Je to až k neuvěření, ale na ostrově Visu se každoročně sklidí mezi až 200 tun citronů. Dnes je na ostrově deset plantáží, každá s přibližně dvěma stovkami citroníků. Kdyby se do pěstování zapojili další farmáři, zejména ti mladí, plní entuziazmu a chuti se intenzivně a na nejvyšší odborné úrovni zabývat pěstováním této plodiny, mohla by být úroda mnohonásobně vyšší.
Vis, město Vis
Vzhledem ke zdejším blahodárným klimatickým podmínkám dozrávají citrony koncem října, kdy začíná sklizeň, která trvá do konce prosince.
Devadesát procent citronů ze zdejších plantáží je pěstováno ekologicky, což je pro pěstitele mimořádně cenově výhodné. Bio kvalita u citronů znamená, že plody jsou bez postřiků a kůra se může plně a bez nebezpečí používat.
Největším pěstitelem této plodiny na Visu je Slavomir Rafanelli, který na na svých plantážích u města Visu se 450 citroníky sklízí až 12 tun citronů. Ten doporučuje chovat na plantážích i včely, které přispívají k vyšší úrodě citronů. Se svými třiceti úly je i největším chovatelem včel na Visu a je koordinátorem chovu včel na ostrově. Kromě citroníků pěstuje i olivovníky.
Vis, městská část Kut
Pan Rafanelli má výhodu, že pro zavlažování svých plantáží může používat vodu z obrovské cisterny (gustirna), kterou před pár lety renovoval. Tuto cisternu nad Kutem (částí města Visu) postavili v roce 1943 Italové, když okupovali ostrov. Vis totiž neměl vlastní vodní zdroje a byl závislý na zadržování dešťové vody, případně dovozu pitné vody po moři. Když byla otázka zásobování ostrova vodou v padesátých letech minulého století vyřešena, nebyla velká cisterna dále udržována. Jedná se přitom o stavbu skutečně mimořádných rozměrů: její betonová sběrná plocha ve svahu má plochu 2 180 m2, sama cisterna - nádrž na vodu se rozkládá na 180 m2 a má kapacitu 874 m3. Obrázky cisterny najdete na stránce: Slavo "oteo" gustirnu makiji i gmizavcima.
Zdroj informací:
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
