Jeden z větších ostrovů v Jihodalmatském souostroví (100,4 km2), v jeho vnějším pásu. Má 1240 obyvatel. Od Dubrovníka je vzdálen 23. nám. mil od Korčuly 13 nám. mil Od poloostrova Pelješac je oddělen Mljetským průlivem (Mljetski kanal). Na jih od něj je již otevřené moře.
Mljet se pokládá za jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Současně nejzalesněnějším jadranským ostrovem - lesy pokrývají 72 % jeho plochy. Nejvíce se cení krásné borové lesy (borovice halepská) a dubové porosty (dub cesmínový) na severozápadě ostrova. Nechybí tu ani cedrové háje.
Mljet je typický vápencový, krasový ostrov s četnými dolinami, polji, závrty a jeskyněmi. Z jeskyní je nejznámější tzv.Odysseova jeskyně, zvaná Jama (viz Babino polje) a jeskyně Movriča dlouhá tisíc metrů. Pobřeží je velmi členité. Ostrov dosahuje největší výšky vrchem Velji Grad (514 m) ve střední části ostrova. Při severozápadním a severním pobřeží je několik ostrůvků (u Polače Moračnik, Tajnik, Kobrava, Ovrata, u Pomeny Pomeštak, Glavat aj.).
Pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo a živočišstvo i neporušený krajinný ráz byla severozápadní část ostrova Mljet prohlášena národním parkem o rozloze 54 km2. Založení tohoto národního parku v roce 1961 představovalo první pokus ochrany původního ekosystému v Jadranu - jedinečného geologického a oceánografického jevu.
Na severozápadě ostrova (na území národního parku) se rozkládá pozoruhodné Velké a Malé jezero (Veliko a Malo jezero. Obě jezera (plocha 1,45 km2 a 0,24 km2, hloubka 46 a 30 m) jsou vlastně hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline. Při přílivu a odlivu tu vzniká silné proudění, kterého už v dávné minulosti využívali zdejší mniši k pohonu mlýnů.
Vstup do národního parku se platí (vstupné do národního parku) a je možný na třech místech: Crna klada, Pomena a Polače. Po národním parku se lze pohybovat pouze po upravených cestách, které vedou z přístavů Polače a Pomeny k jezerům a pak podél břehů obou jezer. Dále jsou tu vyznačeny pěší cesty, např. na vyhlídkový bod Montokuc, odkud se otevírá překrásný pohled na celý národní park, poloostrov Pelješac až k ostrovu Korčula. Automobilový provoz je možný pouze po veřejných silnicích, na ostatních cestách smí jezdit pouze vozidla národního parku (např. mikrobusy na organizovaných prohlídkách a další provoz schválený národním parkem). Jachtám není povoleno vplout na jezera. Zakotvit lze v přístavech Pomena nebo Polače. Plavba po jezeře je možná pouze čluny na vesla, které za poplatek půjčuje národní park.
Ve Velkém jezeře je malý ostrůvek Otočić Svete Marije, na kterém stojí cenný románský benediktinský klášter z 12.stol. s kostelem P.Marie (Sveta Marija), jehož návštěva je zahrnuta v ceně vstupenky (převoz čluny národního parku na ostrůvek). Klášter byl později upravován goticky, renesančně i barokně. V 16. stol. jej zpustošili Turci. V 16.a 17. stol. se benediktinské opatství stalo významným střediskem umění a vzdělanosti, měl jednu z nejbohatších benediktinských knihoven v Evropě. Žili a tvořili tu vynikající dubrovničtí básníci a spisovatelé, např. M. Vetranović, I. Djurdjević a další. V té době byly v opatství i kostele provedeny některé renesanční úpravy a dostavby; celý areál byl též opevněn. Na Mljetu měli Rakušané jednu z posledních leprosárií, stanic pro izolaci malomocných Opuštěný klášter byl za Titova režimu (v 60.letech min.stol.) přestaven v hotel. Nyní se objekt upravuje zpět do původní podoby (viz aktualita: Obnova klášterního komplexu na ostrově Mljet do r. 2008).
Ve vnitrozemí ostrova jsou čtyři malé zatopené krasové doliny, které se místně nazývají blatine nebo slatine. Jsou vyhledávaným lovištěm úhořů.
Z fauny žijí na ostrově jeleni, divočáci a místní zvláštnost promyka mungo, která sem byla začátkem 20. stol. dovezena k vyhubení jedovatých hadů, jichž zde od dávné minulosti bývalo velmi mnoho (tematický článek: Promyka mungo na Jadranu). S jedovatými hady souvisí i prastará tradice, spojená se ztroskotáním sv. Pavla při jeho cestě do Říma. Podle ní došlo k tomuto ztroskotání u Mljetu, ne podle dnešního oficiálního překladu na Maltě, neboť oba ostrovy totiž nesly řecký název Melita (tematický článek: Je řecká Melita chorvatský Mljet nebo středomořská Malta ?). Uštknutí zmijí sv. Pavlovi prý vůbec neuškodilo. Dnes hadi na ostrově téměř nežijí, promyky se však přemnožily.
Stálými obyvateli pobřežních vod bývali v minulosti tuleni středomořští (lat. Monachus albiventer, chorv. morska medvjedica), kteří byli místními zemědělci a rybáři vždy pronásledováni jako údajní škůdci vinohradů, rybářských sítí a úlovků. Dnes již zde nežijí, byli zcela vyhubeni a patří k nejvíce ohroženým živočišným druhům ve Středomoří.
