V pulském akváriu zachraňují poraněné želvy
První rezervace delfínů ve Středozemním moři
Projekty organizace "Modrý svět"
Organizace Modrý květ - Ústav pro výzkum a ochranu moře (Plavi svijet Institut za istraživanje i zaštitu mora - Blue World Institute of Marine Research and Conservation) je chorvatská nevládní organizace se sídlem ve Velkém Lošinji (Veli Lošinj) na ostrově Lošinj, která byla založena roku 1999 za účelem propagace a šíření povědomí a informací o životním prostředí v lošinjsko-creské oblasti Jadranu i Chorvatska jako celku, jakož i o jeho ekosystémech.
Dnes Modrý svět zpracovává a realizuje čtyři velké projekty:
- Jadranský projekt delfín
- Lošinjské výchovné a vzdělávací středisko o moři
- Lošinjská rezervace delfínů
- Ochrana a výzkum mořských želv v Jadranu .
V rámci "Jadranského projektu delfín" se mimo jiné realizuje jedinečná akce, a to "Adoptujte svého delfína". Každý delfín určený k adopci má i svou stručnou osobní charakteristiku: své jméno, stáří, pohlaví aj. Má též svou fotografii (delfíni se rozlišují především osobními charakteristickými znaky na hřbetní ploutvi).
 Delfín |
Individuální zájemce o adopci delfína si může podle osobní charakteristiky delfína vybrat svého delfína; za adopci zaplatí 150 nebo 250 kun (zahraniční zájemce pak 20 nebo 35 eur). Adoptovat delfína mohou i společnosti - právnické osoby, školy apod. Každý obdrží potvrzení o adopci - diplom osvojitele, členský průkaz Modrého světa, fotografii adoptovaného delfína s dalšími informacemi o něm, časopis organizace - Akvamarin a drobné upomínkové předměty.
Druhý projekt byl loni realizován: 2.srpna 2003 byla slavnostně zahájena činnost Lošinjského výchovně-vzdělávacího střediska o moři ve Velkém Lošinji. Hlavním sponzorem střediska je maďarská naftová společnost MOL. Návštěvníci se zde mohou seznámit s delfíny na fotografiích, maketách i prostřednictvím zvukových nahrávek, poučit se o jejich životě a nutnosti jejich ochrany, protože těchto nádherných mořských živočichů ubývá.
Již po 11 let se pravidelně koná začátkem srpna ve Velkém Lošinji "Den delfínů", v jehož rámci se uskutečňují různé výchovné, vzdělávací a zábavní akce. Například se též vyhodnocuje velká dětská soutěž o nejlepší kresbu delfína a jeho životního prostředí. Kresby dětí se vyvěšují v ulicích Velkého Lošinje a ty nejlepší pak přijdou do výstavních prostor Lošinjského výchovně-vzdělávacího střediska o moři (Lošinjski edukacijski centar o moru), . Vítězové soutěže obdrží pěkné ceny, např. výlet za delfíny, adopci delfína, různé hodnotné suvenýry aj. Pro děti jsou kromě výchovného programu připraveny různé hry, soutěže a jiné zajímavé programy. Středisko je otevřeno každý den od 10 do 14 hod. (Veli Lošinj, Kaštel 24).
 Veli Lošinj, Lošinjské vzdělávací středisko o moři |
Dalším projektem je založení a propagace Lošinjské rezervace delfínů, první rezervace svého druhu ve Středomoří. Byla vyhlášena v roce 2006 a zaujímá moře kolem lošinjsko-creského souostroví o rozloze 52 tisíc hektarů. Podrobněji v aktualitě: První rezervace delfínů ve Středozemním moři.
Delfínů žije ve zdejší oblastí, tj. v prostoru ostrovů Cres a Lošinj, na 150 a jsou chráněni již od roku 1987. Žijí většinou ve skupinách v průměru o 7 jedincích, výjimkou však nejsou ani malé skupinky jen se 3 členy nebo naopak velká hejna se 30 delfíny. Žijí však roztroušeně i na dalších místech Jadranu.
Pravidla chování ve styku s delfíny
Není zvláštností delfíny na cresko-lošinjské lokalitě zahlédnout a pozorovat z povzdálí, jak si ve skupině hrají a vyskakují nad hladinu. Stává se ale, že si to pak mnozí návštěvníci zamíří se svým plavidlem bez jakýchkoli ohledů přímo k nim a ani si neuvědomují, jaké následky může tento neuvážený krok mít.
