Čeští turisté, kteří cestují do Chorvatska k moři, jistě vítají postupující výstavbu dálnice ze Záhřebu do Splitu, která jim značně zkrátí a zpříjemní cestu hornatým chorvatským vnitrozemím. Chorvaté tuto dálnici nazývají Dalmatina.
Trasa dálnice: Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Ogulin - tunel Mala Kapela - Žuta Lokva - Otočac - Gospić - Sveti Rok - tunel Sveti Rok - Maslenice - Maslenický most - Zadar - Benkovac - Pirovac - Skradin - most přes Krku - Dugopolje - Split
Budovaná dálnice Záhřeb - Split
Celá tato nejdůležitější chorvatská dálnice bude dlouhá 376 km. Jako celek má začít sloužit motoristům před sezónou r. 2005. Mýtné na dálnici ze Záhřebu až do Splitu by mělo činit podle stávajících předpokladů 136 kun.
Do provozu již byly dány tyto úseky:
- 26.6.2003: Vukova Gorica - Bosiljevo - Ogulin - Josipdol - severní portál tunelu Mala Kapela (samotný tunel bude dokončen až v r.2005), dlouhý 44 km ,
- 30.6.2003: úsek Gornja Ploča - Sveti Rok - tunel Sveti Rok - Maslenica - Maslenički most - Zadar, dlouhý 61 km,
- 30.6.2004: Perušić - Gornja Ploča, Zadar II - Pirovac, Vrpolje - Dugopolje, celkem 116 km,
- 15.7.2004: jižní portál tunelu Mala Kapela - Žuta Lokva, Perušić - Gospić, celkem 27 km,
- 24.7.2004: Žuta Lokva - Perušić, dlouhý 45 km.
Do konce června 2005 budou dokončeny poslední dva úseky. V severní, tj. lické části dálnice bude otevřen tunel Mala Kapela dlouhý 5780 m, nejdelší tunel celé dálnice. V jižní, tj. jadranské části dálnice bude dán do provozu chybějící úsek Pirovac - Skradin - Šibenik - Vrpolje (celkem 33,5 km) s mostem přes řeku Krku u Skradinu (dlouhý 391 m, vysoký 66 m). Tím bude celé dílo dokončeno a motoristům otevřena celá trasa dálnice Záhřeb - Split. Je třeba dodat, že zatím bude v tunelu Mala Kapela sloužit pouze jeden tubus tunelu s obousměrným provozem, stejně jako u tunelu Sveti Rok.
Podrobnou mapu dálnice lze najít na stránkách společnosti Hrvatske autoceste: www.hac.hr
Kdo chce nyní, tedy do 30.6.2005, použít celou trasu do Splitu po dálnici, musí počítat s dvěma objížďkami nedokončených úseků dálnice, které budou otevřeny právě 30.6.2005:
- Tunel Mala Kapela (6 km): objížďka staveniště tunelu po regionální silnici D23 je dlouhá 13 km. Hladšímu provozu tu napomáhá předjížděcí pruh ve stoupání.
- Pirovac - Vrpolje (34 km): v uzlu Pirovac se z dálnice se sjíždí po silnici D59 na D27, která se napojuje na Jadranskou magistrálu před mostem přes řeku Krku u Šibeniku. Za Šibenikem se lze dostat po silnici D58 k poslednímu úseku dálnice do Vrpolje (úsek Vrpolje - Prgomet - Dugopolje, 45 km). Objížďka je dlouhá 47 km.
Cesta po nové dálnici je zahrnuta v našich "Příjezdových trasách" do Zadaru, Splitu a Dubrovníku (viz Popisy příjezdových tras).
V současné době má podle chorvatských sdělovacích prostředků cesta ze Záhřebu do Splitu trvat kolem čtyř hodin, a to za předpokladu, že nejsou zácpy u tunelu Sveti Rok. Stále je totiž otevřen pouze jeden tubus tunelu.
Tato dálnice bude po úplném dokončení nejen významným průlomem v dosavadním cestování na Jadran, ale i vskutku mimořádným stavebním a technickým dílem. Na celé trase bude vybudováno 27 mostů, několik desítek viaduktů a mnoho desítek kilometrů povede dálnice novými moderními tunely. Technicky nejnáročnějším a druhým nejdelším (5670 m) je tunel Sveti Rok pod vrcholky v jižní části Velebitu. Označení "nejdelší tunel dálnice" ponese tunel v pohoří Mala Kapela (5680 m) - co do obtížnosti stavebních prací si s tunelem Sveti Rok příliš nezadá. Mohutnou a náročnou stavbou je také most přes řeku Krku u Skradinu.
Je pochopitelné, že si technický tak náročné dílo, jakým je tato dálnice, vedoucí těžkým hornatým terénem západní části chorvatského vnitrozemí, vyžaduje i obrovské finanční prostředky (předpokládané náklady ve výši 12,6 miliardy kun), které zajistit bylo velmi složité. To byl také důvod, proč se k výstavbě této důležité turistické tepny nepřikročilo hned po válce v polovině 90.let minulého století, avšak značně později, prakticky až na přelomu tisíciletí.
Podle chorvatských činitelů byly nově otevřené úseky dálnic očištěny od min v pásu širokém 200 m po obou stranách dálnice
Hlavním garantem celé stavby je velký americký stavební koncern Bechtel, některé nejnáročnější úseky zase garantují jednotlivé úzce specializované firmy italské a německé. Na stavbě se podílejí i desítky velkých firem, mimo jiné i česká stavební firma Subterra, která realizovala stavbu 2300 metrů dlouhého tunelu Plasina nedaleko městečka Otočac v oblasti Lika.
Pro motoristy je cesta dálnicí i estetickým zážitkem, neboť trasa vede mimořádně malebnými horskými oblastmi Chorvatska - Gorským kotarem, Malou Kapelou, Velebitem, tedy lokalitami s dosud nedotčenou přírodou. Projednávání její konečné trasy zejména v údolí řeky Gacky bylo předmětem vášnivých sporů, diskusí a nakonec i kompromisů. A není divu, že ekologové tu tak nekompromisně prosazovali maximální ohleduplnost vůči přírodě, neboť některé z lokalit patří z ekologického hlediska k nejzachovalejším přírodním zákoutím v Evropě. Dálnice je i nádhernou panoramatickou cestou, srovnatelnou s mnohými alpskými.
Chorvatsko do budoucna plánuje pokračování dálnice směrem na jih až do Dubrovníka, ale v harmonogramu výstavby je zatím pouze úsek z Dugopolje (u Splitu) do Šestanovce s termínem dokončení v roce 2007 a úsek z Šestanovce do Ploče, který má být dán do provozu o rok později.
