Katastrofální požáry na ostrově Hvaru v r. 2003

Chorvatsko... Články ... Témata ... Katastrofální…
Publikováno: 03.02.2004
3.2.2004

V loňském rekordně suchém a horkém létě se mohli turisté i na vlastní oči setkat s ničivými požáry, které mimořádnou silou sužovaly pobřeží a ostrovy Jadranu, od Istrie na severu až po Konavle na jihu. Požáry měnily nádherné přímořské borové lesy ve spáleniště, na nichž po uhašení trčely k nebi na stovkách hektarů jen smutné zčernalé pahýly - zbytky někdejších nádherných stromů. Smutný je případ ostrůvku Biševo, kde shořely téměř dvě třetiny lesního porostu, četné vinohrady a olivové háje. Nejrozsáhlejší požáry zuřily v pohoří Velebit, v oblasti Šibeniku a na ostrovech Hvaru a Brači.

Jeden z nejhůře postižených jadranských regionů byl ostrov Hvar, kde spolykaly loňské požáry lesní porost na téměř 5 000 hektarech povrchu ostrova.

Postiženy byly především lesy a zemědělské plochy v soukromém vlastnictví, jen asi v 18 % případů byly ve vlastnictví státních subjektů. Nejvíc velkých požárů, pět, postihlo blízké okolí hlavního ostrovního střediska, města Hvaru. Všechny vznikly na zanedbaných, neudržovaných a neobhospodařovaných soukromých pozemcích (lesních i zemědělských). Jen jediný z nich zavinil blesk, ostatní se připisují lidskému faktoru.


Vzhledem k tomu, že lesy představují významnou součást životního prostředí a zdejších ekosystémů, důležitý krajinotvorný prvek a v neposlední řadě i nezanedbatelné ekonomické hodnoty, je třeba zajistit, jakmile to bude možné, jejich obnovu. Je však podle odborníků nezbytné provést nejprve sanaci požářišť, především pokácet částečně spálené stromy, jejichž ohořelé kmeny v bezprostřední blízkosti komunikací ohrožují dopravní provoz. Přitom je třeba zdůraznit, že takové ohrožující spálené stromy se musejí odstranit v pásu alespoň 30 metrů širokém od kraje silnice (padající stromy, větrem zanášené větve a všechny další zbytky stromů). Mezi nejohroženější komunikace na Hvaru patří právě jeho nejfrekventovanější silnice Hvar - Sućuraj. Předpokládá se, že by místa požárů mohla být vyčištěna a upravena do přelomu let 2004 a 2005, neboť stejně nelze se zalesňováním začít dřív.

Na hvarských požárech je zvlášť smutná skutečnost, že z ostrova tak prakticky zmizely přírodní rezervace autochtonních dalmatských borovic černých, jejichž průměrné stáří tu bylo 300 let, ale nechyběly ani exempláře staré 500 let (zejména na lokalitě Svirće - Zagvozd ve vnitrozemí ostrova, 7 km jihovýchodně od města Stari Grad. Právě zde padly požáru za oběť nádherné prastaré stromy, mnohdy solitéry, které Benátčanům sloužily jako orientační body v krajině při přepravě pokácených stromů ze zdejších lesů dolů na jižní pobřeží ostrova do přístavů Sveta Nedjelja a Jagodna, kde se nakládaly na lodě a dopravovaly do Benátek, po staletí budovaných na pilotech pocházejících právě z východojadranských lesů. Ostatně hlad po kvalitním dřevu byl v Benátkách prakticky neukojitelný, a to až do jejich pádu koncem 18. stol., a zavinil odlesnění převážné části dalmatských přímořských svahů. Ze zmíněných soliterních stromů zůstal po požárech jen jediný.

Na některých místech, kde se požáry každoročně opakovaly po několik let za sebou, nelze podle názoru odborníků počítat s obnovou vysokého lesy, neboť došlo k téměř úplné degradaci půdy a bude proto nutno se na nějaký čas spokojit alespoň s obnovou dolního patra vegetace. A teprve budoucnost ukáže, do jaké míry si příroda s následky kalamity dokáže poradit. Uvedená situace nastala například v lokalitě Renik nad osadou Dubovica, ležící na jižním pobřeží ostrova, východně od osady Sveta Nedjelja.

Jedním z velkých problémů obnovy po požárech v přímoří zůstává skutečnost, že k požárům dochází často na neudržovaných plochách, které zůstaly neobhospodařovány po vystěhování obyvatel za lepšími životními podmínkami a nevyřešením zdejších majetkových vztahů. Obnovu těchto ploch je však přesto třeba zajistit. Řešení problémů obnovy vyžaduje nemalé prostředky; místním správním orgánům je přitom velkou pomocí usnesení ministerstva zemědělství a lesnictví o spolufinancování sanačních prací, opatření protipožární ochrany a činností spojených s obnovou postižených lesních i zemědělských lokalit, včetně plánovaných výsadeb nejodolnějších rostlinných druhů.

Velká část požárů v jadranském přímoří vzniká bohužel lidskou neopatrností, nedbáním protipožárních vyhlášek a nařízení. Mezi viníky bývají nezřídka zahraniční návštěvníci, kteří si myslí, že odhozená cigareta či sirka, malý ohníček pro piknik nemohou způsobit žádnou škodu, když je člověk, jak si myslí, opatrný a zbytky ohně zlikviduje. Není tomu tak: lesní porost a jehličím pokrytá půda jsou extrémně suché a vyprahlé a pouhá malá jiskřička jako pozůstatek z pikniku nebo odhozený doutnající oharek cigarety mohou v kombinaci se zdejšími větry (a mnohdy jen vánky) způsobit ještě za delší dobu katastrofu.


Mohlo by vás zajímat