniny. Po napoleonských válkách připadl Vis Rakousku (1818), pak byl na dva roky zabrán Italy.

Při severním pobřeží ostrova došlo v italsko-rakouské válce r. 1866 k velké námořní bitvě (jedné z největších námořních bitev 19.stol.), z níž vyšlo vítězně rakouské loďstvo pod velením admirála Tegetthoffa. Italové pak za své okupace po 1.světové válce odstranili rakouský pomník na paměť vítězství nad italskou flotilou.

Ostrov Vis patřil ke Království SHS teprve od r. 1920. Na podzim 1943 se stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od černa 1944 zde až do osvobození Bělehradu bylo sídlo hlavního štábu národně- osvobozeneckých sil (tzv. Titova jeskyně – Titova špilja), podrobněji viz tematický článek: Výlet do Titovy jeskyně na Visu a na vyhlídku nad městečkem Komiža.

Za Titovy Jugoslávie byl ostrov po dlouhá léta z vojenských důvodů nepřístupný zahraničním turistům. Na jih od Komiže byla vojenská základna Stupišče (nyní opuštěná). Teprve od r. 1989 byl opět zpřístupněn cizincům a otevřen turistickému ruchu. Podrobněji tematický článek: Co zůstalo po armádě na Visu

Obce Vis a Komiža mají starou turistickou tradici.

Pláže na ostrově Vis

Jižní pobřeží ostrova je tvořeno mnoha malými krásnými zátokami. Proslulá je zejména úzká, mezi skalami uzavřená zátoka Stiniva s malou oblázkovou pláží v jejím závěru (pod státní ochranou). Z dalších jsou to: Ploče, Vela Travna, Mala Travna, Taleška mala, Taleška vela, Srebrena a další.

Z výletů jsou velmi oblíbené okružní plavby po okolních ostrovech, často s piknikem. Většinou se navštěvuje i Modrá jeskyně na Biševu nebo Zelená jeskyně na ostrůvku Ravnik.