 Ložišća |
Ložišća jsou malá vesnice v západním vnitrozemí ostrova Brače, 5 km severovýchodně od přístavu a obce Milna. Stojí však za to ji navštívit, neboť patří, alespoň svou starou částí, k typickým starým autochtónním ostrovním osadám malebným, romantickým a pozoruhodným. Poměrně nejlépe ze všech obcí na Brači si zachovává svůj původní starobylý vzhled.
 Ložišća, opuštěný dům |
Vesnice Ložišća je rozložena ve výšce cca 150 metrů na strmé kamenné stráni, na nehostinném krasu. Kamenná průčelí jejích starých domů jsou obrácena k slunci. V jejich horní části bývá řada malých oken nad velkými dveřmi vedoucími do sklepa. Vstup do domů bývá na severní straně ze zdi, který byla postavena právě za tímto účelem. Vedle vstupních dveří bývá obvykle dřevěné schodiště vedoucí do podkroví. Tyto kamenné domy mají tak trochu vzhled malých pevností, postavených těsně jedna nad druhou. U každého domu je pamatováno na malou zahrádku, kterou tvoří kamennými zídkami obehnaný nevelký prostor s trochou půdy, na níž místní pěstují fíkovníky, olivovníky, někdy i pár keřů vinné révy nebo nějakou květinu či keř pro radost. Někdy mívá tato malá zahrádka i bylinkovou část.
Osada tu existovala už v prehistorii, ale nové osídlení tu vzniklo až v 17. století. Tato zemědělská vesnice, jejíž obyvatelé s nesmírným úsilím a námahou vyrvali krasu v okolních malých závrtech trochu úrodné půdy, žili z vinné révy. Je to patrné již z názvu vesnice - "ložišća" znamená místo, na němž se pěstuje vinná réva. Dnes se jedna její část nazývá Ložiščina, tj. opuštěný, zarostlý vinohrad. Když fyloxéra - révokaz zničila začátkem minulého století nejen místní, ale prakticky všechny vinohrady na jadranském pobřeží i ostrovech, ztratili zdejší obyvatelé možnost obživy a nezbylo jim nic jiného než se vystěhovat; buď do větších pobřežních měst nebo do Ameriky. A tak z vesnice, která měla před sto léty kolem 1500 obyvatel, jich zůstalo necelých 200!
 Ložišća, nepřehlédnutelná zvonice kostela |
Dnešní návštěvníky vesnice upoutá především zvonice zdejšího farního kostela, která byla postavena z historizujícím slohu asi 50 let po postavení samotného kostela, tedy ve 2. polovině 19. století. Je to krásná štíhlá bělostná vysoká stavba, bohatě členěná dominanta vesnice a nesporně nejkrásnější zvonice na ostrově. Jejím autorem je známý bračský stavitel a sochař I. Rendić. Farní kostel je zasvěcen sv. Janu a Pavlovi (Ivan i Pavao).
 Ložišća, střechy |
Severovýchodně od Ložišće, při cestě do Sutivanu stojí jednolodní předrománský prostý kostelík zasvěcený Bohorodičce Stomorici (Gospa Stomorica). S tímto názvem se v přímoří můžeme setkat dost často a je to vlastně zkomolenina latinského názvu "sancta Maria". Pochází pravděpodobně z 10. století, ale byl postaven na pozůstatcích ještě starší svatyně.
Kuriozitou je nedaleký vysoký kamenný most přes hluboké údolí Veliki dolac, severně od vesnice Ložišća, který tu postavily rakouské úřady v době, kdy Brač stejně jako celá Dalmácie byl součástí rakouské říše. Místní jej nazývají "most Františka Josefa" (most Franje Josipa). Nedávno bylo uklizeno jeho okolí a členové sportovního klubu ze Sutivanu tu upravili několik lezeckých cest. Díky divoké krasové krajině se stal vyhledávaným cílem výletů pěších turistů i cyklistů.
 Kostelík sv. Martina |
Kdo přijíždí z druhého směru, z přímořské Milny, může se zastavit u středověkého kostelíku sv. Martina (Sveti Martin). Otevírají se od něho nádherné výhledy.
Informace:
- Otok Brač: www.otok-brac.info
