Portorož	Piran	Izola	Koper
Škocjanske jame	Lipica	Postojnska jama

Tematický článek: Slovinské termální lázně patří k evropské špičce

PORTOROŽ

Největší a nejlépe vybavené slovinské přímořské a klimatické lázně, 29 km severovýchodně od Umagu. Vynikají krásnou parkovou úpravou se spoustou květin; preferují se hlavně růže, podle nichž byly lázně pojmenovány (Porto rose = přístav růží). Pozoruhodná je jejich zvláštní architektonická tvářnost. Vynikají i četnými zábavními a gastronomickými podniky.

Portorož

Velká pláž (navezený písek) je pěkná, ale zdaleka nestačí pro obrovský počet návštěvníků lázní. Ideální pro rodiny s malými dětmi, neboť písčité dno klesá velmi povlovně. Pláž nabízí kromě koupání i možnosti sportovního vyžití.

Na Portorož navazuje směrem k Piranu poměrně mladé letovisko Bernardin.

Pamětihodnosti nejsou v Portoroži žádné. Ještě před 150 lety tu stávala jen malá bezvýznamná rybářská vesnice.

Návštěva Portorože se obvykle spojuje s prohlídkou někdejších Sečoveljských salin (3 km od Portotože směrem k chorvatským hranicím, vstupné). Dnes je to chráněné území o rozloze 50 tis. m2. Ještě poměrně nedávno se zde získávala sůl. K salinám patří Muzeum dobývání soli z moře (Muzej solinarstva), vstupné.

PIRAN

Přímořské městečko 3 km severozápadně od Portorože, nejpřitažlivější a nejpozoruhodnější slovinské přímořské místo.

Za svůj půvab vděčí jednak přírodním podmínkám – je rozloženo stupňovitě na malém poloostrově prudce se zdvihajícím z moře, jednak své působivé historické zástavbě v typickém benátském stylu, jíž se pozdější vývoj téměř nedotkl. Benátčané, kteří vtiskli městu nezaměnitelný ráz, tu byli pány od 13. tol.

Městečku vévodí barokní kostel sv. Jiří (Sveti Jurije) na nejvyšším bodě kopce, se zbytkem hradeb v sousedství, které kdysi obepínaly celé město. Krásný výhled. Nejvýznamnější historické stavby jsou soustředěny na Tartiniho náměstí (Tartinijev trg), pojmenovaném podle zdejšího slavného rodáka, barokního hudebního skladatele a houslisty G.Tartiniho (jeho socha uprostřed náměstí). Jsou tu paláce, postavené v různých historických slozích – Benátský dům (Beneška hiše) v benátdské gotice, barokní Tartiniho rodný dům, radnice (Mestna hiša) v historizujícím slohu a další. Cenná zástavba pokračuje i na sousedním Cankarově nábřeží (Cankarjev trg). V Piranu jsou však i další půvadná místa – zákoutí, schodiště, uličky aj.

IZOLA

Malé městečko 8 km východně od Piranu. Jeho hitorické jádro je stěsnáno na malebném poloostrůvku.

Městečko upoutává svou dochovanou urbanistickou strukturou. Původně tu byl ostrov, který ale byl začátkem novověku spojen s pevninou náspem. I zde je jasně patrný vliv Benátek, pod jejich svrchovanost Izola po dlouhá staletí patřila. Benátský ráz je vidět jak v celkovém architektonickém uspořádání, tak i na jednotlivých stavbách. Vyniká několik paláců zde usedlé benátské šlechty (Manziolů, Lovisatů, Besenghiů aj.) které reprezentují vývoj slohů od benátské gotiky k historizujícím slohům 19. stol.

KOPER

Velké průmyslové město a hlavní slovinský přístav na Jadranu, 7 km východně od Izoly. Turisticky se navštěvuje jen jeho historickéjádro na nevelkém poloostrově (i zde to byl původně ostrov, spojený začátkem novověku náspem s pevninou).

Po odtržení Slovinska od bývalé Jugoslávie vyrostl Koper v moderní průmyslové středisko s rozsáhlou bytovou výstavbou, jeho přístav byl podstatně prohlouben a zmodernizován. Nová zástavba se šíří severně od starého města.

