 Škrip, komplex domů kolem Radojkovićovy věže, dnes Bračské muzeum |
Ve vnitrozemí dalmatského ostrově Brače se nachází pozoruhodná malá obec Škrip. Je vzdálena od moře asi 2 km, a to od malého přímořského letoviska Splitska. Má jen 200 obyvatel, ale bývá velmi častým cílem turistů z turistických středisek na severním pobřeží Brače, především ze Supetaru a Postiry. Za návštěvu a prohlídku stojí především pro jeho velmi cenné kulturně historické památky. Je to nejvýznmnější archeologické naleziště na Brači a jedno z nejdůležitějších v Chorvatsku.
 Ilyrské hradby |
Škrip je nejstarší kontinuálně osídlená obec na ostrově. Její stáří se odhaduje na 5 000 let. Pozůstatky mohutných ilyrských hradeb svědčí o tom, že tu měli své opevněné sídlo již původní obyvatelé ostrova, Ilyrové. Opevnění stavěli na obranu proti řeckému pronikání na ostrov, (4. a 3. stol. př. n. l.), které skutečně zastavili, ale ani mohutné hradby nepomohly proti podstatně silnějšímu nepříteli, jakým byly římské legie v dalších staletích. Dříve se mělo za to, že hradby Škripu vybudovali řečtí kolonisté, ale nové archeologické průzkumy prokázaly, že sice při jejich stavbu bylo použito řecké techniky, ale postavili je kolem své osady Ilyrové. Ti budovali své hradby podle řeckého vzoru jako kyklopské zdi. Dochovaly na několika místech v dosti dlouhých úsecích - táhnou se 25 metrů severním směrem k někdejší hlavní bráně, kde se pak stáčejí na jih. Chránily původně obec ze tří stran.
 Reliéf Herkula v Bračském muzeu |
Mnohem početnější a viditelnější stopy zanechali ve Škripu Římané. Zdejší římskou minulost připomínají i nedaleké historické kamenolomy Rasohe (s vytesaným reliéfem Herkula), Plate a Zastražišće (mezi Škripem a Splitskou). Za Římanů byla ve Škripu největší kamenická dílna na výrobu sarkofágů na celém východním Jadranu. Po celém Škripu jsou rozesety dokončené i nedokončené sarkofágy, případně jejich fragmenty; v pozdějších staletích byly tyto mohutné kamenné kolosy nebo jejich torza používány k nejrůznějším účelům. Je to vedle Salon (dnešní Solin), někdejšího hlavního města provincie Dalmácie, nejbohatší naleziště římských sarkofágů (většinou bez ozdob a nápis), římských hrobů a reliéfů.
Škrip se může pochlubit i největším dochovaným římským hřbitovem na ostrově. Právě z tohoto hřbitova pocházejí stovky reliéfů a jejich fragmentů, uložených především ve zdejším muzeu (Zavičajni muzej otoka Brača, zkráceně Brački muzej – Vlastivědné muzeum ostrova Brače, Bračské muzeum). Archeologové předpokládají, že právě pod tímto hřbitovem se nacházejí pozůstatky římského chrámu.
 Radojkovićova věž a kostel sv. Heleny |
Největší škripskou památkou je římské mauzoleum, které bylo vybudováno na přelomu 3. a 4. století našeho letopočtu. Vzniklo přibližně ve stejné době jako Dokleciánův palác ve Splitu a má s ním shodné některé architektonické prvky. Mauzoleum spočívá přímo na starých ilyrských hradbách. Je to hrobní komora čtvercového půdorysu z přitesávaných pravidelných kvádrů, zaklenutá dvěma velkými kamennými oblouky. Mauzoleum. Tato nejúplněji dochovaná římská stavba na Brači je nyní součástí expozice Bračského muzea. Nad mauzoleem pak byla v 16. století postavena Radojkovićova věž, o níž ještě bude řeč. Podle místní tradice bylo toto mauzoleum místem posledního odpočinku dvou vznešených Římanek – Diokleciánovy manželky Prisky a jeho dcery Valerie, které jako tajné křesťanky sem byly pro své náboženské přesvědčení vypovězeny a zde zemřely.
