Přestože se nachází jenom něco přes 25 km od Splitu, je krápníková jeskyně Vranjača tak trochu popelkou mezi výletními cíli v dalmatském vnitrozemí(viz Výlety do oblasti Dalmatského Záhoří a Cetinské krajiny). Pravda, není ani největší, ani nejkrásnější v Dalmácii, ale přesto stojí za návštěvu a prohlídku a přináší vítané zpestření pobytů u moře ve střední Dalmácii nebo cesty k moři.
 Jeskyně Vranjača |
Ostatně je díky své výborné dopravní poloze dosažitelná ze Splitu a letovisek v jeho blízkosti za slabou půlhodinku – ze Splitu směrem k dálnici Split – Záhřeb (severovýchodním směrem) na velkou křižovatku u Dugopolje, odtud přes obec Dugopolje do vesnici Kotlenice, dále vede asfaltová silnice k blízké osadě Punde (celkem ze Splitu 25 km), do jejíhož katastru jeskyně patří. Z Punde k jeskyni byla vybudována makadamová cesta (300 m).
Jeskyně se nachází na severních svazích pohoří Mosor. Je to pohoří, které se táhne od sedla Klis severozápadním směrem k pohoří Biokovo. Právě jeho severní svahy jsou typické svými krasovými jevy, z nichž však je upravena pro návštěvy právě jen Vranjača. Široký vchod do ní najdeme ve výšce 490 m n. m. Jeskynní komplex tvoří dvě síně, rozdělené krápníkovými útvary do devíti menších prostor. Větší síni bohatěji vyzdobené stalagmity, stalaktity, závěsy, záclonami, kaskádami, stupni a sloupy, dominuje krásný krápníkový vodopád uprostřed. Celková zpřístupněná délka jeskyně je 360 metrů, teplota v ní se pohybuje kolem 15°C.
Jeskyni nacházející se na pozemku patřící tamější rodině Punda, objevili předkové dnešních Pundů již začátkem 19. století. Narazili nejprve na jednu ze dvou síní, na tu menší. A v roce 1903 dvanáctiletý Stipe Punda objevil při pátrání po raněném holubovi další, větší a ještě krásnější. Jeskyni nejprve zkoumali řadu let vědečtí pracovníci, jejichž věrnými pomocníky byli amatérští speleologové. Podle některých paleoarcheologů byla Vranjača ideálním útočištěm nejen pro pravěkou faunu, ale i pro člověka. Jeskyně byla relativně suchá a světlá, blízko byla voda, lesy a hory, se svou průměrnou teplotou 16°C a ochranou před burou poskytovala výborné životní podmínky. Našly se tu pozůstatky vlka, jeskynního medvěda a dalších zvířat. A nechyběly ani pozůstatky člověka.
Aby jeskyně mohla být zpřístupněna veřejnosti, bylo třeba zajistit vhodné a dostatečné osvětlení, vybudovat makadamovou cestu ke vchodu jeskyně a parkoviště, upravit stezku a schody v jeskyni, včetně bezpečnostních opatření (zábradlí aj.) a zajistit jejich případné rozšíření. Bylo třeba se též postarat o nezbytnou úpravu okolí jeskyně a jeho zalesnění.
Jeskyně byla poprvé slavnostně otevřena pro turisty v roce 1929, tedy před 80 léty. Až do Druhé světové války ji navštěvovaly menší skupiny turistů. Průvodcovskou službu vykonávali od začátku členové rodiny Pundů, kteří současně pečují o pořádek a bezpečnost v jeskyni a to až do dnešních dnů.
V letošním roce, tedy při 80. výročí prvního zpřístupnění jeskyně, byla kompletně předělána elektrická instalace v jeskyni. Staré osvětlení dosloužilo a bylo nahrazeno novým, ekologičtějším, úsporným a výkonnějším. Díky němu vynikly lépe nádherné detaily krápníkové výzdoby i její barvy – modravá a zelenavá. Nově osvětlení je i výrazně šetrnější k celému přírodnímu prostředí jeskyně. A ještě je třeba se zmínit o tom, že celý projekt výměny osvětlení financovala rodina Pundů!
Otevírací doba jeskyně:
- 15.3. - 30.4.: 10.00 - 17.00 hod.
- 1.5. - 30.9.: 9.00 - 19.00 hod.
- 1.10. - 31.10.: 10.00 - 17.00 hod.
- 1.11. - 15.3.: pouze o víkendu 10.00 - 15.00 hod.
V posledních letech přece jen věnují větší pozornost příslušné orgány propagaci jeskyně. V období školního roku je Vranjača cílem hlavně žákovských exkurzí, v letní sezóně stoupá počet turistů, kteří si nenechávají ujít návštěvu této velmi zajímavé přírodní pozoruhodnosti, tak snadno přístupné při rekreaci na středním Jadranu.
Zdroj informací:
- deník Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
- obec Dugopolje (Općina Dugopolje): www.dugopolje.hr
