Baška Voda

Jadran je pro většinu občanů Česka synonymem krásné dovolené, jedinečného koupání, požitku z provozování různých vodních sportů a her (viz Koupání a pobyt u moře). Ve srovnání třeba s jinými moři je Jadran opravdu přátelské moře, ale nelze na to úplně spoléhat. Je proto třeba dodržovat bez výjimek všechny stávající předpisy a nařízení týkající se pohybu v moři, dbát doporučení a instrukcí těch, kdo jsou pověřeni bezpečnostní a záchrannou službou na jeho březích. Právě oni mají cenné zkušenosti s počasím na Jadranu, s jeho náhlými změnami, se záludnosti jeho zpětných proudů apod.

V zájmu vlastní bezpečnosti by měl být každý návštěvník Jadranu opatrný, uvážlivý, neměl by přeceňovat své síly a schopnosti. Každé třeba jen banální opomenutí bezpečnostních pravidel či podcenění možného nebezpečí může mít osudné následky. Někteří návštěvníci si jsou natolik jisti svou fyzickou a sportovní zdatností, že jsou přesvědčeni, že pro ně žádná omezení neexistují, že oni zvládnou každou situaci a možná nebezpeční podceňují. Přitom právě na Jadranu by si měl každý rekreant uvědomit, jak náhle zde přicházejí prudké zvraty počasí, jako rychlosti dosahuje zdejší obávaný vítr bura (až 30 m/s, v nárazech až 70 m/s), jak zrádné dovedou být zdejší mořské proudy a jaká může být jejich síla.

O bezpečnost návštěvníků se na Jadranu stará záchranná služba, která byla v poslední době v letoviscích značně rozšířena. Pokynů jejich zkušených pracovníků by měli všichni návštěvníci dbát.

Tragicky může skončit i noční koupel v moři těch, kdo se celý večer posilovali alkoholem. Vždyť „opilému moře po kolena“, jak říká staré přísloví, a pod vlivem alkoholu se každé nebezpečí jeví zanedbatelným. Nejhorší na tom je, že v případě záchranných akcí takovýchto jedinců se dostávají do nebezpečí i jejich eventuální zachránci.

Většina udržovaných jadranských pláži je ve vzdálenosti 50 m od břehu opatřena zábranami – barevnými bójemi; za tuto zábranu se plavec nemá pouštět. U volných neupravených pláží je možnost pohybu plavců ve vzdálenosti 100 m od břehu. Nedodržování těchto předpisů může být pokutování částkou 500 kun. Po mnohých zkušenostech, i letošních, s následky nedodržování těchto předpisů nebývají pokuty výjimkou.

Stejné předpisy o koupání v moři platí i pro plavce na gumových nafukovacích lehátkách, která mnozí návštěvníci Jadranu pokládají za naprosto bezpečná. Ale skutečnost je jiná. Nic netušící rekreant pak klidně dřímá na lehátku a nevnímá, že se počasí maličko změnilo, příjemný větřík se změnil ve vítr, který spolu s mořskými proudy žene jeho „plavidlo“ pomalu ale jistě na otevřené moře. A když se probudí, zjistí, že pláž a jeho přátelé jsou v nedohlednu a on nemá dost sil doplavat zpět ke břehu. A veslovat není čím. Na vzniklou situaci nemá dostatek psychických sil a k dovršení neštěstí propadne panice.

Ti, kdo jezdí na vodních skútrech a kluzácích, většinou dobře vědí, že se nesmějí přiblížit na vzdálenost kratší než 300 m od břehu. Ale díky opojení z rychlosti a stoupajícím adrenalinem při rychlé jízdě se neohlížejí na jakékoli přepisy a zábrany, přibližují se k pobřeží a způsobují nehody mnohdy se smrtelnými následky, protože srážky těchto rychlých plavidel s plavci či potápěči končí těžkým zraněním nebo smrtí. Přitom na Jadranu existují vyhrazené volní plochy, kde je dovoleno provozovat tyto adrenalinové sporty bez omezení, a přitom nikoho dalšího neohrožovat.

