 Split, Diokleciánův palác ve 4. stol.n.l. (rekonstrukce) |
Již v blízké budoucnosti dvou či tří let budou moci návštěvníci Splitu, a to zejména ti, které fascinuje tato největší krytá dochovaná antická budova na světě, sestoupit do jeho kanalizační soustavy pod samotným palácem. Jde podle odborníků o jednu z nejzachovalejších antických kanalizací na světě.
Již předem je třeba říci, že se budoucí návštěvníci nemusí obávat zápachu, který bývá pro tyto prostory typický. Kanalizace pod severní částí Diokleciánova paláce, kde probíhá archeologický průzkum, vyklízení a čištění, totiž sloužila k odvádění odpadních vod především z císařské textilní manufaktury, přesněji tkalcovny a dílen, kde se vyráběly vlněné součásti oděvů pro římské vojsko.
 Split, peristyl Diokleciánova paláce |
O existenci této tkalcovny nejsou žádné pochybnosti, mělo se však zato, že vznikla až po Diokleciánově smrti. Současní historici a archeologové v čele se renomovaným historikem Joškem Belamarićem však předpokládají, že se tkalcovna budovala současně s palácem. Právě tato velmi výnosná manufaktura měla excísaři po jeho abdikaci a odchodu do císařského důchodu umožňovat financovat náročný provoz paláce na té luxusní úrovni, na niž byl Dioklecián zvyklý. A nechybějí ani názory, že výhodné podmínky pro vybudování manufaktury v paláci ve zdejší lokalitě byly mezi důvody, které rozhodly o lokalitě pro nový palác (k těm hlavním patří blízkost Diokleciánova rodiště - hlavního města provincie Dalmácie, Salony (dnešní Solin), blízkost sirných pramenů pro léčení Diokleciánových zdravotních problémů a honební revír na Marjanu).
S manufakturou to bylo v této lokalitě jednoduché. Textilní výroba vyžaduje dost velké množství vody a tu mohl poskytnout akvadukt dlouhý 9,5 kilometru, přivádějící vodu do paláce z říčky Jadro u Salony. Akvadukt dodával dost vody jak pro provoz paláce, tak i pro textilní výrobu. Tento antický akvadukt byl v provozu do 7. století, pak nebyl přes tisíc let funkční, teprve v minulém století byl opraven a znovu zprovozněn.
 Split, sloupy na peristylu |
Pitnou vodu pro Diokleciánův palác dodávaly i vydatné prameny tryskající přímo v areálu paláce a několik studen. Ty poskytovaly dostatek kvalitní vody především pro císařský okrsek.
Kanalizační systém Diokleciánova paláce se skládal ze dvou oddělených soustav. Centrální soustava odváděla odpadní vody ze severní a střední části paláce. Měřila 640 metrů. Hlavní kanalizační kanál o délce 230 metrů sledoval hlavní osu paláce, od severní brány do jeho středu a odsud k západní bráně, odkud vedl otevřeným kanálem do moře. Ve své severní části je široký 115 cm a vysoký 220 cm. Vedlejší kanalizační soustava odváděla odpadní vody z jižní části paláce, především z císařovy rezidence a lázní, několika kanály přímo do moře. Je však třeba připomenout, že do kanalizace ústila pouze dešťová voda z pouličních kanálů, voda lázní a voda z veřejných i domácích kašen, případně voda z dílen a manufaktur, nikoliv silně znečistěná voda s fekáliemi.
 Split, Split, katedrála sv. Domnia se zvonicí |
Předpokládá se, že v každé každé čtvrti byly k dispozici veřejné záchody, které ústily do hlubokých jam, kam se odkládal i kuchyňský odpad a odpad od zvířectva. Také se do nich vynášely nádoby – nočníky, které sloužily pro domácí použití. Jámy se čas od času vyprazdňovaly. Jen ti nejbohatší měli vlastní záchody. Podrobnosti však dosud nejsou známy a stávající archeologický průzkum má i je odhalit. Není však pochyb o tom, že hygienické problémy byly nejen zde, ale i ve veškerém římském stavitelství řešeny velmi odpovědně, neboť Římané trvali na určitých sanitárních podmínkách, které pokládali za nezbytné pro zdraví obyvatelstva.
Celý kanalizační systém mistrovským dílem římských stavitelů podzemních inženýrských sítí. Celá soustava je gravitační, obejde se tedy bez tlakových čerpadel. Velmi důmyslně využívá výškově diferencovaného terénu, na němž je palác postaven. Výškové rozdíly mezi jednotlivými úseky jsou sice malé, jsou však natolik výrazné, že voda samospádem stéká od nejvzdálenějších drobných kanálů až do kanálu hlavního.
Archeologický průzkum kanalizační sítě jako probíhá na základě Studie revitalizace antické kanalizace Diokleciánova paláce. Zahrnuje snímkování nejmodernějšími přístroji jak v kanálech pod zemí, tak v terénu na povrchu. Výsledkem pak bude 3D zobrazení celé kanalizační soustavy.
Po dokončení všech prací a zpřístupnění tohoto skvěle dochovaného objektu antické komunální infrastruktury získá Split další cennou archeologickou památku a možná i novou turistickou atrakci.
Zdroj informací:
- Katja Marasović, Snježana Perojević a Jure Margeta: Antička kanalizacija Dioklecijanove palače u Splitu: Gradjevinar - Časopis Hrvatskog saveza građevinskih inženjera
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
