 Imotski, Červené jezero |
Krasové Červené jezero (Crveno jezero) u města Imotski v Dalmatském Záhoří (Dalmatinska Zagora) patří k nejpozoruhodnějším a nejtajemnějším krasovým přírodním jevům v Chorvatsku. I když bývá častým cílem návštěvníků z populárních letovisek ve střední Dalmácii, především na Makarské riviéře, zaslouží si spolu se sousedním Modrým jezerem (Modro jezero) a jedinečnou krasovou scenérií ještě podstatně větší pozornost než dosud. Přitom dopravní dostupnost města Imotski a jeho krasových fenoménů se podstatně zlepšila po letošním dokončení a otevření tunelu Sveti Ilija v pohoří Biokovo (aktualita: Tunel „Sveti Ilija“ v pohoří Biokovo byl konečně otevřen. Například z Makarské je nyní cesta dlouhá 40 km (dříve 65 km) a trvá přibližně 30 minut.
Červené jezero ležící jen asi 1,5 km severozápadně od města Imotski se nachází v hlubokém krasovém závrtu s téměř kolmými stěnami červeného zabarvení, jimž jezero děkuje za své označení „červené“. K jezeru nevede žádná přístupová cesta, na rozdíl třeba od sousedního Modrého jezera, do jehož dolní části se sestupuje bezpečnou stezkou a v němž je také možno se koupat. Podle geologů vzniklo zřícením stropů podzemních jeskyň a vzniklý kráter pak zatopila podzemní voda. Jak je hluboké, jak vypadá jeho dno a jaká je jeho konfigurace, jak je to vlastně s jeho vodním stavem, to vše byly otázky, na které byly známy jen přibližné a nejisté odpovědi.
 Červené zbarvení horniny dalo jezeru jméno |
O průzkum jezera usilovalo v průběhu posledních šedesáti let několik expedic, ale jejich úspěchy byly jen dílčí a odborníky neuspokojovaly. Ani jednou se nepodařilo zjistit, tedy, jak je jezero vlastně hluboké. Nepodařilo se to ani chorvatským odborníků začátkem 50. let minulého století, ani chorvatsko-německé expedici v posledních letech minulého století. Kabely měřících přístrojů, které měly obě skupiny k dispozici, byly, jak se ukázalo, příliš krátké a na dno nedosáhly. A jak mnohé údaje o jezeře, především jeho hloubka, zůstávaly stále tajemstvím.
Teprve poslední expedice, která prováděla svůj průzkum v září letošního roku, byla úspěšná, a to díky svému vybavení nejmodernějšími přístroji a zařízením pro podvodní průzkum. Tým tvořili členové speleologického oddílu Chorvatského horolezeckého svazu, profesor speleologie Branimir Jukić, odborníci ze Stavební fakulty ze Splitu a potápěči specializované firmy „Neptun Sub“ ze Šibeniku, která zajistila půjčení miniponorky ROV vybavenou kamerou, osvětlením, sonarem a hloubkoměrem. Ponorku a další vybavení museli spustit speciálně zkonstruovanou kladkou na platformu postavenou na hladině jezera, kde zřídili kontrolní stanoviště. Miniponorku spojenou kabelem s řídícím stanovištěm pak vypustili na její průzkum jezera.
 Hladina jezera |
A zjištěné údaje a dosažené výsledky předčily všechna očekávání. Stěny a dno jezera byly poprvé snímány ve formátu 3D. Bylo zjištěno, že hloubka jezera dosahuje 255,4 m. Dno se nachází 5 m pod úrovní mořské hladiny. Vodní sloupec v jezeře kolísá a při nejvyšším vodním stavu dosahuje přes 350 metrů (při nejnižším vodním stavu může být až o 70 m níže). Vzdálenost od okraje kráteru až na dno jezera tedy dosahuje více než půl kilometru (přesně 526 m).
Jezero má tvar velkého trychtýře, který se výrazně zužuje směrem ke skalnatému dnu, kde je nečekaně úzký, přibližně 16 x 8 metrů. Teplota jezerní vody na povrchu se pohybuje kolem 23 °C, od 100 m hloubky do 25 m hloubky má konstantní teplotu jen 9°C.
Červené jezero, opět na rozdíl od Modrého, nikdy nevysychá. Na dně i na stěnách jezera byla zjištěna řada podvodních jeskyň – estavel, jimiž v době dešťů a tání přitéká voda do jezera (jako vyvěračka) a v období sucha pak vytéká (jako ponor). Jisté je, že jezerem neprotéká žádná podzemní řeka a že voda se v něm nemísí, ale odtéká a přitéká zmíněnými estavelami. Právě tyto krasové jevy je však třeba ještě podrobněji prozkoumat. Červené jezero si tak i nadále část svého tajemství ponechalo.
Fotogalerie:
Zdroj informací:
- deník Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