Podle "Pravidel chování ve styku s delfíny" má být v okruhu 100 metrů od delfínů vždy jen jedno plavidlo, v okruhu 200 metrů nanejvýš 3 plavidla; přibližovat se mají pouze s vypnutým motorem. V žádném případě se však nemá plavidlo řídit směrem přímo na delfíny nebo je dokonce honit. Delfíni se nemají krmit, sahat na ně a potápět se k nim. Pokud návštěvníci chtějí navázat s nimi určitý kontakt, je třeba dát delfínům příležitost, aby se sami ze své iniciativy k člověku a jeho lodi poněkud přiblížili. Loď by však v blízkosti delfínů neměla zůstat déle než 30 minut.
Plavidla a hlavně jejich motory zneklidňují delfíny a stresují je. Proto vzhledem k vysoké frekvenci hluku motoru nelze navázat s delfíny komunikaci. Zvuk lodního šroubu některých rychlých lodí se kryje s frekvencí sonaru delfína. Právě takový zásah do života delfínů má někdy za následek, že delfíni úplně opustí svá dosud oblíbená loviště a místa na rozmnožování.
Odborníci též právem varují všechny návštěvníky Jadranu, aby neodhazovali odpadky, především plastikové tašky a mikrotenové a igelitové pytlíky na plážích nebo přímo do moře. Moře je spláchne do vody a zvědavý delfín je může spolknout a tragédie je hotová.
Znečištěné moře má osudné následky pro delfíní populaci. Škodlivé látky se ukládají v orgánech delfínů, oslabují jejich imunitu a snižují jejich rozmnožovací schopnost.
Kdo jsou vlastně delfíni, jak žijí, jak se chovají k sobě a k lidem, jak je to
doopravdy s jejich mimořádnými schopnostmi?
Delfíni, kteří žijí v Jadranu, patří mezi mořské savce - kytovce ozubené, a to k rodu delfínů skákavých (Tursiops truncatus), které Chorvati označují názvem delfíni dobří (Dupini dobri), v anglicky mluvících zeních se jim říká delfíni lahvonosí (bottled-nosed delphin), a to podle jejich krátkého tuponosého robustního "zobáku" (vlastně protažené čelisti). Tento delfín skákavý, jak již jeho české jméno napovídá, je znám svými elegantními skoky, když v menších hejnech doprovází lodě; žije v celém Středomoří, včetně Jadranu, dále v Černém moři, v Atlantiku, v Tichém a Indickém oceánu. Ve Středomoří jich v současné době žije kolem 10 tisíc. Pro své přátelské chování k člověku a pro svůj typický "úsměv" patří k mimořádně oblíbeným živočichům.
Delfín skákavý má hydrodynamický tvar těla. Dospělý jedinec dosahuje délky 2 až 4 metry, ale to jen v oblastech volného moře (tzv. pelagický typ), na Jadranu bývá dlouhý jen kolem 2 metrů a na rozdíl od pelagického typu má delší ploutve.
Základní zbarvení těla delfínů bývá na hřbetě tmavě modré nebo tmavě šedé do černa, na břiše bývá krémový a bílý, v létě mnohdy do růžového odstínu. Jeho hmotnost se pohybuje mezi 100 a 500 kg, na Jadranu je ale značně nižší.
Jako savci dýchají delfíni plícemi a potřebují se každé 4 až 5 minut vynořit a nadýchnout se. Nejdelší ponor delfína bez nového nadechnutí, který byl dosud na Jadranu zjištěn, bylo bez pár vteřin 7 minut.
Delfín má v tlamě na 100 ostrých, 8 mm dlouhých kuželovitých zubů.
Hřbetní ploutev delfína je srpkovitá, velká, a právě ona nese individuální rozlišovací znaky každého jednotlivého delfína. Prsní ploutve jsou malé, zašpičatělé. Zajímavá a velmi důležitá je jeho ocasní ploutev. Zatímco ryby ji mají svislou a mohou tedy její pomocí plavat jen dopředu a do stran, mají ji delfíni (a všichni kytovci) vodorovnou a mohou se jejím mávnutím pohybovat dolů i nahoru a pronásledovat tak kořist i do velkých hloubek. A podobně se delfín prudkým mávnutím ocasní ploutve dokáže vymrštit nad hladinu.
Delfíni prakticky postrádají čich, ale ten by jim v prostředí, kde žijí, byl beztak k ničemu. Zato mají neobyčejně vyvinutý sluch. Voda je velmi příznivé prostředí pro šíření zvukových vln - šíří se rychle a do velkých vzdáleností. Delfíni vydávají signály pomocí ultrazvuku, pomocí svého sonaru. Zvukové vlny se odrážejí od dna nebo od kořisti a vracejí se zpět k delfínovi (tzv. hydrolokace). Tyto vysokofrekvenční zvuky mají kmitočet 20 až 240 kHz a nejsou pro člověka slyšitelné. Slouží delfínům především k prostorové orientaci a k lovu.
