Maslenický most za bóry těsně před uzavřením
V polovině září byl poprvé od svého otevření koncem června letošního roku uzavřen pro vozidla první kategorie úsek dálnice od uzlu Gornja Ploča do Zadaru, tj. cca 60 km, a to kvůli silnému nárazovému větru - bóře, která tu v té době dosahovala rychlosti 100 km v hodině. Do první kategorie jsou zařazeny patrové autobusy, tahače a auta s přívěsy. Ostatní vozidla mohla projíždět normálně, byla však vyhlášena výrazná omezení rychlosti, např. přes Maslenický most (Maslenički most, nazývaný též Novigradski most) směla vozidla jezdit jen čtyřicetikilometrovou rychlostí, jinde bylo povoleno 60, případně 80 km. Snížena byla i rychlost v malých tunelech a při výjezdech z nich. Aby řidiči tato omezení rychlosti nepřehlédli, upozorňovala na ně, kromě obvyklých značek, i světelná značení na mostě a na viaduktech.
Rychlost větru 100 km /hod. není sice zvlášť veliká, ale může být pro uvedená vozidla nebezpečná. Příslušná místa v Chorvatsku počítají s tím, že pokud bóra v pozdních podzimních nebo v zimních měsících bude dosahovat podstatně vyšší rychlosti, může být tento dálniční úsek dočasně úplně uzavřen.
Již po řadu měsíců se chorvatští odborníci intenzivně zabývají závažným problémem, který na tomto dálničním úseku představuje Maslenický most, resp. jeho ochrana před obávanou bórou.
Tento most, který je součástí trasy nové dálnice Záhřeb - Split i trasy staré pobřežní silnice - Jadranské magistrály, byl postaven po zničení starého Maslenického mostu při srbské agresi na Chorvatsko začátkem 90. let minulého století. "Starý" most stál dále od moře, na místě chráněném před bórou. "Nový most" je bóře přímo vystaven a provází ho od jeho postavení časté uzavírání při silných bouřích; někdy jen pro první kategorii vozidel, někdy i pro veškerý provoz.
Bóra se v této oblasti žene z vnitrozemí rychlostí až 248 km/hod., tj. 69 m/sec. Vane však nikoli z boku přes Novskou úžinu (Novsko ždrilo), přes niž se most klene, nýbrž v úhlu 22 až 40 stupňů na osu mostu. Z toho důvodu by nepomohlo vybudovat na ochranu před větrem, či spíše vichřici, klasický větrolam umístěný na zábradlí mostu.
Vzhledem ke specifické poloze mostu, směru a síle větru nebylo možno ani částečně použít některý ze způsobů, kterým se podobné technické problémy řeší v zahraničí. A bylo třeba hledat nový, specifický způsob ochrany mostu s ohledem na jeho polohu a klimatické podmínky.
Podle prvního záměru měl být most chráněn plachtami umístěnými středem vozovky mostu; tvořící se vzdušný vír měl snižovat sílu větru. Později byl tento návrh zamítnut, není však rozhodnuto, zda je to definitivní.
Nové řešení, jehož autory je kolektiv vědců ze stavební fakulty Vysoké školy technické v Záhřebu, počítá s instalováním řady ocelových půlválcových větrolamů vysokých 3 metry a umístěných středem vozovky mostu. Předpokládá se, že by toto opatření snížilo sílu a účinek větru asi o 30 - 35 %. Autoři projektu se též domnívají, že by se instalace této konstrukce měla kombinovat s postavením protivětrného valu o délce asi 300 metrů. Podle vyjádření specialistů by na vybudování takového větrolamu, který by měl žádoucí účinek, tj. snížení síly vichřice o dalších 30 %, bylo zapotřebí kolem 500 000 krychlových metrů zeminy. Nemělo by prý být problémem získat takové množství zeminy při výkopových pracích v dalších fázích výstavby dálnice Záhřeb - Split, tedy z poměrně blízkých stavenišť.
Velmi účinným řešením by bylo vysazení stromů jako větrolamů podél příslušného úseku dálnice, ale účinek by se pochopitelně projevil až po řadě let, po důkladném zakořenění stromů a dosažení jejich patřičného vzrůstu. Pro budoucnost se s ním však jako s podpůrným opatřením počítá.
Žádné z navrhovaných řešení nebylo však zatím schváleno a i nadále se hledá ještě efektivnější způsob ochrany mostu a provozu na něm. Jednotlivá navrhovaná řešení, která přicházejí v úvahu, mají být přímo v terénu v blízkosti Maslenického mostu otestována.
