Baška Voda, sv. Mikuláš (Sveti Nikola),

Svátek sv. Mikuláše (blagdan Svetog Nikole) patří v Chorvatsku k nejoblíbenějším. Vítají ho všechny děti, ale i dospělí, neboť tento velmi sympatický světec je patronem a ochráncem dětí, námořníků, rybářů, poutníků, ale i studentů, vězňů, lékárníků, jakož i mnohých měst ve světě. Po staletí byl i patronem pravoslavného Ruska, jako hlavního svého ochránce jej uctívá též ostrov Sicílie. Sv. Mikuláš je na rozdíl od mnohých jiných světců uctíván jak v katolickém, tak v pravoslavném světě.

Historici jej pokládají za legendární postavu; traduje se však, že se narodil bohatým rodičům ve městě Mira v Malé Asii, v dnešním Turecku. O co méně je o něm známo historických faktů, a to víc legend a pověstí se váže k tomuto světci, který podle nich měl být jako dospělý biskupem ve svém rodném městě Miře.

Nejznámější legendou o sv. Mikulášovi je příběh o třech dcerách zchudlého šlechtice. Ten ztratil všechen svůj majetek i věno svých dcer. Aby získal peníze na nové věno, chtěl je poslat na ulici, aby si vydělávaly jako prodejné ženy. Dívky prosily Boha o pomoc a dostalo se jim pomoci prostřednictvím sv. Mikuláše. Ten, když se dověděl o záměru nesvědomitého otce, hodil v noci do otevřeného okna postižené rodiny měšec se zlaťáky jako věno pro nejstarší. Svůj skutek milosrdenství zopakoval ještě dvakrát a zajistil tak věno i dvěma dalším dcerám. Při posledním dobrém skutku byl však otcem dívek poznán.

Komiža

Další legenda vypráví tom, jak sv. Mikuláš vrátil život třem malým dětem, která zlý hostinský lstivě vlákal do svého domu, kde je zabil a chtěl je předložit jako vzácnou pochoutku svým nejlepším zákazníkům. Když sv. Mikuláš našel ve sklepě mrtvá těla dětí, s pomocí Boží jim vrátil život.

Sućuraj, socha sv. Mikuláše v přístavu

O jednom s velkých zázraků na moři vypráví legenda spojená s cesto tohoto svatého biskupa na pouť do Svaté země. Loď, na níž se Mikuláš plavil, se dostala do velké bouře a zdálo se, že již ji nic nemůže zachránit. Sv. Mikuláš však poručil vlnám, aby se utišily a všichni cestující na lodi i s posádkou tak byli zachráněni.

V Chorvatsku je tradice svátku sv. Miluláše stále velmi živá a podobně jako u nás obdarovává sv. Mikuláš doprovázený čertem, který je tu nazýván Krampus, především děti. Navštěvuje je a naděluje jim nejrůznější sladkosti a dobroty. V Chorvatsku je rozšířenější druhý způsob mikulášské nadílky: děti si v předvečer svátku, tedy 5. prosince, pečlivě vyčistí boty či holínky a postaví je na okno. Druhý den ráno v nich najdou dárek od Mikuláše, jaký si zaslouží. Bývají to sladkosti, ovoce či suché plody.

Jsou však i některá místa, kde se svátek sv. Mikuláše slaví velmi pozoruhodným způsobem. Největší oslavy probíhají každoročně v městečku Komiža na ostrově Visu, kde je den sv. Mikuláše, 6. prosince, i Dnem města Komiža. Ve městě je svatomikulášská tradice velmi živá – vždyť jeho dominantou je od 13. století benediktinský klášter sv. Mikuláše, zvaný Muster na vyvýšenině nad městem, přestavěný v dalších staletích v reprezentativní soubor převážně barokních staveb. Na kopci nad městem, u malého starého kostelíka sv. Mikuláše se pak v souladu s prastarou tradicí spálí jako oběť svatému Mikuláši stará loď, což symbolizuje dík a vděčnost Komižanů za ochranu zdejších rybářů a celé obce v právě končícím roce. A Komižané potřebují světcovu ochrannou ruku již proto, že právě na moři a z moře žijí. Ve farním kostel sv. Mikuláše se pak slouží jako díkuvzdání slavnostní mše, po níž následuje velké lidové procesí.

Komiža, benediktinský klášter sv. Mikuláše

Od kdy se v Komiže pálí loď na počest sv. Mikuláše, není přesně známo, ale má to již velmi starou tradici. Její kořeny sahají do doby před řadou tisíciletí, kdy zde usedlí Ilyrové pálili lodě na počest svého boha, známého pod chorvatským jménem Vodnjan.

Oslavy v Komiži jsou velmi populární v celém regionu. Zvědaví návštěvníci přijíždějí i z dalekého okolí. Ze Splitu je na tyto oslavy organizována linka katamaránů.

Dalším místem v přímoří, kde je mikulášská tradice stále velmi živá, je Baška Voda, která byla po staletí vesnicí rybářů a námořníků. Právě proto tu byl postaven kostel ke cti sv. Mikuláše a o jeho ochranu prosí rybáři a námořníci v den jeho svátku u světcovy sochy přímo na molu u přístaviště. Sochu sv. Mikuláše lze vidět také v přístavu Sućuraj na ostrově Hvaru.

Baška Voda, socha sv. Mikuláše

Děkovné slavnosti k poctě sv. Mikuláše probíhají i na mnohých dalších místech v Dalmácii a na Chorvatském přímoří. Do moře se přitom vhazují věnce a obyvatelé těchto míst děkují za ochranu v právě končícím roce a prosí o přímluvu sv. Mikuláše pro sebe i své blízké v příštím roce. Podobné děkovné slavnosti se konají všude na chorvatských lodích i na jiných plavidlech, na nichž slouží chorvatští námořníci.

Vzhledem k tomu, že je 6. prosinec oficiálním Dnem námořníků (Dan pomoraca), konají se v tento den slavnostní akce, které organizují státní či regionální orgány, města, odbory, kapitanáty, firmy zabývající se námořní dopravou apod.