Kromě toho vydávají delfíni mnoho rozmanitých zvuků do 15 kHz, které jim slouží ke vzájemné komunikaci a jsou pro člověka slyšitelné. Tato "řeč" delfínů je výrazově velmi bohatá; skládá se z různých cvakavých a mlaskavých zvuků a hvizdů. Nevíme, kolik znaků tato řeč obsahuje, ale je naprosto jisté, že delfíni touto řečí mezi sebou komunikují, vzájemně se rozeznávají, odpovídají si. Člověku zní "delfíní řeč" tak, jakoby si pustil magnetofonovou nahrávku příliš velkou rychlostí.
Kromě toho patří k dorozumívacím prostředkům delfínů klapání čelistí, plácání ploutvemi do vody, vypouštění sloupců bublin, vysoké skoky, které končí hlasitým plesknutím boku na hladinu, i prudké náhlé plesknutí ocasní ploutví. Právě těmito dvěma posledními projevy mohou delfíni kontaktovat a informovat i své velmi vzdálené druhy.
Samička delfína je březí 10 až 12 měsíců a rodí jedno živé mládě. Kojí je až 16 měsíců. Při porodu pomáhají matce dva až tři delfíni, kteří pak nadnášejí a doprovázejí narozené mládě na hladinu, kde se prvně nadechne. Součinnost více delfínů při porodu je důležitá i proto, že vytékající krev může přilákat žraloky, kterým by se matka s mládětem sama neubránila, ale kterým se skupina delfínů dokáže neohroženě postavit.
Do doby, než se mládě může o sebe samo postarat, je s matkou v úzkém kontaktu. Delfíni dospívají do pohlavní zralosti ve věku 10 let. Samička pak může mít jedno mládě vždy v odstupu 4 až 6 let.
Delfíni se za příznivých podmínek dožívají 40 až 50 let.
Delfíni potřebují při svém způsobu života velmi mnoho potravy. Je přitom štěstí, že jsou v tomto směru celkem nenároční a přizpůsobiví. Za hlavní potravu jim slouží ryby - nejčastěji sardele, girice, makrely, a různé druhy měkkýšů, a to především takových, které neloví člověk. K jídelníčku patří i neopatrní vodní ptáci.
Ovšem nejdůležitější pro delfíny je jejich skvělé vybavení pro lov, a to počínaje jejich sonarem a rychlostí, jakou se delfíni díky svému hydrodynamickému tvaru těla pohybují. Nemenší význam má i jejich ocasní ploutev. Delfíni loví podle možnosti ve skupinách, jako tým, takže výsledky lovu bývají i při vynaložení menšího množství energie jednotlivcem velmi bohaté. Loví nejraději velká hejna ryb, zachycená sonarem. Při takovém opravdu vydatném zátahu se lovu účastní i desítky, ba stovky delfínů. Delfíni hejno ryb obklíčí a nahánějí ryby do středu obklíčení nebo je ženou vzhůru z velkých hloubek. Používají přitom hlubokých zvuků. Aby ryby nemohly uniknout z obklíčení, vytvářejí na okrajích jakousi hradbu z bublin.
Tohoto ekonomického způsobu lovu delfínů si zvykly využívat i některé dravé ryby, např. tuňáci. Ti se stahují v moři pod lovící skupinu delfínů a přiživují se na zátahu.. Mají ale smůlu: i rybáři vypozorovali jak postup delfínů při lovu, tak i především vychytralý manévr tuňáků, takže ihned jedou do takových míst a tuňáky nemilosrdně loví.
Pro svou vysoce vyvinutou mozkovou činnost jsou delfíni podle nejnovějších výzkumů řazeni svou inteligencí hned za člověka a jsou objektem soustavných vědeckých studií. Mozek delfínů je neobyčejně velký, byť to není nejdůležitější kriterium pro inteligenci. Delfíni skákaví mají mozek dokonce větší než člověk. Ale právě v těch kritériích, která jsou pro inteligenci určující, tedy co do členitosti mozku, množství závitů a poměru velikosti mozku k celkové velikosti tvora, se mozek delfínů nejvíce blíží mozku člověka (lidský mozek představuje přibližně 2,1 % jeho hmotnosti, u delfína je to 1,17 %, kdežto u primátů jen 0,7 %).
