Velmi staré sídliště (antické vykopávky), opět však ožilo až jako biskupské sídlo ve 12. stol. Starobylé městečko se středověkou spletí ulic a uliček je terasovitě rozloženo na pahorku s dominantou zámku (kaštel), který byl letním sídlem vrsarských biskupů, převážně z rodu Vergottiniů. Zámek je dnes zchátralý. Pozůstatky městského opevnění většinou včleněny do domovních průčelí, zůstaly však obě městské brány, hlavní a západní. Na poloostrově Montraker jsou staré kamenolomy zčásti obnoveny a každým rokem (srpen, září) se zde koná mezinárodní sochařská škola Montraker pro mladé sochaře, kteří tu tvoří za velmi výhodných podmínek a pod dohledem významných umělců. Vytvořená díla zdobí veřejná prostranství Vrsaru.Barokní kostel sv. Antonína (Sveti Antun) z 18. stol má klenutou vnější předsíň, místně zvanou lopica, která je typická pro některé istrijské sakrální stavby. Mariánský kostel (Sveta Maria od mora) z 12. stol. na kopci patří k předním románským stavbám v Istrii. Tam, kde byla u pobřeží na úpatí kopce nejstarší část města, byly nalezeny zbytky starokřesťanského kostela s nartexem s krásnou podlahovou mozaikou ze 4. stol. (tyto náloezy na dvorku jednoho domu, mají být v blízké době zpřístupněny). Kostel sv. Fosky (Sveta Foška) ze 17. stol. slouží dnes jako koncertní síň. Na ostrůvcích kolem Vrsaru se za Římanů též těžil kámen, dnes jsou však tyto kamenolomy opuštěné. Někteří badatelé jsou toho názoru, že monolit, který v Theodorichově mauzoleu v italské Ravenně kryje jeho hrobku, pochází z lomu na ostrůvku Svatý Jiří (Sveti Juraj). Monolit - mohutná deska má hmotnost 230 tun. Podle jiných historiků pochází tento monolit s lomu v Poreči. Na jižní straně Montrakeru jsou pozůstatky římského přístavního skladiště. U severněji ležícího letoviska Funtana zbytky zdiva římských vil. U kempu Valkanela (severním směrem) park soch jednoho z nejvýznamnějších současných chorvatských sochařů, Dušana Džamonji - sochy a repliky velkých monumentálních děl na ploše 10 hektarů. Umělec má ve Vrsaru ateliér a letní sídlo.
|