Podnebí ostrova Mljet je mírné, příjemné. Vyznačuje se vysokou insolací, tj. vysokým počtem hodin slunečního svitu (2580 hodin ročně).
Na zdejších úrodných poljích ve vnitrozemí ostrova, z nichž největší je Babino polje u stejnojmenné obce přibližně ve středu ostrova, se pěstuje vinná réva,jižní ovoce, olivovníky, léčivé byliny. Zemědělství je spolu s rybolovem hlavním hospodářským odvětvím na ostrově. V posledních letech se začal rozvíjet i cestovní ruch.
Podle legendy byl Mljet bájný Homérův ostrov Ogýggia, kde Odysseus nedobrovolně strávil sedm let u nymfy Kalypsó (podrobněji v článku: Návštěva Odysseovy jeskyně na ostrově Mljetu).
Z historické doby pocházejí první zprávy o řecké kolonizaci Mljetu ve 4. stol. př. Kr. Řekové, kteří ostrov nazvali Melita, jej ale našli již osídlený Ilyry, po nichž tu na kopci Mali Gradac zůstaly zbytky opevnění. Po Řecích, o dvěstě let později, ovládli ostrov Římané,jimž sloužil hlavně k deportaci osob, které se znelíbily císaři. Z 2. a 3. stol. po Kr. pochází jedna z nejcennějších památek ostrova, mohutné zříceniny paláce-římské vily v obci Polače. Předpokládá se, že to jsou pozůstatky sídla kilikijského vládce Agésilaa z Anazarbu, který sem byl s celou rodinou vypovězen císařem Septimiem Severem. Byl údajně omilostněn až Septimiovým synem, císařem Caracallou, kterému se zalíbily básně Agésilaova syna, básníka Oppiana.
Za stěhování národů byl Mljet kratší dobu v rukou germánských kmenů. Z té doby pocházejí některé úpravy paláce a zbytky starokřesťanské baziliky. Za panství vládců ze Záchlumí v Hercegovině (Zahumlje) bylo na ostrově postaveno několik dodnes dochovaných předrománských kostelíků, např. sv. Pankráce, Ondřeje a Michala v blízkosti Babina polje, ale především tu benediktini z italského Gargana vybudovali na ostrůvku ve Velkém jezeře v polovině 13. stol. opatství a mariánský kostel, dnes mimořádně cenné stavby. Benediktinský klášter byl v 16. a 17. stol. význačným střediskem vědy a literatury, kde po část svého života působily i někteří známí dubrovničtí básníci a vědci.
Od poloviny 15. stol. až do zániku Dubrovnické republiky byl ostrov Mljet její součástí. Z tohoto období pochází jednak renesanční sídlo zdejšího dubrovnického správce v obci Babino Polje, jednak gotické kostely i světské stavby, např. v osadě Korita, Prožura, Babino Polje.
Na ostrově žije 1230 obyvatel. Správním střediskem je osada Babino Polje ve vnitrozemí ostrova. Původní osady byly stavěny dále od moře, aby jejich obyvatelé mohli při pirátských nájezdech utéci do lesů. Teprve později vyrůstaly osady na pobřeží. Z pobřežních osad jsou to především Govedjari, kde je sídlo Mljetského národního parku, Pomena, hlavní letovisko Polače , Sobra, Korita, Okuklje, ve vnitrozemí jsou osady Blato, Prožura, Maranovići.
Pro cestovní ruch jsou tu výborné předpoklady nejen v přírodních a estetických hodnotách Mljetu a jeho národního parku, ale i ve výborných možnostech provozování vodních sportů: pro potápění a podmořský rybolov (bohatá loviště ryb a langust) i pro jachting a windsurfing. Nedotčená příroda, mírné podnebí, bohatá vegetace, dobré podmínky pro odpočinek, klid a vysoký počet hodin slunečního svitu, čisté moře a příjemné koupání v jezerech - pro to vše si získává ostrov nadšené příznivce. Proslulé jsou zdejší mimořádně krásné, většinou písečné pláže, zejména v okolí Babina polje (záliv Sutmiholjska, Brnjestova) a na jihovýchodě ostrova u Saplunary (záliv Saplunara a Blaca). Zatím je na ostrově jen jeden hotelový komplex, s to v osadě Pomena, ale v přímořských osadách je slušná nabídka ubytování v soukromí (Pomena, Polače, Sobra Saplunara). V posledních letech se tu v sezóně pořádají kulturní a zábavní akce. Ve vesnici Govedjari byla nedávno otevřena galerie "Stara skula", jejíž prostory slouží k pořádání nejrůznějších kulturních programů (podrobněji v článku: První víceúčelová galerie na ostrově Mljetu).
Ostrov Mljet má trajektové spojení s Dubrovníkem a přístavem Prapratno u Stonu na Pelješci (viz aktualita: Nový trajektový přístav Prapratno u Stonu). Po vybudování přístavu v Prapratnu byla zrušena sezónní trajektová linka Polače - Trstenik. Celým ostrovem vede z Pomeny do Saplunary dobrá asfaltová silnice.
Prohlédněte si aktuální nabídky ubytování na ostrově Mljet.
