Doprava autem
Chorvatskou silniční síť tvoří téměř 27 000 kilometrů silnic, z toho 1 416 kilometrů připadá na dálnice a 6 859 na státní silnice.
Chorvatská silniční síť a příjezdové cesty
Chorvatská silniční síť, zejména přístupové cesty na Jadran, byla po dlouhá léta jedním z hlavních omezení pro rozvoj cestovního ruchu. Situace se však v posledních dvou desetiletích výrazně změnila: už koncem 90. let a zejména na přelomu tisíciletí se chorvatské úřady pustily do masivní výstavby dálnic. V období přibližně deseti let bylo vybudováno téměř 800 kilometrů nových úseků, a i když se tempo vlivem finanční krize následně zpomalilo, dnešní síť umožňuje pohodlné dálniční spojení z vnitrozemí (Záhřebu) do všech klíčových oblastí na Jadranu – s výjimkou úseku na samotný jih k Dubrovníku, kam se stále po dálnici zcela nedostanete. Novinkou je však Most Pelješac, který byl otevřen v roce 2022 a propojuje pevninskou část Chorvatska s poloostrovem Pelješac, díky čemuž lze při cestě do Dubrovníku objet tzv. „Neumskou zátoku“ na území Bosny a Hercegoviny.
Před příjezdem do Chorvatska – dálniční známky v okolních státech
Pokud se na cestu za chorvatským mořem vydáváte přes Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Slovinsko, je nutné si předem zajistit dálniční známku. Lze ji koupit ve směnárnách, na čerpacích stanicích či v auto-moto klubech v České republice, případně na benzínkách těsně před vjezdem na dálnici v příslušných zemích. Všechny zmíněné státy (Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko) navíc nabízejí on-line prodej dálničních známek (např. na dars.si, eznamka.sk, ematrica.nemzetiutdij.hu, asfinag.at). Při jejich nákupu si dejte pozor na lhůty a délku platnosti – některé krátkodobé známky platí jen v daném kalendářním dni, nikoli 24 hodin od nákupu.
Pozor na slovinskou „týdenní“ známku, která platí 7 kalendářních dnů. Pokud jste na klasické dovolené (většinou minimálně osm dnů), nebude vám pro cestu tam i zpět stačit. Mnohým turistům nezbývá než pořídit delší variantu, aby se vyhnuli nepříjemnostem při průjezdu zpět.
Mýtné v Chorvatsku a v dalších zemích
Chorvatsko nemá systém dálničních známek, nýbrž mýtných bran. Poplatky se hradí přímo na nich – buď hotově, nebo kartou. Totéž platí pro některé tunely v Rakousku (Bosruck, Gleinalm, Tauern / Katschberg, Karawanke), kde se u výběrčích bran vybírá speciální tunelové mýtné. Pokud se na stránkách asfinag.at zaregistrujete a zadáte poznávací značku auta s platební kartou, mohou se vám v Rakousku poplatky za tunely strhnout automaticky z účtu.
Nákup dálničních známek či tunelového mýtného on-line může ušetřit čas i starosti. V Chorvatsku to však (zatím) nelze – platby za dálniční úseky a tunely se řeší na místě. Obzvláště v exponovaných časech (páteční večery a soboty v letní sezóně) tak mohou vznikat fronty u mýtnic. Stejným směrem jako čeští turisté totiž míří za prázdninovými zážitky i návštěvníci z celé Evropy (Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska ad.).
Nejdůležitější chorvatské dálnice k moři
Pro cestovní ruch jsou klíčové především dálnice ze Záhřebu do Rijeky a dále do oblasti Kvarneru (A1 a A6) a dálnice A1 ze Záhřebu na jih, jež spojuje Záhřeb se Splitem a přístavem Ploče. Dokončení posledních dálničních úseků mezi Splitem a Pločemi proběhlo v roce 2013, přičemž tunely Sveti Rok a Mala Kapela byly rozšířeny do dvou tubusů už v roce 2009. Od Ploče se zatím klasická dálnice směrem k Dubrovníku nebuduje – původní projekt byl pozastaven.
Pro spojení s jihem Chorvatska nyní hraje zásadní roli Most Pelješac otevřený v roce 2022. Díky němu lze při cestě na poloostrov Pelješac a do Dubrovníku obejít krátký přejezd přes Bosnu a Hercegovinu (tzv. neumský koridor). Trasa však není čistě dálniční – vede po nových i stávajících silnicích, jež postupně zkracují a usnadňují cestování do nejjižnější části Chorvatska.
Další významný projekt se týká Istrie: probíhá dlouhodobá přestavba a rozšiřování tzv. Istrijského „Y“ na plnohodnotnou dálnici. Je dokončena většina klíčových úseků, zbývá však ještě vybudovat druhou tunelovou troubu tunelu Učka (5 070 m) a rozšířit některé viadukty (Mirna, Vala, Limska Draga).
Důležitou tepnou je rovněž dálnice A7 k slovinským hranicím (Severní Jadran), která navazuje na slovinskou síť u přechodu Rupa / Jelsane. Na dálnici Záhřeb – Rijeka (A6) byla již dříve dokončena přestavba bývalé rychlostní silnice na plný profil, a to už v roce 2008.
Mosty na jadranské ostrovy a spojení s pevninou
Kromě Mostu Pelješac připomínáme ještě několik dalších důležitých spojení:
Ostrov Krk je dostupný po mostě (Krčki most) od města Kraljevica.
Ostrov Pag je připojen k pevnině mostem u osady Miletići (tzv. Paški most).
Novigradská úžina (Novsko ždrilo) v Severní Dalmácii má dva mosty: nový dálniční Maslenički most a druhý, který nahradil starý most zničený za války. Zejména dálniční most bývá v zimě při silném větru (bura) často uzavírán pro nákladní auta i autobusy.
Ostrov Murter je spojen s pevninou pohyblivým mostem v Tisnu, který byl modernizován.
Ostrov Vir leží severně od Zadaru a vede na něj most přes tzv. Privlački Gaz.
Ostrovy Ugljan a Pašman v Severní Dalmácii spojuje most Ždrelac, který prošel přestavbou a modernizací.
Most do Dubrovníku (Franjo Tuđman), otevřený v roce 2002, vede přes ústí krasové řeky Rijeka Dubrovačka a zkracuje cestu do centra Dubrovníku o zhruba 12 km.
Last minute dovolená a další tipy
Pokud se teprve na poslední chvíli rozhodujete vyjet do Chorvatska autem, můžete ještě před cestou využít last minute nabídky ubytování. V některých případech je lepší mít rezervaci předem, zejména v hlavní sezóně. Vyhnete se tak stresu s hledáním volného místa po příjezdu.
Ať už se vydáte na chorvatské pobřeží po kterékoliv dálnici, buďte připraveni na možný hustý provoz, zejména o víkendech v prázdninových měsících. Přesto je dnešní dopravní infrastruktura Chorvatska oproti minulosti o poznání kvalitnější a cestování autem k Jadranu je výrazně pohodlnější. Bez ohledu na trasu si nezapomeňte zkontrolovat platnost všech dálničních známek či zaplacených mýtných úseků a naplánovat si zastávky na odpočinek.
