Brinje	Delnice	Gacka	Lokve	Mrkopalj
Ogulin	Platak	Risnjak	Skrad

Je to rozlehlá vysočina, převážně krasová, v severozápadní části Chorvatska, dosahující v průměru nadmořské výšky 700 až 800 metrů. Netvoří jednotlivá horská pásma, nýbrž vyvýšeniny (většinou vápencové) uprostřed masívu. Rozkládá se mezi tzv. Chorvatským přímořím na západě a pokupsko-karlovackou kotlinou na východě. Ke Gorskému kotaru se ještě počítá Ogulinské polje a bosiljevacká ponikva (obrovský závrt). Na severu tvoří jeho hranici řeka Kupa s přítokem Čabrankou, na severozápadě pak státní hranice chorvatsko-slovinská.

Gorski kotar

Z vystupujících vyvýšenin jsou nejvýraznější: Risnjak (Velký Risnjak 1528 m, Snježnik (1506 m), prohlášený v r. 1953 (s rozšířením v r. 1994) národním parkem, horská skupina kolem Skradu a Delnic (Skradinský vrh 1044 m, Drgomalj 1154 m) a masív Velika Kapela s vrcholem Bjelolasica (1533 m, nejvyšší bod Gorského kotaru) a skupinami Bijele Stijene (1334 m) a Samarske stijene (viz tematický článek: Bílé a Samarské stěny v pohoří Veliká Kapela. Do Gorského kotaru patří i výrazná skupina Klek (1181 m) u Ogulinu.

Právě nejvyšší části Gorského kotaru jsou složeny z vápenců. Díky tomu jsou i přes značné vodní srážky v této horské oblasti prakticky bezvodé.

Podnebí Gorského kotaru je horské, poměrně drsné, sníh se zejména ve vrcholových partiích drží dost hluboko do jara.

Nejvodnatější řekou Gorského kotaru je Kupa, která ale jen na svém horním toku protéká touto vysočinou. Její přítoky jsou krátké, s dostatkem vody. Tři hydroelektrárny využívají energetický potenciál zdejších řek a jejich akumulační jezera, Lokvarské a Bajer, jsou oblíbenými letovisky.

Vrbovsko

Velkým bohatstvím Gorského kotaru jsou jeho lesy, většinou jedlové a bukové, ale i smíšené. Pokrývají 60 % povrchu vysočiny. Tvoří jeden z největších souvislých lesních porostů v Chorvatsku. Nemalou část Gorského kotaru pokrývají pastviny.

Život tu není snadný, o čemž svědčí i zdejší řídké osídlení (33 obyvatel na 1 km2). Kraj žije především z velkého lesního bohatství, v posledních desetiletích se uplatňuje i cestovní ruch, soustředěný především kolem některých městeček a obcí, z nichž se mnohé staly i významnými klimatickými lázeňskými místy. Jsou to hlavně Delnice, Skrad, Lokve, Fužine, Vrbovsko, Brod na Kupi, Gerovo, Mrkopalj. Na Bjelolasici je největší a nejvyhledávanější chorvatské zimní středisko, pro zimní sporty je dobře vybavený i Platak, Mrkopalj aj.

Přitažlivým turistickým cílem je i sám zdejší terén s mnoha výraznými krasovými jevy – jeskyněmi, vč. ledových, závrty a ponikvemi, ponory a vyvěračkami, vodopády, soutěskami atd. Je tu výborná možnost sportovního rybaření na řekách i jezerech, lovu, sjezdu vodních toků na kanoích a raftech, je možno provozovat i další vodní sporty na jezerech. Nádherné Bijelé a Samarské stěny jsou ideálním terénem pro skalní lezení, přičemž lze lézt i na mnoha dalších místech, jako na Kleku u Ogulinu, na Risnjaku i jinde. Pro turistické poznávání jsou tu možnosti téměř nevyčerpatelné. Četné jsou i cyklostezky.

Kromě národního parku Risnjak je v Gorskému kotaru i několik dalších chráněných přírodních lokalit.

Flora a fauna vysočiny je velmi bohatá. Lesy skýtají u nás neobvyklé množství lesních plodin.

BRINJE

Malé městečko 32 km východně od Senje, téměř 500 m n. m.

Hlavní pozoruhodností je velmi zvláštní stavba, třípatrová kaple někdejšího frankopanského hradu, nyní však stojící úplně izolovaně, samostatně. Před několika léty byla plně obnovena. Je to nejlépe zachovaná hradní kaple v Chorvatsku.

