Lastovský masopust – jedinečná tradice na ostrově Lastovu
Že Lastovský masopust (Lastovski poklad) patří k nejcennějším národopisným zvykům a obyčejům v Chorvatsku, potvrzuje i skutečnost, že byl v roce 2008 zapsán na seznam chráněných nehmotných kulturních památek Chorvatské republiky.
Masopust na jihodalmatském ostrově Lastovo je jedním z nejstarších v Evropě – jeho tradice se datuje od roku 1390, kdy byl jako Carnevale“ uveden ve statutu města Lastova. Masopust – karneval (z italského carnevale, což znamená „maso pryč“) představoval období zábavy, uvolnění a odreagování z každodenního života. Tento prastarý obyčej, který přečkal věky si tedy zaslouží, aby i dnešní generace o něj pečovala a zachovala jej pro budoucí generace.
Podle legendy se masopust v Lastovu slaví na paměť historické události, kdy maurští piráti napadli v roce 1483 sousední ostrov Korčulu a vyslali svého posla do Lastova se vzkazem, aby se jim Lastovští bez boje vzdali. To místní obyvatelé odmítli a naopak zajali posla, začali se vyzbrojovat a připravili se na útok pirátů. Ženy a děti uprchli na nejvyšší kopec Lastova a tam se v kapli sv. Jiří modlili o pomoc pro sebe a své ohrožené domovy. Mezitím piráti, když se jejich posel nevracel, vydali na svých lodích na cestu k Lastovu, aby je dobyli silou. Když již byli v¨těsné blízkosti Lastova, vyslyšel Bůh prosby ohrožených a seslal obrovskou bouři, v níž se většina lodí útočníků potopila a jejich posádky zahynuly. Zbytky pirátské flotily již Lastovo neohrožovaly.
A Lastovští se krutě pomstili poslovi pirátů, který je tak drze vybízel, aby se vzdali. Posadili ho na osla a s posměchem provedli vesnicí. Pak ho třikrát spustili po 300 metrů dlouhém laně ze skály nad vesnicí a poté upálili.
Jedním z prvních dokladů o masopustních slavnostech v Lastovu pochází z roku 1747, kdy zdejší dubrovnický kníže (guvernér na Lastovu) Ivan Franjo Sorgona napsal báseň o lastovském masopustu.
Masopustní oslavy tu začínají 17. ledna na svátek sv. Antonína a pokračují na Hromnice (Gospa Kandelora) – 2. února, Masopustní čtvrtek (Pretili četvrtak) , Masopustní neděle (Pretila nedjelja), Masopustní pondělí (Pretili ponedeljak) a Masopustní úterý (Pokladni utorak), tedy poslední den masopustu před Popeleční středou (Čista srijeda), kdy začíná postní období. Především v tyto dny se konají hlavní masopustní obyčeje. Pořádají se karnevalové průvody, zpívá se, hraje se na různé tradiční nástroje, tančí, hoduje, dodržují se různé zvyky. Po celou dobu, až do Masopustní neděle probíhají v místním sále maškarní bály, kde přítomné baví a rozveselují skupiny v maskách zvané maškary (maškare). První bál (balo) a také celý masopust zahajuje hlavní organizátor – „kapo sale“.
Nejdůležitějšími aktéry Lastovského masopustu jsou „pokladari“, kteří o Masopustním pondělí vyrábějí Masopust (Poklad) – figurínu ze slámy, symbol zdejšího masopustu. Hned po ránu vyrážejí s oslem a motykou nakopat na určité místo zeminu, kterou se plní vysoké černé boty figuríny, a do předem stanoveného domu pro slámu. Cestou i při výrobě figuríny je doprovází „sanatur“, hráč na liru (lira nebo také lijerica je třístrunný smyčcový nástroj, dříve častý v jižní Dalmácii). Důležitou osobou je střelmistr (meštar od bombi), který ručně balí balíčky ze střelného prachu. Neobvyklá figurína má totiž na botách zavěšené petardy, ale k tomu se ještě vrátíme v dalším textu. Mistr na Masopust (meštar od Poklada) zpevňuje tělo figuríny rybářskou sítí a obléká ji do tradičního pokladarské uniformy s barevnými pentlemi.
