U příležitosti výročí 125 let zdravotní turistiky v Malém Lošinji na ostrově Lošinj představili zástupci města Lošinje a jeho turistického sdružení veřejnosti komplexní turistickou nabídku těchto ozdravných klimatických přímořských lázní. Ostrov Lošinj si již v minulosti získal renomé jako ostrov zdraví, v nejnovější době se pak tento obraz ještě zvýraznil a do povědomí turistů se Lošinj zapisuje jako "ostrov vitality", plodnosti, dlouhověkosti a mimořádně zdravého prostředí. Jako ostrov vitality se již několik let profiluje na mezinárodním turistickém trhu a právě zdravotní turistiku chce letos Mali Lošinj výrazněji než dosud uplatnit ve své nabídce.
 Lošinj, zátoka Čikat |
Ředitelka Turistického sdružení města Mali Lošinj představila na výroční slavnosti v únoru letošního roku nejnovější propagační katalog "Přírodní léčivé faktory ostrova vitality" a poukázala přitom na historii města ve druhé polovině 19. století.
Tehdy, ještě za rakousko-uherské říše, se zrodila myšlenka využít výborných klimatických podmínek Malého Lošinje pro celoroční léčbu zejména dýchacích orgánů. Otcem tohoto záměru byl profesor lošinjské námořní školy, místní rodák Ambroz Haračić (1855 - 1916), který po dlouhá léta systematicky sledoval lošinjské klima a floru ostrova a jejich blahodárný vliv na některá onemocnění. Zjistil mimo jiné, že průměrná teplota v lednu je na Lošinji o 9 stupňů vyšší než v Vídni, že lošinjský vzduch obsahuje vysokou koncentraci vlhkosti a léčivých substancí, že Lošinj má výbornou polohu chráněnou před silnými studenými větry a nedochází na něm k náhlým a překvapivě silným klimatickým změnám. A že má tedy všechny základní podmínky pro ozdravné pobyty jako klimatické přímořské léčebné lázně.
 Lošinj, Sunčana uvala |
Profesoru Haračićovi přispěla i šťastná náhoda: významný rakouský lékař, doktor Conrad Clark (1844 - 1904) se se svým synkem, který trpěl nemocí dýchacích orgánů, vypravil do tehdy málo známých malých přímořských lázní Mali Lošinj. A dítě se tu po třítýdenním zimním pobytu téměř uzdravilo. Bylo to v zimě 1885 a doktor Clark se stal nejen častým návštěvníkem Malého Lošinje, ale i jeho nadšeným propagátorem. Mezi těmi, které doktor Clark získal pro návštěvu byl i vídeňský vědec profesor Leopold von Schötter (1837 - 1908), ten, který se o pár let dříve zasloužil o prohlášení Opatije klimatickými přímořskými lázněmi. A tento profesor stále též u kolébky zalesnění okolí města Mali Lošinj, a především jeho dnešního zeleného turistického království, poloostrova Čikatu. Do té doby byla tato oblast holá, bez vegetace a vídeňský profesor navrhl při jedné procházce Haračićovi začít urychleně s jejím zalesňováním. A byl dokonce prvním, kdo na budoucí zalesňování přispěl nemalou částkou. A tak již v roce 1886 začal pod vedením profesora Haračiće nově založený „Spolek pro zkrášlování a zalesňování Lošinje“ s vysazováním prvních borovic na Čikatu. A v dalších letech tu vyrůstaly rozsáhlé borové lesy, které úplně změnily starý vzhled Čikatu a výrazně zlepšily i jeho přírodní podmínky. A netrvalo dlouho a začaly se tu stavět první vily a po nich i hotelová ubytovací zařízení. Dnes je čikatským lesům více než 120 let a ani místní obyvatelé si již nedovedou představit, že tu nebyly odjakživa.
 Lošinj |
Kromě nádherných voňavých borových lesů roste v Malém Lošinji a jeho okolí na 1200 rostlinných druhů, z nichž značnou část tvoří aromatické rostliny a byliny, bohatá je i pečlivě opečovávaná subtropická flora (viz článek: Zajímavý projekt "Příjemné vůně a chutě ostrova Lošinje").
Přes celosvětovou hospodářskou recesi byly výsledky hospodaření lošinjských ubytovacích zařízení i v loňském roce velmi dobře – zaznamenaly mj. čtyřprocentní nárůst ve srovnání s rokem 2008. Mali Lošinj navštívilo 265 tisíc turistů, kteří uskutečnili přes dva miliony přenocování, při celkové ubytovací kapacitě (hotely, penziony, kempy a ubytování v soukromí) 22 tisíc lůžek.
Zdroj informací:
- Turistické sdružení Primorsko-goranské župy (Turistička zajednica Primorsko-goranske županije) - www.kvarner.hr