Je skutečnost, že potápění patří, měřeno úrazy a smrtelnými nehodami k nejnebezpečnějším vodním sportům. Každoročně přijde na Jadranu ke smrtelnému úrazu při potápění minimálně 15 potápěčů. A bohužel, česká jména mezi nimi často figurují. A nejedná se vždy o nováčky potápěčského sportu, ale i o zkušené sportovce, kteří podcenili svůj zdravotní stav, své potápěčské vybavení nebo nástrahy mořských hlubin.

Souhrnně řečeno měl by si každý návštěvník Jadranu, ať už provozuje v moři jakékoli aktivity, být natolik ukázněný, aby neohrožoval sebe i druhé, natolik tolerantní, aby umožňoval volný pohyb a možnost sportovat i svým sousedům na pláži a tak disciplinovaný, aby se podřídil pokynům těch, kdo se starají na plážích o bezpečnost všech.

Hora Sveti Ilija na poloostrově Pelješac

S rostoucími možnostmi sportovních aktivit při pobytu v jadranských letoviscích stoupá i počet úrazů při jejich provozování, bohužel často se smrtelnými následky. V drtivé většině případů je příčinou těchto neštěstí opět podceňování nebezpečí, přeceňování vlastních sil a hazardování se životem. Např. výlety do hor, které se v bezprostřední blízkosti tyčí nad pobřežím a lákají tak ke zdánlivě snadným výletů, mohou mít tragické následky. Turisté přitom nedodržují ani základní pravidla pohybu v horách, tj. nepouštět se sám, nýbrž minimálně ve dvojici, informovat někoho ze svého okolí o trase výletu a mít vhodné oblečení a obuv a – co se zejména podceňuje, vzít si na túru dostatečnou zásobu pitné vody, neboť vápencové masívy j Jadranu jsou na rozdíl od našich hor prakticky bezvodé.

Na porušení jednoho z těchto pravidel doplatil letos v červnu životem starší muž, který se vypravil z letoviska Baška Voda na Biokovo. Vystupoval sám, neinformoval před odchodem své okolí o lokalitě, kde se chce pohybovat. Spoléhal na svou kondici a zkušenosti v horách. Zabil se pádem z padesátimetrové skalní stěny. Záchranáři ho našli až po 20 hodinách složitého pátrání a hledání.

Každoročně dojde k tragické nehodě v masívu Sveti Ilija na poloostrově Pelješac a mezi oběťmi jsou i z čeští občané. Před pár lety tu zahynula česká turistka, která se po úspěšném výstupu na vrchol oddělila při sestupu od skupiny a pokračovala sama v cestě. Zabloudila ve velmi divokém, téměř neschůdném terénu, zranila se a dehydratace spolu s psychickým šokem vykonaly své. Když ji druhý den našli po velmi obtížném hledání záchranáři, již nežila. Před dvěma lety se tu ztratil starší muž z Česka, který se sám vypravil do hor a nevrátil se. Proběhla velká záchranná akce, při níž byl muž nalezen mrtvý na úpatí hory. Podcenil svůj zdravotní stav, což se mu v úmorné vedru stalo osudným.

Štěstí měl před pár lety český turista – horolezec, který se s nedostatečnou zásobou pitné vody vydal do pusté bezvodé oblasti jižního Velebitu. Po dehydrataci organizmu zeslábl natolik, že nemohl pokračovat v cestě a začínal ztrácet vědomí. Zachránila ho v poslední chvíli skupinka chorvatských horolezců, která jej dovedla do bezpečí, a to se jednalo o zkušeného zdatného horolezce.

Chcete-li tedy prožít příjemnou a bezpečnou dovolenou na Jadranu, buďte opatrní, uvážliví a zodpovědní.