Vnitrozemí jadranského přímoří je bohaté na cenné kulturně historické památky, ale jen málokterému místu se v své době dostalo tak rozsáhlé obnovy a péče jako právě Labinu. Fasády jeho paláců a domů, uličky, schodiště a náměstí, exteriéry i interiéry sakrálních staveb - vše září jako v době svého vzniku. A co je zvlášť pozoruhodné, podařilo se i vnést život do odlehlých zákoutí, do nádherných paláců i méně honosných, ale stejně zajímavých starých domů. Jsou v nich přitažlivé kavárničky a bary, malé obchůdky plné zajímavého zboží, včetně nápaditých suvenýrů, galerie a umělecké sbírky všeho druhu, muzea. Labin se tak stal v posledních desetiletích turistickým magnetem, a to i pro mladou generace.
 Labin |
Již sama poloha Labinu je mimořádně malebná. Město stojí na kopci vysokém přes 300 metrů, na dohled je moře a široko daleko obklopuje Labin sytá zeleň rozsáhlých porostů. Patří k nejtypičtějším příkladům historického města akropolského typu v oblasti Istrie, pohledově ovládá okolí až k moři, k němuž se terén dosti prudce svažuje. Jeho přístavem byl v minulosti rybářský Rabac, dnes největší letovisko na východním pobřeží Istrie.
Historie Labinu je dlouhá, před téměř 2000 lety, v 1. století př.n.l. tu Římané založili své sídliště pod jménem Albona - právě s něho se vyvinul i dnešní název Labin. K rozkvětu v 19. století přispěla především bohatá naleziště černého uhlí nedaleko dnešní obce Raše v blízkosti Labinu a ložiska bauxitu. Do té doby byl Labin jen střediskem zemědělského okolí, nazývaného Labinština, těžba uhlí v dolech byla zanedbatelná.
 Labin, dole u moře leží Rabac |
Labinštinu, včetně střediska Labinu připojil ve středověku ke svému království chorvatský král Petr Krešimir IV.; později získali Labin aquilejští patriarchové, za nichž byl Labin téměř samostatnou komunou. Od začátku 15. století tu byli pány Benátčané, a to až do pádu Benátské republiky. Od začátku 19. století byl Labin s Labinštinou součástí rakouské říše, a to do konce 1. světové války. Po válce získali Labin jako celou Istrii Italové, kteří velmi vehementně uplatňovali sví historické nároky jako údajní dědicové Benátské republiky. Místní chorvatské obyvatelstvo, především horníci z kamenouhelných dolů v raše, odpověděli na stále stoupající ekonomický i národnostní útlak, vykořisťování, odnárodňování a neustálé provokace fašistické Itálie vzpourou, obsadili doly, převzali moc a založili v březnu roku 1921 tzv. Labinskou republiku. Ta se udržela jen něco přes měsíc, kdy byla zásahem italského vojska a policie brutálně zlikvidována, ale pozdvihla sebeuvědomění zdejšího vykořisťovaného chorvatského obyvatelstva.
Dnešní Labin se skládá z historické části na kopci a z novějšího sídliště Podlabin u paty kopce. Právě odtud pocházela většina hornických vzbouřenců.
 Labin, městská lodžie |
Historický Labin si v obou svých částech, Gorici a Dolici, zachoval svůj středověký pevnostní charakter. Před renesanční městskou branou, tedy před městskými hradbami, je centrální prostorem náměstí s renesančním mariánským kostelem (Marija od Zdravlja) a městskou lodžií, obnovenou v 18. století, sloužící dnes jako lapidárium.
Ve starém městě uvnitř hradeb se dochoval prastarý radiální systém komunikací - úzké křivolaké příkré uličky a četná schodiště mnohdy překlenutá můstky směřující do výše položených částí Labinu. Právě taj je nejhustší zástavba - renesanční a barokní paláce místní šlechty, měšťanské domy aj. Vyniká palác pretorů (pretorska palača) - sídlo benátských místodržících z 15. století, palác Scampicchiů ze 16. století, s krásným renesančním nádvořím, barokní paláce Frankovićů-Vlačićů, Manziniů, Negriů ze 17. století a reprezentativní, krásně obnovený palác Battiala-Lazzariniů z 18. století. Právě v tomto okázalém paláci je dnes Národní muzeum s několika zajímavými sbírkami (např. archeologickou, hornickou, etnografickou a dalšími).
 Labin, městská brána |
Uvedený palác Frankovićů-Vlačićů je podle tradice rodným domem jedné z nejvýznamnějších osobností evropské reformace, Matěje Vlačiće Ilyrika , známějšího pod latinským jménem Matthias Facius Illyricus (1520 - 1575). Patřil k nejbližším spolupracovníkům Martina Luthera, byl význačným filozofem a teologem, působícím na několika evropských univerzitách. V paláci Frankovićů-Vlačićů, před nímž stojí jeho pomník, je Vlačićova pamětní sbírka.
V nejvyšší a nejvýchodnější části Labinu se od někdejšího opevněného městského hradu naskýtá krásný výhled na okolí města a na moře.
Ze sakrálních staveb historického Labinu je nejpozoruhodnější kostel Narození Panny Marie (Rodjenja Marijina), původně gotický, v 16. století přestavěný. V něm stojí za vidění i několik cenných obrazů benátských mistrů.
V blízkosti Labinu, při silnici do Plominu se v lokalitě Dubrova nachází Park plastik Dubrova, v němž jsou vystavena díla sochařů - účastníků tzv. Středomořských sochařských sympozií, které se tu každoročně v létě na tomto místě konají. Sochy, které tu účastníci z istrijského mramoru vytvoří, se stávají součástí zdejší galerie v parku Dubrova.
Někteří turisté zavítají i do nedalekého hornického městečka Raša (5 km od Labinu), ležícího při silnici z Puly do Rijeky. V dnešní podobě bylo postaveno za italské okupace ve 30. sletech minulého století. Italové je vybudovali dokonce na osobní intervenci Mussoliniho, v tehdy moderním funkcionalistickém slohu, jehož pozoruhodnou ukázkou je Raša dodnes. Po zastavení veškeré těžby ve zdejších uhelných dolech a částečném odchodu havířů, se nyní hledá nejoptimálnější využití městečka.