Odpoledne o masopustním pondělí se chodí koledovat; „maškary“, „pokladari“, mládež a děti chodí po obci a vyprošují si koledu, a to výhradně vajíčka (kupljenje jaja). Celé Lastovo zní pak kolednickým popěvkem „kuma jaje, kuma jaje, daj nam jedno jaje“. Shromážděná vajíčka se pak připravují a jedí společně na Popeleční středu v místním sále.
Masopustním úterkem masopust vrcholí. Pokladari se v tento den oblékají do tradičních uniforem, jejichž vzhled však za staletí doznal značných změn. Nyní se uniforma skládá z červeného krátkého červeného kabátu, bílé košile, černých kalhot se žlutými lampasy, stuh překříženými na prsou, klobouku zdobeného umělými květinami a dřevěné šavle.
Hned ráno skupina pokladarů doprovázená hráčem na liru vynese na skálu nad město lano (uza) dlouhé 300 metrů, po němž se bude později spouštět figurína Masopustu. Aby lépe klouzala, mažou provaz mýdlem.
Ve 13 hodin se vydává slavnostní průvod na cestu celým městečkem. V jeho čele jde vlajkonoš nesoucí státní vlajku a za ním osel s figurínou Masopusta doprovázený dětmi v pokladarských uniformách. Následuje hráč na liru, capo sale, velitel pokladarů (kolovodja) a „pokladari“, kterých bývá 50 až 60. První zastávkou je dům starosty, který dá pokladarům souhlas s upálením Masopustu. K průvodu neodmyslitelně patří tanec s meči zvaný „Pokladarsko kolo“. Poprvé pokladari tančí u starosty, ale ve zkrácené verzi ho pak opakují při návštěvě jednotlivých domů. Také „maškary“, tentokrát výhradně ženy, mají svůj průvod, ale ten se s tím pokladarským nesmí setkat. Většinou následují s mírným zpožděním hlavní průvod. Přestože tančí stejné kroky, jejich tanec je mnohem ležérnější a uvolněnější. Ženy mají ve dvojicích vždy stejné masky.
V té době osel s figurínou Masopustu již čeká na okraji vesnice, odkud ji pověřený „pokladar“ vynese nahoru na skálu zvanou „Pokladarova grža“. Přesně v 15 hodin se za asistence střelmistra poprvé figurína spustí po laně (culjanje Poklada) a během toho vybuchne pět petard zavěšených na jejích botách. Pak se opět vytáhne a a ještě dvakrát se spustí dolů, přičemž při druhém spuštění vybuchne sedm petard a při třetím devět petard. Když se vše podaří, čeká podle pověry obyvatele Lastova úspěšný rok.
V 18 hodin se všichni účastníci masopustních slavnosti shromáždí na náměstí Dolac (blízko kostela sv. Kosmy a Damiána). Bývá jich až pět set. „Maškary“ i „pokladari“ zatančí svá slavnostní kola a pak i jedno velké, společné. Na závěr „kapo sale“ nabodne figurínu Masopusta na kůl a zapálí. S hořící figurínou obchází náměstí, dokud úplně neshoří. Skutečný konec masopustu ohlašují kostelní zvony a účastníci masopustní slavnosti se rozchází do svých domovů. Večer je však čeká poslední maškarní bál.
Lastovský masopust se stal hlavní atrakcí ostrova. Účastní se ho nejen všichni obyvatelé Lastova, ale přijíždějí v tyto dny i Lastované z celého Chorvatska, kteří se odsud odstěhovali, aby si užili neopakovatelnou atmosféru masopustních slavností.
Fotogalerie:
https://hr-hr.facebook.com/LastovskiPoklad/
Mačevni plesovi – Institut za etnologiju i folkloristiku: Lastovski poklad
Zdroj informací:
TZ Lastovo
Mačevni plesovi – Institut za etnologiju i folkloristiku: www.macevni-plesovi.org
