V některých zahraničních průvodcích je označován čtyřmi hvězdičkami, tedy jako kulturně historická památka mimořádné ceny. Ale přes svoje nesporné kulturní hodnoty a jedinečnou přírodní scenérii, v níž je zasazen, nepatří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším výletním místům na ostrově Brači. Důvodem je zřejmě určitá odlehlost této lokality v ostrovním vnitrozemí, jakož i skutečnost, že až k jeskyni nevede pohodlná silnice, po níž by se potenciální zájemce dostal až k samému cíli. Ať si vybere kterýkoli směr, z něhož k Blace zamíří a kteroukoli přístupovou cestu, vždy musí část absolvovat pěšky. Nachází se v nadmořské výšce 250 metrů.
Skalní klášter Blaca
Nejčastějším východiskem je odbočka ze silnice Nerežišća - Vidova gora, jihovýchodně od Supetaru. Je označena ukazatelem. Makadamovou cestou lze pokračovat autem, ale to se týká pouze motoristů s terénními auty nebo s auty s vyšším podvozkem. Ti mohou dojet až na okraj náhorní plošiny, kde lze u kamenného kříže zaparkovat (cesta autem trvá přibližně 20 minut). Ostatní motoristé tedy musejí zanechat vozidla při rozcestí a pokračovat pěšky. Ke klášteru to pak trvá necelé dvě hodiny. Z místa, kde končí makadamová cesta, se pokračuje přes opuštěnou osadu Dragovoda a následuje sestup, který trvá přibližně 25 minut. Do vesnice Dragovoda vede i pěší cesta přímo z vesnice Nerežišća.
Další možnost mají ti, kteří mají k dispozici člun či loď. Mohou zakotvit v zátoce Blaca na jižním pobřeží, západně od Bolu. Odtud pak vede pěší stezka vzhůru ke klášteru. Poměrně namáhavé stoupání zabere přibližně 40 minut.
V 16. století přišli do této pusté krajiny hlaholští mniši z pevniny, z kraje zvaného Poljica (na východních svazích Mosoru směrem k řece Cetině). Uprchli sem před Turky. Mniši dostali od správce ostrova jak jeskyni Ljubitovica, tak i okolní opuštěné území. Vybudovali jeskynní kostel a klášter, v dalších letech je stále dostavovali a rozšiřovali. Budovy jsou jakoby přilepeny k úpatí skalní stěny.
 Skalní klášter Blaca |
Výborně organizovaná komunita mnichů od té doby obhospodařovala okolní půdu a mniši se ukázali jako výborní hospodáři. V jejím čele stál představený kláštera. Každý z mnichů měl pevně stanovené pracovní povinnosti, všechny pracovní otázky a problémy se řešily společně. Klášter zaměstnával obyvatele z celého okolí a přebytky svého hospodářství vyváželi - vybudovali i nezbytný obchodní přístav, dones nazývaný Popova vala. Vinohrady dávaly spousty vína, klášter měl kolem tisíce ovcí, desítky volů a oslů. Mniši se starali o svoje dělníky a nádeníky a jejich rodiny. V klášteře mj. založili školu, v níž vyučovali děti z blízkých osad.
První úder přinesl požár kláštera v polovině 18. století; vzniklé škody se podařilo mnichům nahradit, ale katastrofální byla povodeň a krupobití o 30 let později. Tato živelní pohroma zničila pole, terasovité vinice i velké ovocné sady. Od té doby začalo hospodářství mnichů upadat a počet členů mnišské komunity klesat.
Posledním představeným kláštera byl don Niko Miličević, intelektuála vědec, který se v Blace věnoval astronomii. Pod dlouhou dobu byl jeho dalekohled největším na půdě Chorvatska, dosáhl s ním i několika astronomických objevů. Byl znám jako renomovaný odborník ve světových astronomických kruzích, hojně publikoval v zahraničních odborných časopisech. Zemřel roku 1963 a jeho smrt znamenala i konec zdejší mnišské komunity.
Nejstarší část komplexu Blaca tvoří jeskyně - první útočiště hlaholských kněží. Pak mniši postupně budovali před jeskyní svá obydlí a nevelká jednopatrová hospodářská stavení: kuchyně, pece na chleba, cisterny, sklepy a další pomocné hospodářské budovy pro své zemědělce a pro sklizenou úrodu. V průběhu let nahrazovali nevzhledná stará stavení novými účelnějšími a pěknými, jednotlivé objekty spojili schodišti a chodníky.
 Skalní klášter Blaca |
V nádherných klášterních kamenných síních stylově zařízených je nyní uložena rozsáhlá bohatá knihovna s cennými starými astronomickými tisky, dále je tu archiv, malá tiskárna, pěkné muzeum hodin a starých zbraní. K nejobdivovanějším částem kláštera patří hvězdárna s obrovským teleskopem. Nechybí tu však ani vzácné obrazy ze 17. století.
Renesanční kostel, který byl v průběhu doby barokně upraven, má též několik hodnotných uměleckých děl.
Klášterní komplex Blaca dnes představuje velmi cenný a originální architektonický celek. Jeho jedinečnost ještě podtrhuje okolní skalní scenérie, která mu tvoří velmi působivý rámec.
Klášter je nyní upravený jako muzeální prostor pod názvem "Poustevna Blaca" (Pustinja Blaca). Pro návštěvníky je v sezóně otevřen každý den, ale je lepší předem kontaktovat některá z níže uvedených míst.
Kontakty:
- Muzeum Blaca: 091 512 9312
- Knihovna Supetar (Gita Dragičević): 021 630 033
- Obec Nerežišća: 021 637 186
