 Ston, výhled z hradeb na saliny |
Většina turistů, kteří zavítají do jižní Dalmácie, nevynechá návštěvu městečka Ston s jeho jedinečným opevněním a neméně unikátními salinami. Saliny jsou ohrazené plochy v mělkém moři, které jsou vlastně nádržemi s mořskou vodou, z níž se odpařováním získává sůl. Saliny jsou dobře viditelné i ze zpřístupněných hradeb Stonu.
 Ston, městské hradby |
Z dějin Dubrovníka je obecně známo, že sůl získávaná z těchto salin a vyvážená především do sousední Hercegoviny a Bosny. Těžba soli byla v Dubrovnické republice vždy státním monopolem a představovala velmi vydatný zdroj příjmů této kupecké republiky. Však také vláda tohoto miniaturního státu nešetřila penězi na vybudování opevnění, které mělo chránit jak zdejší saliny, tak i tento severní cíp dubrovnického území. Sytém opevnění, které stavěli přední evropští stavitelé, byl ve své době pokládán za nedobytný.
Většinou se má za to, že Dubrovnická republika získávala sůl z moře ve Stonu až v prvé polovině 14. století, kdy koupila celý poloostrov Pelješac, včetně Stonu a jeho salin, hned od dvou sousedních panovníků, kteří si oba činili nárok na toto území. Byli to srbský král Dušan a bosenský vládce Štěpán Kotromanić. Dubrovnická republika zaplatila raději oběma, jen aby její vlastnictví nemohlo být zpochybňováno.
Ale neodpovídá historické pravdě, že by Dubrovnická republika měla užitek ze stonských salin, až když je koupila. Získávala tu sůl z moře o mnoho desítek let dříve, kdy měla saliny v nájmu.
Kromě toho získávala sůl odpařováním z mořské vody již ve 13. století na svém území, a to mimo jiné v blízkosti dnešního dubrovnického přístavu Gruž, v nedalekém Zatonu, a také na ostrovech Šipan a Mljet.
 Ston, hlavní ulice městečka |
Ale v té době Dubrovničtí sůl nejen sami těžili, ale ji i ve velkém nakupovali a dováželi. A to v množství mnohem větším než potřebovali pro zásobování svého obyvatelstva. Vždyť sůl byla tehdy opravdovým zlatem a obchod s ní přinášel pohádkové zisky. Dubrovník měl všechny předpoklady pro to, aby se na tomto obchodu velmi úspěšně podílel. Nakupoval sůl na ostrově Krk v Kvarneru, na řeckých ostrovech, sám ji těžil, kde jen na svém pobřeží mohl. Měl také jednu z nejlepších obchodních flotil ve Středomoří, jeho výborně vybavené karavany naložené mimo jiné solí pronikaly až hluboko do nitra turecké říše. A tak prodával sůl těm, kdo byli ochotni platit nejvíc.
Ostatně ani dnes, kdy sůl již dávno není nedostatkovým zbožím, není příjem ze stonských salin pro chorvatský státní rozpočet úplně zanedbatelný. Rozsah salin se sice ve srovnání s minulostí zmenšil, ale mořská sůl je stále žádaným obchodním artiklem.
 Ston, pevnost Veliki kaštio |