DELNICE

Město a horské středisko v Gorském kotaru, 45 km severovýchodně od Rijeky, východisko četných značených turistických cest (např. k pramenům horské řeky Kupice, na horu Veliki Drgomalj (1153 m), do chráněného lesoparku Golubnjak ap.

Obvykle se pokračuje ještě o 16 km severovýchodněji do letoviska Skradu.

GACKA

Ponorná řeka v oblasti Lika. Východiskem k ní bývá městečko Ličko Lešće, 60 km jihovýchodně od Senje.

Gacka je jedinečná pstruhová řeka – pstruzi v ní rostou pětkrát rychleji než v jiných podobných krasových vodách. Zatím se ani podrobným výzkumem nepodařilo zjistit příčinu tohoto jevu. Úlovky tu bývají vskutku kapitální. Řeka je proto velkou atrakcí pro domácí i zahraniční rybáře. Před válkou v 90. letech se tu prodalo ročně přes 4 tisíce rybářských lístků ročně. Rybářský lístek je možné zakoupit v turistických zařízeních v okolních obcích.

Za návštěvu stojí i vyvěračka Gacky (Vrilo Gacke) u obce Sinac vzdálené 5 km, 460 m n. m. V místní restauraci výborně připravují úplně čerstvé pstruhy. V blízkosti jsou na Gacce staré mlýny a valchovny. V okolí byly začátkem 20. stol. objeveny četné nekropole ilyrského kmene Japodů, velmi bohaté nálezy jsou nyní v předních evropských muzeích.

LOKVE

Obec v Gorském kotaru, 33 km severně od Crikvenice, 16 km od Delnice, 723 m n. m.

V květnu se zde koná lidová slavnost – fešta Žabarska noć (Žabí noc) se závody žab ve skoku do dálky a s dalším programem. V místních restauracích se podávají rybí a žabí speciality.

Navštěvuje se jednak přehradní jezero Lokvarsko (či též Omladinsko) – koupání, veslování, orientační potápění.

Jeden kilometr je vzdálena jeskyně Lokvarka, přístupná, osvětlená, 1 km chodeb.

Výlet je možno prodloužit do velkého horského střediska Mrkopalj.

MRKOPALJ

Známé horské středisko v Gorském kotaru, leží 8 km jihovýchodně od Lokve. Je velmi dobře vybaveno především pro zimní sporty.

Mrkopalj je východiskem do pohoří Velika Kapela, především do oblasti Bílých a Samarských stěn (Bijele stijene 1334 m, Samarske stijene 1130 m), 18 km jihovýchodně od střediska Mrkopalj (viz tematický článek: Bílé a Samarské stěny v pohoří Veliká Kapela). Jen tady (a pak ještě ve velebitské skupině Hajdučki kukovi a Rožanski kukovi) dosahuje bělostný dolomit tak fantastických tvarů – vytváří věže, obelisky, kupole, jehly ap. V dolní části těchto stěn tvoří kontrast k bílým skalám zelené lesy. Skalami vede značená Begova cesta.

Návrat na pobřeží je možný přes Mošune do letoviska Novi Vinodolski.

OGULIN

Město, kdysi významné místo na Vojenské hranici (Vojna krajina) na řece Dobře v Gorském kotaru, 53 km jihozápadně od Karlovce, 65 km severovýchodně od Nového Vinodolského.

Stavebně zajímavý mohutný frankopanský hrad ze začátku 16.stol.

Přímo upostřed města je pozoruhodný hydrogeologický jev – Djulin ponor; řeka Dobra tu mizí v zemi v obrovském jícnu pod mostem. Lze sestoupit dolů k ponoru, k jeskyni, která pak do podzemí pokračuje jednou z nejdelších zatím prozkoumaných jeskyních v Chorvatsku (přes 1 600 m) – nenavštěvuje se. Zatím je vstup zavalen odpadky, ale je plánována asanace celého okolí.

Ogulin je východiskem velmi oblíbených plaveb na raftech po řece Dobře (z nedaleké obce Lešće na Dobri). Doporučuje se zajistit si ve zdejších turistických informacích pro sjezd na raftu místního průvodce-skippera, který je znalý řeky a jejích případných záludností.

Ogulinu dominuje horský masív Klek (chráněná krajinná oblast), dosahující horou Veliki Klek výšky 1 181 m. Je to neobyčejně malebná a markantní hora, opředená mnoha pověstmi a legendami. Východiskem na Klek je obec Bjelsko (12 km), z ní pak již jen 1 hodina na vrchol. Četné krasové jevy, především však vzácná chráněná květena (většinou terciérní relikty).

