Archeologický průzkum na pobřeží Jadranu

Chorvatsko... Články ... Témata ... Archeologický…
Publikováno: 14.09.2002
14.9.2002

Celé jadranské přímoří, vč. přilehlého vnitrozemí, je velmi bohaté na antické, ba i předantické (většinou ilyrské) památky. Lokalit je zde velmi mnoho - vždyť tady měly svůj domov mnohé ilyrské kmeny, zde založili několik svých kolonií Řekové, tady se na dlouhá staletí stali pány Římané a vybudovali pevnou základnu svého panství. Na tomto území budovala mladá křesťanská církev své modlitebny a kostely, na zdejších hřbitovech byli pohřbeni mnozí křesťanští mučedníci.

Na žádném místě však nebyl archeologický průzkum doveden až do konce. Okupanti, kteří tu byli po dlouhá staletí pány, neměli většinou zájem, později horlivým chorvatským vlastencům chyběly peníze a síly. Na některých místech nepřál moderní překotný rozvoj chorvatských měst archeologickému průzkumu - přímo na místech, kde stála antická města, se rozrostla moderní obytná i průmyslová výstavba. To je např. osud někdejšího hlavního města římské provincie Dalmácie - starověkých Salon, na jejichž troskách bezprostředně stojí dnes město Solin, v podstatě předměstí Splitu.

Naopak dobré možnosti pokračovat v dosavadních archeologických pracích jsou ve Visu (řecko-římská Issa), kde se antická obec nacházela mimo dnešní město, ve Vidu u Metkoviće (ilyrsko-římská Narona), u Bribiru (římská Varvaria), u Čitluku u Sinje (římské Aequum) a v mnoha dalších místech.

Přitom úspěchy archeologů, a to týmů chorvatských i mezinárodních, dosažené v posledních letech byly značné. K největším patří objevení ilyrské svatyně u Nakovany na západě poloostrova Pelješac a nalezení 11 antických soch v nadživotní velikosti z lokality Plešaćeve Štale u obce Vidu (někdejší římská Narona) v deltě Neretvy.


Mohlo by vás zajímat