Koper

Z původního opevnění starého Koperu (italsky Capo d’Istria) zůstala jen renesanční brána, jíž se vchází do historické, i nadále velmui živé částiá (obchůdky, kavárny, bistra ap.). Její střed tvoří reprezentativní náměstí s dominantou katedrály (stolnica) sv. Mazaria, která od svého založení ve 13. stol. prošla mnoha změnami (velmi cenné vnitřní vybavení); zvonice katedrály slouží jako vyhlídková věž (vstupné). Vedle katedrály stojí románská rotunda – křestnní kaple.

Jižní stranu náměstí uzavírá goticko-renesanční palác prétorů – benátských správců (Pretorska palača). Na protější straně náměstí někdejší městská lodžie ze stejné doby slouží dnes jako velmi oblíbená kavárna. Ve starém městě je dále několik cenných paláců, mezi nimiž vyniká palác Belgramoni-Tacco (16. stol.), dnes krajské muzeum.

Z kostelů patří přední místo kostelíku sv. Eliáše (Sveti Ilije), který leží stranou historického středu. Je nejstarší ve městě a pochází pravděpodobně z karolinského období.

ŠKOCJANSKE JAME

Škocjanské jeskyně leží 35 km od Koperu na severovýchod na řece Reka u obce Matavun.

Je to pozoruhodná jeskynní soustava sice bez obvyklé krápníkové výzdoby, ale neobyčejně působivá svými obrovskýnmi síněmi, vodopády, soustěskami, jezírky apod. Je to jediný slovinský přírodní fenomén zařazený do světového seznamu přírodních hoodnot organaizace UNESCO a vlastně jediný zápis Slovinska vůbec, protože tato země nemá z oblasti kulturních památek zápis ani jediný.

LIPICA

Nevelká vesnice ležící na krasové planině 10 km západně od Škocjanských jeskyň, 5 km od Sežany. Proslulý hřebčincem, kde se chovají ušlechtilí bílí koně – lipicáni. Zdejší hřebčinec patří k nejstarším a nejproslulejším v Evropě – byl založen v r. 1560 jako císařský rakouský hřebčinec.

Lipicáni byli získáni křížením dovezených andaluských koňů se zdejším plemenem a brzy si získali světový věhlas. Od r. 1580 byli z iniciativy habsburského arcivévody Karala s úspěchem cvičeni mj. pro tzv. jezdeckou „vysokou školu“ ve vídeňském Hofburgu, která byla vzorem pro podobná zařízení na některých evropských kralovských dvorech. Výcvik v Hofburgu se prováděl až do pádu císařství v r. 1918.

Dnes může návštěvník Lipice vidět vrcholné ukázky výcviku lipicánů, zúčastnit se dresury, projet se na lipicánech (děti na ponících), v kočárech tažených lipicány. Je tu i známá jezdecká škola.

POSTOJNSKA JAMA

Kdo chce navštívit známé Postojenské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, je výhodnější si je prohlédnout při příjezdu nebo odjezdu, protože na zvláštní výlet z pobřeží jsou přece jen dost vzdálené (68 km od Koperu). Jedna z obvyklých tras na Jadran nebo z Jadranu vede v bezprostřední blízkosti těchto jeskyň – dálnice z Lublaň do Koperu.

Postojenské jeskyně

Postojenská jeskyně (Postojnska jama) patří k nejbohatším a nesnadněji přístupným krápníkovým jeskyním v Evropě (vchod ve výšce 674 m, 1 km od městečka Postojna). Je součástí velmi rozsáhlého podzemního komplezu. Je tu sice prozkoumáno přes 20 km chodeb, ale zpřístupněná prohlídková trasa je 4 km. Většina prohlídky (3 km) se absolvuje podzemní elektrickou železnicí s otevřenými vyhlídkovými vagónky. Tyto vláčky tu jezdí již od 70.let 19.století.

Krápníková výzdoba je nádherná a mimořádně rozmanitá – vyskytuje se tu většina druhů krápníků. Je tu přes 20 obrovských působivých podzemních „dómů“, např. tzv. Koncertní dvorana pojme až 10 000 návštěvníků, resp. posluchačů (občas se tu konají koncerty).

V podzemních vodách jeskynní soustavy žije vzácný relikt dinárského krasu – macarát jeskynní (Proteus anguinus, slovinsky človeška ribica), kterého návštěvník může vidět v akváriích v jedné ze síní.

Postojenská jeskyně