PLATAK

Horské zimní středisko a výletní místo na svazích masívu Snježnik, 1 111 m vysoko, 26 km severovýchodně od Rijeky. Velmi dobře vybavené pro zimní sporty (lanovka, 6 vleků s kapacitou 1 350 lyžařů za hodinu, sjezdovky, běžecké trati). Sníh se zde drží většinou do polovivy května. V létě možnost kempování. Výstup na Snježnik 1 1/4 hod., výstup na Risnjak 3 hod.

Platak je jedním ze dvou hlavních východisek do národního parku Risnjak.

RISNJAK

Risnjak

Horský masív 26 km severovýchodně od Rijeky v západní části pohoří Gorski kotar, nejvyšší vrchol Veliki Risnjak 1 528 m. Národním parkem je od r. 1958. Před krátkou dobou byla k němu připojena oblast Snježniku a prameniště Kupy. Rozloha národního parku je 64 km2.

Chrání se geomorfologická, vegetační a faunistická rozmanitost a jedinečnost, je tu spousta endemických rostlin. Risnjak byl před několika lety organizací UNESCO, podobně jako Velebit, prohlášen evropskou biosférickou rezervací.

Risnjak tvoří klimatickou a tím i vegetační hranici mezi oblastí přímořského a vnitrozemského podnebí. Střetávají se tu klimatické vlivy Jadranu, dinárské soustavy a chorvatského vnitrozemí a ovlivňují i výskyt rostlinných a živočišných druhů.

Pro návštěvníka jsou přitažlivé jeho pralesy, nádherné jedlové lesy (jedle tu dosahují výšky až 45 metrů), vegetace bylinného patra, rostlinstvo subalpinského a alpinského stupně (charakteristickou rostlinou Risnjaku je chráněná protěž), pozoruhodné přírodní výtvory, rozeklané vápencové skalní stěny a ostré věže, krasové jevy (vyvěračka řeky Kupy je velmi atraktivním krasovým fenoménem) atd.

Na Risnjaku žijí medvědi, rysi, vlci, divoké kočky, kamzíci. Rysům vděčí Risnjak za své jméno. ale byli v pol.19.stol. v této oblasti vyhubeni. V r. 1973 sem znovu dovezeni ze Slovenska a aklimatizovali se zde.

Východiska: Platak , Crni Lug (kde je i správa n.p., zde jsou též k dostání mapy a průvodce atd.), obec Gornje Jelenje na silnici Rijeka – Karlovac a též Gerovo.

Od budovy správy n.p.v obci Crni Lug je možno dojít k horské chatě pod nejvyšší horou Veliki Risnjak tzv. „Horvatovou stezkou“ za 2,5 hod – cesta vede vysokými lesy i loukami (horská louka Leska), z vrcholu je nádherný výhled na zalesněnou horskou krajinu. Ke kratšímu a méně náročnějšímu seznámení s krásnou přírodou parku je pro návštěvníky vybudována „Naučná stezka Leska“, 4,2 km dlouhá.

Správa n.p. nabízí ve své budově (Crni Lug) hotelové ubytování (II.kateg.) za cca 200 kun za os.na den se snídaní (při týdenním pobytu), víkend s plnou penzí cca 480 kun na osobu.

Do národního parku Risnjak se platí vstupné. Ceny vstupenek naleznete zde. V Den národního parku – 15. září je vstup volný.

SKRAD

Čertova soutěska (Vražji prolaz)

Významné klimatické horské středisko a výletní místo v Gorském kotaru, 61 km severovýchodně od Rijeky, 700 m n. m. Leží pod Skradským vrchem (Skradski vrh 1 044 m).

Je východiskem do malebného kaňonu Čertova soutěska (Vražji prolaz), k vyvěračce Zeleni vir a na Skradski vrh.

Čertova soutěska (též Čertův průchod) je divoký, velmi úzký a hluboký kaňon potoka Jasle, zpřístupněný po visutých cestách, galeriích, železných žebřících a můstcích. Skalní stěny přes sto metrů vysoké vytvářejí soutěsku místy jen pár metrů širokou. Kaňon končí u jeskyně Muževa hiša, kde v malém jezírku žije vzácný macarát jeskynní.

Přístup ze Skradu značenou cestou. Kaňon je nejpůsobivější začátkem léta při vysokém vodním stavu.

Zeleni vir, v těsné blízkosti Skradu. Je to krasová vyvěračka v jeskyni; po vývěru z jeskyně vytéká a padá jako vodopád pod 70 m vysokou, téměř kolmou skalní stenu, z níž pak přepadají další dva vodopády tvořené dvěma potoky. V jeskyni za vývěrem je nevelké zelené jezírko (odtud pojmenování). Celá scenérie je velmi malebná.

Tematický článek: Čertova soutěska v Gorském kotaru