 Medúza u Ugljanu |
Středozemní moře postihla letos (ale nejen letos) záplava medúz. Jejich invaze zasáhla nejprve španělské břehy, včetně Baleár, valila se k afrických břehům, ale hlavně k Sicílii a italskému pobřeží. Ve Španělku například dosáhl počet medúz katastrofálních rozměrů - v některých jeho letoviscích bylo napočítáno až 10 medúz na jednom m2. V Itálii dokonce zavedli v letoviscích varovné signály, vedle červených a černých vlajek znamenající nebezpeční na moři a zákaz koupání, i vlajku avizující nebezpeční medúz. Na vlajce je modrá medúza na bílém poli.
Do Jadranu zanášely medúzy větry a proudy hlavně Otrantskou úžinou. Jejich značnému výskytu se nevyhnula hlavně Istrie, ostrovy Cres, Krk, Lošinj, ale i další ostrovy - Pag, Dugi otok, Lastovo aj.
Začátkem července nebyl výskyt alarmující a vítr a proudy zanesly pak tuto vlnu medúz pryč od východních břehů Jadranu, ale později jich začalo přibývat.
 Medúza u Ugljanu II |
O jaké medúzy se vlastně jedná a jak jsou nebezpečně? Jedná se o druh medúz zvaný talířovka svítivá (lat. Pelagia noctiluca). Chorvaté jí říkají prostě meduza, Slovinci morska mesečina. Má vysoký polokulovitý plovací zvon o průměru 10 cm. Ten je modrofialově zbarven, mnohdy s růžovými tóny. Jsou pro ni charakteristická čtyři dlouhá, zevně zřasená chapadla, na obvodu zvonu pak osm vláknitých, přes metr dlouhých chapadel. Vnější strana zvonu a příústní i obvodová jsou pokryta početnými žahavými bradavkami. Dotek žahavého chapadla této medúzy způsobuje okamžitou ostrou bolest. Na zasažených místech vzniknou pupínky nebo puchýřky, které se hojí jen zvolna. Může po nich zůstat i jizva. Zasažení větší části těla může vést k nevolnosti i zvracení, oslabení, bolesti hlavy a u některých osob dokonce i ke ztrátě vědomí (jen výjimečně). Při zasažení je třeba okamžitě opustit vodu a omýt kůži roztokem síranu hořečnatého (zejména zůstaly-li některé žahavé buňky přilepeny). Protože ten většinou není k dispozici, doporučuje se třít zasažené místo suchým pískem a tak oškrabat zbytky chapadel přilepené na kůži. Co se nepodaří oškrabat, je třeba opatrně odrhnout pinzetou. Doporučuje se postižené místo polít alkoholem nebo vinným octem a potřít krémem proti alergii. Pozor na medúzy si musejí dát zejména alergici.
 Medúza u Ugljanu III |
Je to na pohled půvabná medúza, která v noci světélkuje, ale zato velmi nepříjemná. Většina bolestivých žahnutí pochází právě od ní. Jiné medúzy, např. největší medúza teplejších vod, kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo), jejíž zvon má průměr až jeden metr, nebezpečná není, její žahnutí je jen velmi slabé. Na Jadranu se vyskytuje výjimečně, letos se objevila v zadarském přístavu, zřejmě byla přisáta k některé velké lodi. Ani kořenoústka hrbolatá (Cotylorhyza tuberculata), která se často vyskytuje v celých hejnech, nepředstavuje žádné nebezpečí (má v bradavkách jen slabý jed). příjemné setkání s ní však není, je to dost velká medúza (průměr zvonu má cca 35 cm).
A co je vlastně důvodem invaze talířovek a jejich přemnožení? Odborníci uvádějí, že důvod může být dvojí: oteplení moře a úbytek jejich přirozených nepřátel, tedy velkých ryb jako jsou tuňáci, mečouni, makrely a želvy kožatky. A na tomto úbytku se převážně podílí člověk nadměrným rybolovem (některým z těchto druhů hrozí dokonce vyhubení). Za oteplováním moří stojí lidská činnost. Doplňkovým faktorem pro přemnožení těchto obtížných živočichů jsou i horká léta. Globální oteplování tedy nahrává přemnožení a hrozí, že si letošní kalamita může opakovat i v dalších letech a medúzy budou stále výrazněji ohrožovat rekreanty ve středomořských, tedy i jadranských letoviscích.
