www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Aktuality » Klapský zpěv na seznamu organizace UNESCO

Diskuzní fórum
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava



Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO
Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO a nominace na další zápisy

Klapský zpěv na seznamu organizace UNESCO

2.1.2013

V prosinci roku 2012 schválilo zasedání mezivládního odboru pro nehmotné kulturní dědictví UNESCO zápis tzv. klapského zpěvu (klapsko pjevanje) z Chorvatské republiky do Reprezentativního seznamu nehmotného světového kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.

Uvedený seznam nehmotného (též se užívá výraz nemateriální) světového kulturního dědictví UNESCO shromažďuje na základě přijaté mezinárodní konvence z roku 2005 návrhy členských zemí zapsat do výše uvedeného seznamu jejich nehmotné kulturní hodnoty z oblasti folkloristiky, etnologie, lidové autochtonní hudby, architektury, tradiční lidové kuchyně aj. K ochraně hodnot ohrožených zánikem slouží další seznam - Seznam ohroženého nehmotného kulturního dědictví potřebující rychlou ochranu.

Šibenik
Klapa před kostelem v Cavtatu

Chorvatská republika od roku 2005 získala již dvanáct takových zápisů a jsou mezi nimi hodnoty, jako např. slavnost sv. Blažeje v Dubrovníku, pašijové procesí Za křížem z ostrova Hvaru, tradiční rytířský závod Sinjská alka v dalmatském městečku Sinj nebo chorvatské krajkářství (podrobněji v tematickém článku: Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO). Návrhům z jednotlivých zemí předchází řízení o hodnotě navrhovaného fenoménu, podrobná odborná dokumentace, přísné výběrové řízení, oponentní posudky odborníků z jednotlivých oborů aj., vrcholící souhlasem příslušných orgánů navrhnout organizaci UNESCO zapsat určitý jev pro jeho nejen národní, ale i světovou kulturní hodnotu do Seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Návrh klapského zpěvu schválilo 650 účastníků zasedání ze všech členských zemí komise UNESCO.

Šibenik
Festival dalmatských klap v Omiši

Klapský zpěv je tradiční vícehlasý homofónní vokální zpěv bez doprovodu jakýchkoli hudebního nástrojů (a capella), který se začal formovat v polovině 19. století, v době, kdy se profilovaly hudební identity přímořských obci na pevnině i na ostrovech zejména v Dalmácii, a to v lidových vrstvách společnosti v urbánním a rurálním prostředí. Na formování dalmatské klapské písně měl vliv i liturgický zpěv západního obřadu (gregoriánský chorál, církevní lidový zpěv), italská, respektive západoevropská melodika, zpěvy z chorvatského vnitrozemí, především staroměstské písně (starogradske pjesme). Od druhé poloviny 19. století se vytvářely formální a neformální skupiny tzv. klapy, charakterizované spontánností a láskou členů klapy ke zpívání. Jejich nejčastější formou byly trojhlasé a čtyřhlasé harmonické zpěvy. Původně se zpívalo bez sbormistra (ten byl zaveden až později), nápěv vedl nejvyšší hlas, jemuž sekundovaly ostatní hlasy. Klapu, skupinu zpěváků, tvořilo a tvoří pět až osm osob, vesměs vzájemně spřátelených. Texty klapských písní jsou převážně milostné a pohybují se od poetických, veselých, optimistických, humorných až k přehnaně sentimentálním.

Pro rozvoj klapského zpěvu a jeho popularitu mělo mimořádný význam založení Festivalu dalmatských klap v Omiši v roce 1967. Na jeho prvním ročníku se odborníci shodli na zavedení pojmu „dalmatská klapská píseň“, (dalmatinska klapska pjesma), protože do té doby používali muzikologové řadu termínů. Tento festival je dodnes směrodatnou institucí v klapském zpěvu. Existují tří modely klapské písně: tradiční (lidová), festivalová a moderní (současná). S prvním modelem je možné se ještě setkat v menších dalmatských osadách, při různých příležitostech jako spontánní projev (v konobách, na náměstích, na jiných místech s dobrou akustikou, o přestávkách při různých společných činnostech, např. rybolovu, jako serenády milované dívce apod.). Druhý model, festivalový, zavádí někdy doprovod mandolíny nebo kytary, ale i elektronických nástrojů. Třetí, moderní model má často komerční charakter. Má podstatně širší repertoár námětů textů klapských písní, které zpopularizovaly, ale současně se rozšířily po celém Chorvatsku. Mimo Dalmácii jsou významnými centry klapského zpěvu Záhřeb a a Rijeka. Klapy se vytvářejí i mezi chorvatskými vystěhovalci v zahraničí. A naopak se v klapy sdružují i cizinci žijící v Chorvatsku, jimž je blízký vícehlasý zpět a mediteránní melodika klapských písní.

Úplně novým fenoménem v klapském zpěvu jsou již od devadesátých let minulého století ženské vokální skupiny – ženské klapy. Uplatňují se i na přehlídce klapských písní – zmíněném festivalu v Omiši. Existují však i klapy smíšené a dětské. V současné době je v Chorvatsku na 400 klap, které pěstují původní klapskou píseň; ostatní však, a je jich mnoho, provozují komerční rádoby klapský zpěv. S klapskou písní však již nemají nic společného velké koncerty souborů s širokým instrumentálním doprovodem, i když rovněž říkají klapy. Vysoký je i počet skladatelů nové klapské písně.

O popularizaci klapské písně se dnes kromě festivalu v Omiši stará i řada podobných přehlídek klap, např. v Šibeniku, Trogiru, Kaštelech, Splitu, na ostrově Murteru, v severojadranském městě Senj, v istrijském Buzetu, v kvarnerském Volosku a jinde.

Zdroj informací:




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
foto 2 z archivu CK Vítkovice Tours