 Dubrovník, zvonice a "zelenci" |
Jedním ze symbolů starobylého města Dubrovníku, jehož staré město je zapsáno na seznamu nejcennějšího kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO, jsou renesanční bronzové sochy, které na dubrovnické zvonici téměř 500 let odbíjejí celé hodiny. Tyto mužské postavy získaly v průběhu doby zelenou patinu, podle níž se sochám říkalo "zelenci".
Zelenci jsou kvalitní renesanční dílo vysoké umělecké hodnoty. Od samého začátku byli součástí projektu významného toskánského architekta a sochaře Michelozza di Bartolomeo, který v roce 1477 realizoval pravděpodobně Michelozzův spolupracovník Michele di Giovanni zvalý Il Greco“, litec zvonů a děl. Michelozzo di Bartolomeo, významná renesanční osobnost, zanechal své stopy i na dalších dubrovnických stavbách, mj. na dostavbě městského opevnění a na arkádách Knížecího paláce.
Populární kovoví "zelenci", oblečení do klasických římských vojenských oděvů, odbíjejí hodiny úderem dřevěné palice. Dubrovničtí jim dokonce dali jména – říkají jim Maro a Baro. Svým ztvárněním připomínají antické mýtické hrdiny.
Svou funkci plnili zelenci až do začátku 20. století, kdy dosloužili a po několika větších i menších zemětřeseních jim dokonce hrozilo zřícení. Proto byly sochy v roce 1905 sňaty a uloženy do vnitřních prostor paláce Sponza. V roce 1928 díky velkorysému mecenáši, Chorvatu Pasku Baburicovi, který po emigraci do Jižní Ameriky získal velké jmění, byla zrestaurována celá poškozená zvonice. Vrácen byl na ni i zvon ze začátku 16. století.
"Zelenci" však byli v tak špatném stavu, že nemohli již být opraveni tak, aby mohli nadále sloužit svému původnímu účelu. V záhřebské Akademii výtvarných umění byly proto odlity jejich kopie a ty byly umístěny na místo původních originálů a odbíjejí nyní hodiny na dubrovnické zvonici.
Původní "zelenci" prošli v letech 2004 až 2009 zásadní restaurací, vedenou italským odborníkem na obnovu kovových památek G. Tordim v odborné dílně Chorvatského restaurátorského ústavu v Záhřebu. Nebylo divu, že originály byly v tak špatném stavu. Vždyť byli v provozu po tolik staletí a byli vystaveni vlivům ovzduší, povětrnostním vlivům, vlhku a soli, zemětřesením i mechanickému poškození. A jejich stavu nepřispěla ani nepříliš vhodná sanace, provedená ve 20. letech minulého století. Při restaurátorských pracích byly sochy nejen zbaveny veškerých nečistot a nánosů, ale byl současně prověřen i stav veškerých původních mechanizmů, které umožňovaly pohyb rukou při úderech do zvonu. Byly zjištěny i pukliny v kovu na některých částech těl zelenců. Byly provedeny i odborné analýzy stavu zelenců v několika speciálních laboratořích chorvatských vědeckých ústavů.
Podle některých historických pramenů jsou dubrovničtí "zelenci" starší než benátští mouřeníni, kteří odbíjejí hodiny na benátské zvonice Torre dell´ Orologio, o nichž se soudilo, že byli instalováni dříve než dubrovničtí zelenci.
V současné době je možno tyto původní "zelence" vidět na výstavě v Kulturně-historickém muzeu v Knížecím paláci. Expozice je otevřena každý den od 9 do 18 hodin až do 18. srpna letošního roku.
Zdroj informací:
- Turistické sdružení města Dubrovníku (Turistička zajednica grada Dubrovnika): www.tzdubrovnik.hr
- Ministarstvo kulture Republike Hrvatske: www.min-kulture.hr
