Žádný návštěvník letovisek na ostrově Rábu by si neměl nechat ujít velkou kulturní událost - rytířskou soutěž střelců ze starobylých těžkých samostřílů v městečku Rábu (Rapski samostreličari). Soutěž se koná několikrát v průběhu roku již po téměř 700 let (po delší přestávce byla tato soutěž obnovena v roce 1995).
 |
Je současně neobyčejně barvitou slavností, při níž nastupují za zvuku bubnů, fanfár a zvonů proslulí rábští střelci ve středověkých krojích se svými samostříly k soutěži o nejlepšího střelce slavnosti. Městečko je přitom slavnostně vyzdobeno a osvětleno, podívaná je to opravdu barvitá a neobvyklá a stojí rozhodně za to se sem přijet z kteréhokoli místa na Rábu, případně i z ostrova Krku podívat.
Zejména slavná je ta soutěž, která se každoročně koná 27.7. Ten den se totiž současně slaví svátek sv. Kryštofa, patrona města. Podle legendy zachránil sv. Kryštof Ráb při obléhání Normany v r. 1075. Bylo to jediné město na východním pobřeží Jadranu, které při tomto normanském tažení odolalo soustředěnému útoku nepřátelského loďstva a pěšího vojska. Rábští tehdy umístili na zvonici své katedrály ostatky sv. Kryštofa, které jim pár desítek let předtím daroval cařihradský patriarcha. Všechno obyvatelstvo bylo přesvědčeno, že pouze díky svědcově ochraně bylo město zachráněno.
Ulice starobylého městečka Rábu ožívají ve dnech středověkých slavností (25.-27. července) pod názvem Rapska fjera na několik dní neobvyklým ruchem. Konají se tu oslavy ke cti sv. Kryštofa, které evokují středověkou slávu této enklávy zašlých časů. Zúčastňují se jich stovky místních mužů a žen, jejichž středověké kroje vzbuzují zaslouženou pozornost přihlížejících.
V pestrém původu tu jdou řemeslníci z dob středověku - kováři, pekaři, kameníci, rybáři, malíři, hrnčíři a další představitelé i dávno již zaniklých řemesel. Jsou rozděleni do skupin a nejsou jen pasivními účastníky průvodu; předvádějí zde svou řemeslnou dovednost, zručnost a obratnost. Nechybí tu ani výjevy ze života tehdejších cechů a bratrstev.
Největší pozornost však právem patří elitě, rábským střelcům z kuší - samostřílů, jejichž soutěže znamenají vyvrcholení slavností. Jinde než v Rábu lze v Evropě vidět tyto střelce o slavnostech v italské Sieně.
Všude je spousta stánků: se suvenýry, s místními gastronomickými specialitami a s dalšími věcmi, které jsou pro návštěvníky a zahraniční turisty atraktivní. Hry doprovází hudba, tanec, ohňostroje, různé soutěže, zkrátka vše, co k podobným slavnostem na Jadranu patří. A samozřejmě všude panuje výborná nálada účinkujících i návštěvníků.
Městečko Ráb má již po dlouhá léta přátelskou spolupráci a živé styky s partnerským městem, respektive republikou San Marino. Z Rábu podle legendy pocházel kameník Marin, který za doby římského císaře Diokleciána uprchl před pronásledováním křesťanů na člunu přes moře do dnešní Itálie a usadil se jako poustevník v lesích na hoře Monte Titano; později se stal zakladatelem miniaturního státu, který byl po něm pojmenován San Marino. A tak na tuto prastarou tradici navazují i dnešní obyvatelé San Marina a s oblibou přijíždějí navštívit spřátelené město právě o těchto slavnostech.
Sv. Kryštof se stále těší v Rábu ohromné úctě. Jeho skvostný stříbrný pozlacený relikviář je uložen v místním Muzeu sakrálního umění v bývalém kostele sv. Justiny a každý si ho může spolu s ostatním cennými exponáty prohlédnout.
