OSTROV PAG

aktualizace: 08.03.2022

Pag je třetí největší ostrov (285 km2) v Kvarnerské skupině a pátý největší na Jadranu vůbec. Geograficky patří k Severodalmatským ostrovům, od nich se však odlišuje svou polohou i rozlohou i svým zaměřením na cestovní ruch. Proto jsme ho zařadili ke skupině Kvarnerských ostrovů.
V současnosti zde žije asi 8 400 obyvatel (patří k ostrovům s nejmenší hustotou obyvatelstva).
Ostrov Pag leží v jižní části vnitřního pásu Kvarnerských ostrovů, jihovýchodně od ostrova Rábu.
Je protáhlý, dlouhý 60 km. Od pevniny jej odděluje Velebitský průliv (Velebitski kanal), od Rábu Pažský průliv (Paški kanal).
Pag má nejčlenitější pobřeží ze všech jadranských ostrovů - hluboké zálivy (zejména dlouhý a rozlehlý Pažsky záliv) a stovky menších i větších zátok.
Na jihozápadě je nízký, na severovýchodě vysoký a strmý. Zejména tato strana je vystavena obávanému chladnému nárazovému větru - bóře (podrobněji: Větry na Jadranu) a vichřicím, vanoucím z pevniny na moře.
Povrch Pagu bývá často přirovnáván k měsíční krajině, protože větší část ostrova je holá a kamenitá. Jen menší část jeho krasového povrchu je místy porostlá nízkou vegetací, makchií a šibljakem. Pouze v západní částí - od Lunu přes Novalju k Šimuni, rostou na některých místech vysoké stromy (většinou borovice).
Ostrov nemá povrchové vodní toky, ale řadu pramenů a na jihu dvěkrasová jezera.
Nejvyšším bodem ostrova Pag je vrch sv. Víta ( Sveti Vid - 348 m).
Podnebí je výrazně středomořské s více než 2 500 hodinami slunečního svitu za rok. Blahodárně působí i mořská sůl, kterou přinášejí větry z vod Velebitského kanálu.
Jen 16 % plochy ostrova lze zemědělsky využívat, z toho pouze 22 km2 alespoň částečně obdělávat. Zemědělství je možné pouze v krasových dolinách zvaných polje (vinná réva, zelenina, ovoce, olivy).
Dlouhý poloostrov Lun na severu ostrova je téměř celý porostlý olivovníky (podrobněji tematický článek: Téměř neznámý přírodní fenomén - lunské olivové háje na ostrově Pagu).
Místní vinohrady produkují výborné bílé víno - žuticu. Chovají se ovce (prý jich je 40 000!), z jejichž mléka se vyrábí známá specialita pažský sýr (paški sir) - výrobny se dají zde navštívit (aktualita: Pažský sýr "Gligora" se stal světovým šampionem). Maso zdejších ovcí, zvláště jehňat, je vynikající kvality, podle některých gurmetů nejlepší na Jadranu (podrobněji tematický článek: Jehněčí maso - velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů).
Již od starověku se z Pagu vyváží sůl a byl zdrojem poměrného blahobytu ostrova. Získávala se z rozsáhlých salin, vlastně mělkých jezer (Paške solane), tento prastarý způsob získávání soli byl v podstatě opuštěn a saliny slouží jako ukázka staré výrobní tradice. Dnes se sůl vyrábí umělým zahříváním mořské vody a jejím odpařováním. Výroba soli na na ostrově Pag představuje 2/3 celkové chorvatské produkce soli (roční těžba 1 000 tun). Oba způsoby výroby je možno navštívit.
Důležitým odvětvím je rybolov, i když jeho význam od pol. 20.stol. poklesl. Je soustředěn kolem osad Kolan a Šimuni. Je zajímavé, že na Pagu se pro některé druhy ryb používají jiné chorvatské názvy než jinde na pobřeží - např. oslić (česky štikozubec) se zde nazývá mol, brancin (česky morčák chutný) je zde luben aj. Sama rybárna tu není ribarnica, ale peškarija. Ve velké oblibě jsou tu malé rybky zvané štrige, které se pečou celé na olivovém oleji, dobře propečené chutnají výborně. Loví se hlavně v Pažském zálivu, kde žije též hojně mlžů.
Pag je jediný chorvatský ostrov, který je administrativně spadá do dvou krajů - žup: severní část ostrova administrativně patří do Licko-senjské župy (město Novalja) a jižní do Zadarské župy (město Pag a obce Kolan a Povljana).
Největším sídlem na ostrově je město Pag, z dalších mají svůj význam Novalja, Stara Novalja, Šimuni, Mandre, Kolan, Povljana aj.
Pro zapojení ostrova do cestovního ruchu mělo rozhodující význam vybudování komunikací, především dobré asfaltové silnice od trajektu v Žigljenu celým ostrovem až na východ po pažský most na pevninu, který byl postaven v 70. letech minulého století (z mysu Fortica u osady Miškovići na Pagu k mysu Ošljan na pevnině u osady Miletići). Silnice pak na pevnině pokračuje k magistrále a představuje spojení na Zadar a dál do Dalmácie.
Při hlavní ostrovní komunikaci nebo v její blízkosti leží hlavní obce (nebo letoviska) Pagu: Novalja, Kolan, Pag, Dinjiška, Miškovići. Místní silnice (asfaltové) ji pak spojují s dalšími místy na ostrově, silnice vede i na nejzápadnější cíp ostrova, poloostrov Lun.
Dobře bylo vyřešeno i spojení trajekty, a to zřízením nového spoje a vybudováním přístavu na Pagu v Žigljenu i na protilehlé pevnině v Prizně (15 km jižně od Jablance na Chorvatském přímoří).
Ostrov Pag bývá cílem turistů, kteří dávají přednost jednoduššímu a levnějšímu pobytu na Jadranu, klidu a čistému moři a nehledají příliš hlučné společenské zábavy a intenzivní noční život. Výjimkou je pláž Zrće, která je vyhlášeným centrem zábavy (plážové kluby, diskotéky, zábavní programy, animace, soutěže) - viz článek: Proč se Novalja stala jedničkou mezi mladými?. Určité zábavní a společenské možnosti jsou však v městečku Pagu a v Novalji.
Na mnoha místech je velmi pěkné koupání - proslulé jsou písečné a oblázkové pláže na pobřeží Pažského zálivu (viz Pag a Novalja).