Začátkem letošního roku proběhla dlouho připravovaná obnova Velké Onofriovy kašny (Velika Onofrijeva fontana, také česma), která se nachází na náměstí Paska Miličeviće (Poljana Paska Miličevića) u brány Pile v Dubrovníku, u vstupu na dubrovnické hradby. Je to jedna z nejpozoruhodnějších dubrovnických stavebních památek.
Velká Onofriova kašna
Pro obyvatele Dubrovníku byl koncem středověku nedostatek pitné vody velikým problémem. Vodu do města dovážely lodě, protože městské studně přes léta často vysychaly a nedovedly stále se zvyšující potřebu vody zajistit. Senát Dubrovnické republiky se proto rozhodl zajistit tolik potřebnou vodu tehdy unikátním způsobem. Uzavřel smlouvu s italských hydrologem a stavitelem Onofriem z Cavy u Neapole (Onofrio della Cava) s tím, že převede vodu z 12 kilometrů vzdáleného pramene Knežice u vesnice Šumet (tedy z oblasti Rijeky Dubrovačky) a postaví ve městě dvě kašny přímo dodávající tuto pitnou vodu obyvatelstvu. Projekt byl velmi drahý, ale Onofrio zároveň poskytoval záruky, že v případě jakýchkoli problémů se sám na své náklady postará o nápravu. A tak, v roce 1438 se rezervoár kašny poprvé naplnil čistou říční vodu – průtok byl 70 litrů za sekundu.
Sama kašna je šestnáctiboká s šestnácti sloupky a se stejným počtem chrličů - maskaronů (kamenných zdobných prvků ve tvaru hlavy), z nichž tryská voda. Monumentální kašnu zastřešuje klenba s otvorem v nejvyšší části. Plastická výzdoba je dílem milánského sochaře Pietra di Martino.
Nynější vzhled kašny však neodpovídá vzhledu původnímu, i když žádné vyobrazení té původní neexistuje. Kašna byla, zejména její plastická výzdoba citelně poškozena osudovým zemětřesením v Dubrovníku v roce 1667, byla sice pak následně opravena, ale ve značně skromnější formě. Poslední poškození utrpěla za srbsko-černohorského ostřelování v letech 1991 až 1992.
Dnes už není město samozřejmě odkázáno jen na původní historický Onofriův vodovod. Koncem 19. století byl vybudován nový moderní vodovod, rozvádějící vodu až do všech domácností v celém městě, avšak stará Onofriova kašna stále nabízí občerstvení všem návštěvníkům tohoto jedinečného města.
Po restaurování vypadá fontána jako na kresbě Lorenza Vitelleschiho z roku 1827. Na fontánu byla vrácena téměř metrová socha psa zvaného "kučak", který byl strážcem vody jako velké cennosti města. Socha sice přežila zemětřesení v 17. století a po opravě fontány se opět vrátila na původní místo, ale koncem 19. století se uvolnila a při pádu se rozbila na několik kusů. Ty byly naštěstí uloženy do depozitáře a nyní posloužily jako vzor k vytvoření identické repliky.
Je třeba se zmínit i o druhé kašně historického vodovodu, která je známá jako Malá Onofriova kašna (Mala Onofrijeva fontana). Návštěvník ji najde na opačném konci hlavní dubrovnické komunikace – rušného Stradunu, a to u portálu Hlavní stráže (Glavna straža) ve velkém půlkruhovém výklenku. O její figurální výzdobu se postaral opět sochař Pietro di Martino. Je to osmiboká velmi půvabná menší stavba s bohatou plastickou výzdobou, které dominují čtyři delfíni. Měla však při srbsko-černohorském ostřelování podstatně větší smůlu než velká kašna - útočnici ji granáty téměř zničili, ale dnes je již opět v pořádku.
V blízkosti Malé Onofriovy kašny stála od začátku novověku ještě další, třetí kašna, která se nazývala Židovská (Židovska fontana), určená pro poměrně početnou komunitu sefardských Židů v Dubrovníku, dnes již neexistuje.
Financování obnovy Velké Onofriovy kašny se ujalo Sdružení přátel dubrovnických památek (Društvo prijatelja dubrovačke starine), které na ni vynaložilo 1,5 milionu kun. Restaurátorské práce přibližuje právě probíhající výstava "Velká Onofriova kašna je chlouba Dubrovníku" (Velika Onofrijeva fontana ponos je Dubrovnika).
Fotogalerie: DubrovnikNet
Zdroj informací:
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
- Ministerstvo kultury Chorvatské republiky (Ministarstvo kulture Republike Hrvatske): www..min-kulture.hr
