K západoistrijským ostrovům patří jen Brijunské ostrovy, též zvané Brijuni (Brijunski otoci či Brijuni), u nás známé spíše pod starým názvem Brioni. Skupina zahrnuje dva větší ostrovy - Velký Brijun (Veli Brijun) a Malý Brijun (Mali Brijun) a 13 menších a malých ostrovů a ostrůvků.
Od pevniny jsou Brijuni odděleny dva kilometry širokým Fažanským průlivem (Fažanski kanal). Hlavním východiskem výletů na Brijuni je městečko Fažana, které leží na pevnině (na západním pobřeží Istrie), 8 km severně od Puly. Na ostrovy jezdí tam i zpět pravidelné linky, plavba trvá 20 minut.
Brijunské ostrovy byly i s okolním mořem prohlášeny národním parkem, a to jedním z nejpěknějších (vyhlášen r. 1983). Park je z větší části přístupný návštěvníkům, ale je třeba přesně dodržovat pravidla pro návštěvníky parku. Platí se vstupné: vstupné do národních parků .
Ostrovy však nebyly po dlouhá léta veřejnosti přístupné. Roku 1947 se staly letní prezidentskou rezidencí, vlastní Titova vila byla na ostrově Vanga, nazývaném též Krasnica. Brijuni jsou sice i nadále prezidentskou rezidencí, avšak jsou i významnou lokalitou cestovního ruchu. Dnes jsou Brijuni též známým kongresovým střediskem.
Osídlení Brijunských ostrovů je velmi staré - již v prehistorických dobách, avšak ke skutečnému rozvoji došlo až za římského panství, kdy se staly oblíbeným a módním místem pro letní pobyty římské společenské smetánky z Puly, tehdejší římské kolonie. Některé z římských vilových komplexů, jejichž součástí byl kromě přepychových obytných budov - paláců i chrámový okrsek, hospodářské budovy a zařízení, cesty atd., udivují ještě dnes, třeba jako zříceniny, svou monumentalitou, velikostí, nádhernou výzdobou i účelností.
Za Benátčanů již lesk pohasl, ale ostrovy byly stále osídleny, i když malárie ze zdejších bažin neustále kosila obyvatelstvo.
Šťastný obrat přinesl ostrovům konec 19. stol., kdy je koupil rakouský boháč, ředitel Vítkovických železáren pan Kupelwieser a dal je upravit v přepychové přímořské lázně, které neměly na Jadranu konkurenci. Vybudoval luxusní hotely, jízdárnu, golfové hřiště, tenisové kurty, dal přivézt a vysadit cizokrajné rostliny, založil nové lesní porosty, parky, zahrady, aleje. Samozřejmě tu musely být cesty, nechyběl ani přívod vody z pevniny, přípoj na telefonní a telegrafní síť. A hlavně : Kupelwieser dal ozdravit malarické bažiny - sanační projekt vypracoval a pomohl realizovat nositel Nobelovy ceny slavný lékař Robert Koch.
Ostrovy vynikají díky své geografické poloze a dalším podmínkám velmi mírným podnebím: zimy jsou tu mírné, léta příjemná (letní průměr kolem 23°C), relativní vlhkost poměrně vysoká. Původní středomořská vegetace, včetně krásných lesů pokrývá dodnes část ostrovů (roste tu na 600 druhů autochtonních středomořských rostlin). Nádherné jsou zdejší původní lesy dubu cesmínovitého, vavřínu a přímořské borovice. Aklimatizovali se zde však i dovezené rostliny - cedry, sekvoje, eukalypty, bambusy a mnohé další exotické druhy. Většina zde byla zasázena P. Kupelwieserem, menší část dostal Tito darem od státníků z nejrůznějších zemí. Ostrovy patří mezi památky okrasného zahradnictví. Vše je upraveno s velkým estetickým citem, ať jde o aleje a stromořadí, půvabná zákoutí a odpočivadla.
Ostrovy byly tehdy využívány pro zimní i letní pobyty a staly se místem, kde si dávaly dostaveníčko korunované hlavy a další přední osobnosti Evropy. Nebylo výjimkou, že zde trávily dny svého odpočinku každý rok.
Brijuni utrpěly velké škody již za první světové války a potomci zakladatele se marně snažili v době mezi oběma světovými válkami dodat Brijunům dřívější lesk a slávu. Druhá světová válka poškodila ostrovy ještě citelněji, ale díky tomu, že si ostrovy vyvolil za své oficiální letní sídlo nejvyšší muž Jugoslávie, která se stala novým pánem těchto ostrovů, byly záhy obnoveny, modernizovány a ještě vylepšeny. Za Tita byla vybudována nová infrastruktura, založeno zoo se zoo-safari, konzervovány památky, zejména antické.