Delfín má mnoho společného s člověkem a je třeba přiznat, že v některých ohledech člověka i převyšuje, a to především určitou "morální převahou". Delfíni nevedou vzájemné války, nezabíjejí bez příčiny, neničí své životní prostředí. Vztahy uvnitř jejich společenství jim mohou lidé jen závidět. Delfíni mezi sebou neustále komunikují, dotýkají se, hrají si společně a dovádějí jako děti. Ochotně přijímají do svého společenství každého cizího delfína, kterému bez zábran dopřávají možnost účasti na společném lovu. Poskytují si pomoc nejen při lovu, ale i při jakémkoliv nebezpečí nebo zranění. Na volání zraněného delfína o pomoc se dostaví nejdřív několik delfínů, pečují o něj a pomáhají mu, mimo jiné jej nadnášejí a posunují ke hladině, aby se mohl nadýchnout. O pravidelné pomoci při porodu jsme se již zmínili. Je však hodné pozoru, že například v případě zranění se snaží poskytnout pomoc i úplně jinému živočichu mimo přirozenou pospolitost delfínů.
Člověku jsou delfíni vždy přítelem, ochotným mu pomoci v případě nebezpečí nebo ohrožení či zranění. Bohužel však lidé neoplácejí delfínům vždy dobrým. V některých oblastech lidé dokonce záměrně loví delfíny pro jejich chutné maso, nebo je zabíjejí jako konkurenty v rybolovu. Přitom hodně delfínů každoročně zahyne v rybářských sítích člověka. Buď se nemohou podle potřeby nadýchnout a udusí se, nebo při poškození či poranění echolačního orgánu ztratí orientační smysl, nemohou ani přivolat své druhy na pomoc a hynou.
Ale co je nejhoršího, člověk je využívá i pro své vojenské účely a záměry. Pro potřeby armády jsou delfíni cvičeni již minimálně od 60. let minulého století, a to na obou stranách znepřáteleného světa - jak v USA, tak v někdejším SSSR. Delfíni měli sloužit jako nedobrovolní kamikadze, kteří měli nést na svém těle výbušninu k potopení nepřátelské lodi nebo ponorky. Zprávy o obětech na straně delfínů jsou stále přísně tajné, ale podle odborníků zahynuly v rámci armádních programů tisíce těchto tvorů. Veřejnost se o prvním oficiálním nasazení cvičených delfínů dověděla za vietnamské války v r. 1970, později v r. 1978 až 1980 byli nasazováni v Perském zálivu ve válce Íránu s Irákem. V r. 1990 hlídali delfíni ponorkovou základnu Trident. Účast delfínů na vojenských akcích je nedobrovolná - zvířata jsou často mučena, týrána hladem a mnohá při tom přijdou o život. A aby delfíni v případě útěku z nedobrovolné mise nemohli prozradit žádné vojenské tajemství, jsou jim voperovávány miniaturní výbušniny, které jim v těle vybuchnou ex post. Ani dnes se od využívání delfínů ve vojenské oblasti úplně neopustilo, i když se podle vojenských míst používají "pouze" k vyhledávání min či nepřátelských potápěčů.
Přestože delfíni patří k nejinteligentnějším, nejschopnějším, nejvynalézavějším i velmi odolným živočichům, jsou bezprostředně ohroženi vyhynutím.
Kromě přímého zabíjení delfínů a velkého úhynu v rybářských sítích existují další závažná ohrožení populace delfínů, a to:
- nadměrný rybolov člověkem jako konkurentem v lovu a v důsledku toho rapidní pokles rybího bohatství v mořích jako zdroje potravy delfínů,
- toxické látky z pesticidů, insekticidů, herbicidů, barev, umělých hmot aj., které se dostávají do moře a kontaminují potravinové řetězce,
- aktivity člověka v moři a na bezprostředním mořském pobřeží, které znečišťují moře a ohrožují jak delfíny přímo, tak i jejich životní prostředí; patří k nim průmyslová činnost člověka, námořní doprava, přeprava ropy, obrovské aglomerace na pobřeží,
- v neposlední řadě i cestovní ruch, který mnohdy vytlačuje delfíny z jejich odlehlých odvěkých sídlišť, ohrožuje klid nezbytný pro jejich další přežívání a zejména pro nerušené rozmnožování a je i dalším zdrojem znečišťování moře.
Informace o delfínech na Jadranu:
- Modrý svět (Plavi svijet) - www.plavi-svijet.org (v chorvatštině), Blue World - www.blue-world.org (v angličtině)
- Turistické sdružení města Mali Lošinj (TZ grada Malog Lošinja) - www.tz-malilosinj.hr
- Ostrov Lošinj - www.island-losinj.com
