Napoleonova vojska ovládla začátkem 19. století Dalmácii jen na krátkou dobu sedmi let, ale poměrně značně ji za tak krátkou dobu ovlivnila. Po opakovaných porážkách Rakušanů ji Francouzi obsadili a v roce 1806 z ní a z části zdejšího slovinského a chorvatského území, včetně do té doby samostatné republiky Ragusa (Dubrovnická republika) vytvořili zvláštní útvar, který nazvali Ilyrskými provinciemi, a to pod francouzskou svrchovaností. V čele tohoto útvaru stál francouzský generální guvernér z mimořádně rozsáhlými pravomocemi. Napoleon jím jmenoval generála Marmonta, který právě velel francouzským útvarům, které dobyly Dalmácii a Dubrovník.
Francouzi od počátku opevňovali dobytá dalmatská území, ale současně je začali modernizovat. Kladli důraz na zvyšování úrovně zdejšího obyvatelstva a na modernizaci prakticky všech stránek jeho života. Ve snaze oživit obchod a současně zabezpečit podmínky pro volný pohyb vojska po území provincií se zaměřovali na vybudování dopravní sítě, která pokud do to doby vůbec existovala, byla úplně zaostalá a neodpovídala současným podmínkám běžným v západní Evropě. Vytvoření dopravních možností umožňovalo francouzským úřadům též nový způsob řízení a správy provincií. Francouzská správa trvala na principu rovnosti všeho obyvatelstva a dodržování nových zákonů a nařízení. Velmi pozitivně se projevila francouzská opatření ve zdravotnictví a hygieně, moderní byly i pokrokové zákony v oblasti školství. Zlepšení v tak zaostalých regionech bylo záhy patrné. V Zadaru začaly vycházet první noviny, a to v chorvatštině a italštině. Francouzská správa svými zásadami, preferencemi a celkovým vlivem na veškerý život v okupovaných zemích vedla ve všech zemích Ilyrských provincií ke vzniku obrozeneckého hnutí.
Hlavní páteří silniční sítě v Dalmácii byla významná komunikace, která vedla z města Obrovac v severní Dalmácii vnitrozemím za pohořím Biokovo (Grabovac – Zagvozd – Župa – Rašćani, přibližně po stejné trase, kterou dnes vede dálnice A1) až do boky Kotorské (dnes v Černé Hoře). Z ní pak odbočovaly další kratší cesty, které ji spojovaly s přímořím. Říká se jí Napoleonova či Francouzská cesta (Napoleonova nebo Francuska cesta). Cestu pro Francouze stavěli Dalmatinci a jak nás informují soudobí kronikáři, dělníci nedostávali za svou práci žádnou mzdu a pracovali jen za stravu.
Ta Napoleonova cesta, o níž je tento článek, měla spojovat Makarské přímoří s hlavní francouzskou vnitrozemskou cestou za pohořím Biokovo. Měla vést z osady Gornji Kričak (dnes součást letoviska Brela) směrem do nitra pohoří Biokovo, přes průsmyky Neviste a Poletnice a osadu Gornja Brela.
Stavěla se v roce 1811 a představuje podle historiků stavebnictví mimořádné dílo svého druhu. Nebyla sice nikdy dokončena, ale vezmeme-li v úvahu, jak krátký byl čas, po který Francouzi tyto oblasti ovládali (od roku 1806 do roku 1813), a to ještě za téměř stálých bojů se soupeři, kteří měli rovněž své strategické zájmu v této Bohem zapomenuté části Evropy, je to dílo podivuhodné. Přestože stavební práce pokračovaly velmi rychle, nestihli ji stavební dělníci dokončit. Francouzi se ke konci své vlády museli soustředit na důležitější činnosti – zajištění obrany měst. Pak přišla rozhodující porážka francouzských vojsk v Rusku, a tak se Napoleonova armáda musela stáhnout i z Ilyrských provincií. Rozestavěná silnice už nikdy nebyla dokončena.
Zbytky Francouzské cesty jsou k vidění nad osadou Gornji Kričak. Vine se několika dlouhými serpentinami prudkým jižním biokovským svahem o sklonu 57 % v nadmořské výšce 357 až 443 metrů. Je to jedinečné vyhlídkové místo. Vede tudy značená horská pěší stezka Brela – Gornji Kričak – Sv. Kajo – Nevistina stina – Sokolove Staje – Sv. Nikola.
Místní turistické a správní orgány si uvědomily hodnotu Napoleonovy cesty jako výjimečného stavebního díla svých předků, jako památky jejich schopností a umu. Proto se také rozhodly ji obnovit a využít k obohacení turistické nabídky Brely i celé Makarské riviéry. Také iniciovaly její zapsání do Seznamu kulturních památek Chorvatské republiky, k němuž došlo v září letošního roku. Cesta bude tradiční technikou opravena, zabezpečena a doplněna informačními tabulemi. Počítá se i se zajištěním propagace této památky, aby byla zařazena do map a průvodců této oblasti.
Do turistické sezóny 2018 budou provedeny i veškeré práce k zajištění bezpečnosti tak, aby si její návštěvníci mohli krásných výhledů a okolní horské přírody užívat v klidu a bez jakýchkoli obav.
Zdroj informací:
- Turistické sdružení obce Brela (Turistička zajednica općine Brela): www.brela.hr
- Makarska kronika: www.kronika.hr
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
