- První stopy o přítomnosti člověka na Kornatských ostrovech se datují z mladší doby kamenné (nález kamenné sekyrky na Kornatu).
- Stejně jako na všech ostrovech této oblasti byli prvními doloženými obyvateli ilyrští Liburnové, kteří tu zanechali kamenné pevnosti - gradiny, mohyly - tumuly a další pozůstatky na řadě míst.
- Přítomnost po nich následujících Římanů dokládají pozůstatky římských sídel a staveb, které jsou však dnes pod hladinou moře např. vily v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina, salin v zátoce Šipnate nebo přístaviště na Piškeře.
- Dobu byzantského panství charakterizuje nejvýznamnější stavba na ostrovech - byzantská pevnost z 6. století zvaná Tureta nebo též Toreta, jejíž trosky stojí nad západním pobřežím ostrova Kornat. Císař Justinián nechal tehdy nechal postavit soustavu k zabezpečení vodní cesty mezi Konstantinopolí a přístavy v západní Evropě, která byla ohrožována piráty z místních kmenů. Tureta je jedna z mála dochovaných pevností na jadranských ostrovech (další jsou na ostrovech Pag a Žirje).
- V následujícíh neklidných dobách, kdy si upevňovali moc Benátčané, byly až do 13. století ostrovy bez stálého osídlení.
- Pravděpodobně ze 14. století pochází kostelík P. Marie z Taracu (Gospa od Tarca) na západním pobřeží ostrova Kornat, který byl postaven ve středověku na pozůstatcích raně křesťanského kostela.
- V 16. století získali rybáři ze Sali na ostrově Ugljanu právo na rybolov ve vodách kolem Kornatských ostrovů. Rybáři založili na ostrově Piškera malou osadu s přístavem a kostelem. Na sousedním ostrůvku Vela Panitula postavili Benátčané kaštel, který sloužil k výběru daní. S pádem Benátské republiky osada zanikla a do dnešních dnů se nic nedochovalo.
- V 18. století přišli na Kornaty zemědělci z ostrova Murter, kde se nedostávalo zemědělské půdy kvůli velkému přílivu utečenců před Turky. Ti tu pokračovali ve žďáření dubových lesů a nízkého zeleného porostu, na kterých pak pěstovali různé plodiny a chovali ovce. Svá políčka, vinohrady a pastviny ohrazovali suchými zídkami (suhozidi) z vápencových kamenů sebraných v okolí. Díky nadměrnému žďáření časem přetrval jen chov ovcí.
- Koncem 19. století se Murteranům podařilo koupit od zadarských šlechtických rodin pozemky na ostrovech a stali se tak téměř výhradními vlastníky zdejší půdy.
- Dnes se tu pěstují jen olivy, které nevyžadují tolik lidské práce, výjimečně vinná réva. Ovce se sem vozí loděmi na letní pastvu.