Největší je Veli Brijun (56 km2), kde jsou všechny hlavní přitažlivosti Brijun. K nejpozoruhodnějším památkám patří pozůstatky římské vily, resp. venkovské usedlosti (villa rustica); obrovský komplex zahrnuje skupinu kdysi přepychových budov různého účelu, přístaviště, tři chrámy, termy, různé síně, hospdářské budovy a domy pro sloužící. Stavby byly vzájemně propojeny cestami, podlahy byly mozaikové, nechyběla štuková výzdoba.
Na ostrově jsou i pozůstatky z následujícího období, a to tzv. byzantská pevnost, kterou tvoří mj. i obytné a hospodářské budovy, převážně ze 4.a 5. stol.
Nejznámější středověkou památkou je hranolová věž ze 12.-13. stol. Tzv. benátský kaštel (mletački kaštel) pochází ze 16.-18. stol. (dnes je v něm archeologická sbírka). Uprostřed ostrova v gotickém kostele sv. Germana (Sveti German) z konce 15. stol. je dnes stálá výstava kopií fresek a hlaholských památek z Istrie a Kvarnerských ostrovů.
Na jihozápadě ostrova je tzv. Bílá vila (Bijela vila), Titovo oficiální sídlo, kde byla v r. 1956 podepsána zakládací listina Hnutí neangažovaných zemí, tzv. Brijunská deklarace.
V nejzápadnějším výběžku Velkého Brijunu je park safari, kde volně v přírodě žijí zebry, lamy, žirafy, jeleni a další zvěř. Je tu též zoologická zahrada. Výborné podmínky jako zimoviště tažných ptáků jsou v některých částech tohoto ostrova. Žijí tu však i početná hejna domácího ptactva.
Bohatá je i flóra Brijunů. Vegetace je bujná, ostrovy patří mezi významné památky okrasného zahranictví. Na Velkém Brijunu roste na 600 druhů autochtonních středomořských rostlin. Aklimatizovaly se tu cedry, bambusy, sekvoje, eukalypty a mnohé další exotické rostliny, které obdržel Tito darem od státníků z nejrůznějších zemí. Nádherné jsou i zdejší lesy a háje především dubu cesmínového a vavřínu (hlavně mezi Bílou vilou a vilou Brijunkou). Vše je upraveno v krásný park, jsou tu stromořadí, aleje, zákoutí a odpočívadla.
Automobily nemají na Brijuni přístup, dopravu návštěvníků po ostrově zajišťují autovláčky (trať je dlouhá 3 km). Návštěvníci, kteří přijíždějí na pobyt, jsou ubytováváni v hotelech ve východní části Velkého Brijunu. Luxusní hotely se soustavně modernizují a zvyšují svou úroveň. Jezdí sem většinou bohatá klientela, která si může zaplatit výlučné prostředí. Hosté se mohou vedle koupání věnovat vodním sportům, především windsurfingu a jachtinku, nebo také golfu (zatím jediné golfové hřiště v jadranském přímoří, s 18 jamkami), tenisu či jízdě na koni. Přístup sem nemají diskotéky, ani jiné hlučné zábavy.
Návštěvníci by si neměli nechat ujít prohlídku nového návštěvnického centra, které moderním způsobem prezentuje přírodní a kulturní hodnoty Brijunského souostroví (více informací najdete v článku: Na Brijunských ostrovech bylo otevřeno návštěvnické centrum).
Do budoucnosti se nepočítá s žádným zvyšováním rozsahu ubytovacích kapacit na ostrovech. Předpokládá se však, že by luxusní ubytovací zařízení byla vybudována na pobřeží, jižně od Fažany a Brijuni by sloužily této klientele jako místo příjemného pobytu, vybraných sportů, relaxace, procházek a rekreace.
Pro návštěvníky, kteří připlouvají na Brijuni soukromou jachtou, platí na ostrově výrazná omezení. Ve všech zátokách je zakázáno kotvit. Vplouvat se smí jen do zátoky Veli Brijun, přitom přístavní poplatky jsou tu bez ohledu na velikost lodě velmi vysoké. Pokud se jachta zdrží přes noc, musí posádka nocovat v hotelu na Brijunech a na lodi smí zůstat jen jedna osoba.
Aktualita: Z nabídky kulturních, zábavních a sportovních akcí v Istrii v sezóně 2020
Ubytování
Hotely:Neptun-Istra
Karmen