 Kamenný lis na víno v komplexu muzea |
Celé území obce není však podle odborníků dosud systematicky prozkoumáno, takže v budoucnu nejsou vyloučeny ani překvapující objevy v tomto nejstarším římském sídle na ostrově.
Na ilyrsko-římských základech pak spočívá obranná věž Radojkovićů (Kula Radojkovića), jedna z nejmarkantnějších škripských staveb. Tato součást opevněného domu rodiny Radojkovićů byla vybudovaná za benátsko-tureckých válek v 16. století. Sloužila jako strážní věž v pohnutých dobách tureckých nájezdů a na ochranu před nimi. Ze všech stran má střílny a další obranné prvky. Dnes je ve věži a v komplexu sousedních typických malých domů se střechami z lomového kamene umístěno s Bračské muzeum. Bylo založeno v roce 1979 a patří k nejbohatším svého druhu v Dalmácii. Obzvlášť pozoruhodná je jeho etnografická a archeologická sbírka.
 Opevněný zámek Cerinićů |
Východně od komplexu muzea se nacházejí zbytky římského hřbitova stará římská piscina – nádrž na dešťovou vodu.
Na náměstí proti kostelu stojí největší opevněný zámek na ostrově Brači – zámek Cerinićů (Cerinićev kaštel či dvorac). Postavila jej v letech 1570 – 1618 rodina Cerinićů (též Cerineo) která vlastnila další opevněný zámek v přímořské osadě Splitska. Nad masivními zdmi zámku ční dvě věže. Velmi impozantní je ta jihovýchodní, s kamennými konzolemi, které podpíraly římsu pod vrcholem věže. Uvnitř se skrývá malý dvůr, obytná budova a hospodářské prostory. I když je dnes v trochu sešlém stavu, zachovává si stále velmi mohutný vzhled.
 Vnitřní prostor zámku |
Protější farní kostel sv. Heleny (Sv. Jelena Križarica), nejmladší církevní stavba ve Škripu, pochází z druhé poloviny 18. století. Ozdobou jeho interiéru jsou dva originály od Jacopa Palmy mladšího (1544 – 1628). Další dvě jeho díla byly před léty ukradeny a nikdy nebyly nalezeny.
Podle legendy pocházela sv. Helena z Brače. Právě tady spatřil římský caesar Constantius I., když ve zdejším kraji při lovu zabloudil, krásnou Helenu, prostou dívku. Její otec, místní pastýř mu poskytl útulek ve svém prostém příbytku a Helena Helena mu spravila roucho, které si roztrhl pro bloudění lesem. Constantius se do ní zamiloval a hned si ji odvedl s sebou. Jejich syn byl pak pozdější císař Konstantin. Helena na sklonku svého života údajně hledala a našla v Jeruzalémě kříž, na němž byl ukřižován Ježíš (proto jí Chorvaté říkají Jelena Križarica). Tuto legendu prý reflektují i některé reliéfy v tzv. Dračí jeskyni (Zmajeva špilja) na Brači (viz článek: Bol - výlet do Dračí jeskyně).
 Vpravo kostel sv. Ducha, vlevo kostel sv. Jana |
Významnou raně středověkou památkou Škripu je na nedalekém hřbitově renovovaný předrománský trojlodní kostelík sv. Ducha (Sveti Duh) z 11. až 12. stol., který odborníci pokládají za jeden z nejkrásnějších příkladů předrománské architektury v zemi. Nedávný archeologický průzkum prokázal, že tento hřbitovní kostelík stojí na pozdně antických základech. Těsně vedle něj stojí další místní kostelík, sv. Jana (Sveti Ivan), který je však ve velmi špatném stavu.
Na okraji srázu za hřbitovem se nachází příjemná vyhlídka, na níž je postaven kamenný kříž. Otevírají se z ní zajímavé pohledy do okolí Škripu, do bračského vnitrozemí.
 Vyhlídka u hřbitova |
Zdroj informací:
- Petar Šimunović: Vodič po otoku Brač, Golden Marketing, 1997
- Biseri Jadrana: Brač
