- Rijeka pod jménem Tarsatica byla jedním z opěrných bodů římské obranné soustavy. Pronikání barbarů koncem 4. století mělo zabránit vybudování hradeb, organizovala se vojenská hranice, tzv. Liburnská hranice (Liburnski limes). Pozůstatky těchto hradeb, zejména mimo území Rijeky, v její blízkosti se dochovaly dodnes - dosahují až 2,80 m. Pokládají se za historickou památku evropského významu.
- Předpokládá se, že v té době byla Rijeka - Tarsatica hlavním městem římské provincie Liburnia. Opevnění navazovalo na městské hradby. Přímo v centru Rijeky je možno je vidět v blízkosti Titova náměstí (Titov trg).
- Památkou ještě o málo starší (rovněž 4. století) je tzv. římský oblouk (Rimski luk - Stara vrata), rovněž ve středu města, o jehož původu a účelu se dosud vedou mezi archeology a historiky zatím nekončící diskuse.
- Ve 14. století historické prameny zmiňují dvě oddělená místa: Trsat , část na kopci nad říčkou Rječina, a Rijeka, která vznikla u pobřeží na místě římské Tarsatiky.
- Středověká Rijeka byla malé, dobře opevněné město s římskou strukturou ulic, několika obrannými věžemi, hradem, kostelem a osadou.
- V 16. století zažila Rijeka nebývalý ekonomický rozmach, zpracovávalo se tu železo, dřevo, vlna i kůže, choval se dobytek a pěstovaly olivy pro olej. Ve městě byl také tiskařský dům, kde se tiskly první knihy v chorvatské hlaholici.
- V 17. století, kdy turecké útoky střídaly boje Benátské republiky s uskoky, skončilo zlaté období obchodu v Rijece.
- Teprve v 18. století, za vlády rakouského císaře Karla VI., se z malého přístavního a rybářského městečka se Rijeka teprve začala rozvíjet ve významnější přístav, byla dokonce prohlášena svobodným přístavem.
- Město prosperovalo až do 1. světové války, přestože byl v habsburské říši vždy preferován Terst a Rijeka žila v jeho stínu.
- Na rozvoj Rijeky jako města i přístavu měla velmi nepříznivý dopad její anexe Itálií po první světové válce. Ve skutečnosti Itálie neměla zájem na rozvoji Fiume, jak zněl italský název Rijeky; vždy dostávaly přednost vlastním italské přístavy. Kromě toho byla Rijeka zbavena svého přirozeného zázemí i svého pobřežního okolí. Vždyť hranice vedla přímo na okraji města a Jihoslovanům zůstalo pouze předměstí Rijeky, Sušak.
- Příznivě se projevilo vrácení Rijeky Chorvatsku po druhé světové válce, avšak teprve v samostatném Chorvatsku došlo k největšímu rozvoji.
- Po druhé světové válce se Rijeka stala součástí Chorvatska v rámci federativní socialistické Jugoslávii a od roku 1993 patří do samostatného Chorvatska.