První cestopis po Dalmácii z pera italského kněze

Chorvatsko... Články ... Témata ... První cestopis po…
Publikováno: 25.11.2008
25.11.2008

Alberto Fortis, italský kněz a přírodovědec, byl prvním cestovatelem, který objevil Evropě jadranské přímoří, tedy vlastní pobřeží a přilehlé vnitrozemí. Narodil se v roce 1741 v Padově, zemřel roku 1803 v Boloně, kde je pochován. Jeho původní celé jméno bylo Giovanni Batista Fortis. Vystudoval seminář v Padově a stal se řeholníkem řádu augustiniánů.

Vždy jej lákalo cestováni a prakticky svůj život zasvětil cestování po jadranském přímoří obývaném slovanským obyvatelstvem, tedy po dnešní Dalmácii, Dalmatském Záhoří, Chorvatském přímoří a Istrii. Především se zajímal o život zdejšího obyvatelstva, o jeho národní kulturu, jeho zvyky a obyčeje, o způsob života. V některých svých knihách se naopak věnoval především zeměpisným, hospodářským a etnickým otázkám. Ve svém díle seznamoval evropské čtenáře se získanými poznatky. Jeho zájem byl velmi široký a zahrnoval i jazyk a ústní literární projev.

Pag
V roce 1773 navštívil Alberto Fortis ostrov Pag

Často je v jeho díle příliš idealizován život na venkově; zejména je tímto způsobem vylíčen život zemědělců v Dalmatském Záhoří, tzv. Morlaků. Morlaky (z latinského Maurovlachus, tedy "černí Vlachové", podle oblečení z černého sukna) označovali Benátčané jižní Slovany, kteří pod tlakem tureckého postupu utíkali v 15. až 17. století z balkánského vnitrozemí a usazovali se v Dalmatském Záhoří i na samotném pobřeží, tedy většinou na území Benátské republiky. V benátsko-tureckých válkách v Krétské a peloponéské válce (1684 - 1699), nesli právě Morlaci hlavní válečné břemeno. Po pádu Benátské republiky se většina Morlaků přestěhovala do sousedních slovanských zemí. Pro evropské čtenáře bylo velmi přínosné se Fortisovým prostřednictvím seznamovat i s kuchyní Morlaků, s jejich tradičními jídly a s jejich neobvyklou přípravou, s pracovními nástroji a starobylými řemesly.

Chronologicky byla první vydanou Fortisovou prací kniha "Ogled", která byla převážně věnována ostrovu Cres. Jeho nejpopulárnější knihou se však stal cestopis "Cesta po Dalmácii", v italském originále "Viaggio in Dalamazia dell Alberto Fortis", která vyšla italsky v roce 1774. Že má tato kniha ještě dnes pro Chorvaty nemalý význam svědčí i skutečnost, že byla opět vydána ve Splitu v roce 2004 pod názvem "Put po Dalmaciji". V knize se poprvé objevil původní text známé lidové epické básně Hasanaginica. Je to ta báseň, která nadchla mnohé tehdejší evropské intelektuály a spisovatele; někteří s nich obrátili pak svou pozornost ke studiu slovanského lidového písemnictví. Mezi nimi patřilo první místo J. W. Goethemu, který Hasanaginicu přebásnil do němčiny a učinil ji tak známou v celé kulturní Evropě.

Šibenik
Šibeniku a jeho okolí věnuje v "Cestě
po Dalmácii" celou kapitolu

I v řadě dalších oborů byl Fortis první, kdo Evropanům otevřel okno do světa jižních Slovanů na jadranském přímoří. Např. byl úplnou novinkou svět dinárského krasu, jeho jeskyní, krasových řek, podzemních i povrchových vyvěraček, propastí, vč. jeho málo známé fauny.

Fortis někdy ve svých knihách vycházel z poznatků a informací, které našel v dílech dalmatských rodáků, starších i novějších. Umožňovalo mu to obohatit své knihy o informace, k nimž on sám neměl přístup.

Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat